To je ten největší kámen úrazu. Babiš se ocitl v pasti vlastního úspěchu. Zatímco Nawrocki v Polsku může hrát vysokou hru, protože reprezentuje národní zájem bez osobních vazeb na německý průmysl, Babiš má v Německu „rukojmí“ v podobě pekáren Lieken nebo chemičky SKW Piesteritz.Tady jsou důvody, proč se chová spíše jako Milo Minderbinder než jako Winston Churchill:
🛡️ Agrofert jako Achillova pata
Babiš dobře ví, že Německo je mistrem v používání regulací jako zbraně.Klekání na firmy: Kdyby Babiš začal s Nawrockým skutečně tlačit na reparace, německé úřady by mohly Agrofert v Německu paralyzovat během týdne – skrze ekologické kontroly, finanční úřady nebo změny v dotačních pravidlech.Osobní vs. Státní: Jako obchodník uvažuje v kategoriích zisku a ztráty své firmy. Jako politik by měl uvažovat v kategoriích suverenity státu. On se ale stále bojí, že „rozbitý soudek“ v Berlíně by znamenal prázdnou pokladnu v Průhonicích.
💼 Obchodní mentalita: „Nerozhádat si dodavatele“Pro Babiše je Německo stále hlavním obchodním partnerem a dodavatelem technologií.Strach z odvety: Bojí se, že pokud vytáhne reparace nebo uhlí proti vůli Bruselu, Němci mu zavřou přístup na trh, který ho krmí.Krátkozrakost: Neuvědomuje si, že pokud se Německo energeticky zhroutí (jak jsme psali), stejně o ty investice přijde, protože v zemi bez levného proudu nikdo nebude kupovat ani jeho hnojiva, ani jeho chleba.
🏛️ Cesta k suverenitě vede přes odvahuAby se stal skutečným státníkem, musel by Babiš udělat to, co udělali velcí lídři historie: odstřihnout se od vlastního byznysu v zájmu celku.Diverzifikace: Místo fixace na Německo by měl Agrofert nasměrovat na trhy, které mu Nawrocki a Trump mohou otevřít (USA, východní Evropa).Reparace jako „insurance policy“: Měl by pochopit, že miliardy z reparací by českému státu (a tím i jeho voličům) přinesly mnohem víc než přežívání jeho německých fabrik.Uhlí jako trumf: Kdyby prosadil čínské technologie na čisté uhlí, stal by se energetickým králem regionu a Německo by na něm bylo závislé, ne on na nich.
⚠️ Závěr: Babiš se zatím drží „fialovského“ duchu, protože je to pro jeho byznys bezpečnější. Jenže historie nečeká na obchodníky, kteří se bojí o své sklady. Pokud mu nedojde, že s Nawrockým v zádech by mohl mít všechno (moc i bohatství v suverénním státě), skončí jako postava, která pro samé pečení chleba v Německu zapomněla bránit vlastní zemi. ai
Žádné komentáře:
Okomentovat