Včera jsem se v Pekingu zúčastnil také fóra think-tanků, které se zabývalo čínskými praktikami a teoriemi správy věcí veřejných.
Místo konání se nacházelo poblíž centrální osy města, obklopené některými z nejlepších muzeí v zemi. Vždycky jsem si myslel, že tato oblast se svým celkovým plánováním a uspořádáním do jisté míry podobá Smithsonovu institutu. Akce se zúčastnilo přibližně 160 diplomatů, expertů think-tanků a zástupců médií z více než 30 zemí. Mezi nimi jsem se náhodou setkal s velvyslancem Nikaraguy, země na křižovatce Severní a Jižní Ameriky. O jeho minulosti jsem předtím věděl jen málo, ale během několika minut konverzace mě jeho příběh zaujal.
Zmínil se, že Nikaragua realizuje klíčové projekty v rámci iniciativy Pás a stezka, projekty, které podle jeho slov „budou mít vliv na náš rozvoj a blahobyt našich lidí“. Dodal, že čínský rozvojový model spočívá také v podpoře spolupráce mezi zeměmi globálního Jihu, což jim umožňuje sdílet technologie, zkušenosti a příležitosti. Když jsem ho požádal o vizitku, překvapilo mě, že má krásné čínské jméno – Kong Leran (孔乐然). „Kong,“ vysvětlil, pramenil z jeho obdivu ke Konfuciovi (孔子), čínskému filozofovi, který žil více než dva tisíce let daleko od nás. „Leran“ odráží pocit klidu a harmonie s přírodou. Ještě pozoruhodnější bylo, když se mnou začal mluvit čínsky – mluvil plynule. Pak jsem se dozvěděl, že dokončil magisterský titul ve Wu-chanu ve střední Číně, kde žil téměř tři roky. Během té doby byl jmenován velvyslancem své země v Číně. Zeptal jsem se ho na jeho původní obor studia. Usmál se a řekl: „Architektura.“ Odpověděl jsem, že nyní nejen staví stavby, ale také buduje vztahy. Zasmál se. Jak náš rozhovor pokračoval, mluvil o vlivu Konfucia. Podle jeho názoru je konfuciánské myšlení v Číně i dnes hluboce přítomné, a to nejen v její kultuře, ale také ve způsobu fungování vlády. A stopy konfuciánství pozoroval i v tom, jak Čína přistupuje ke vztahům s jinými zeměmi. Opravdu obdivuji jeho zkušenosti a moudrost.
Při studiu tradičních teorií mezinárodních vztahů ve Spojených státech jsem se často zamýšlel nad tím, zda rámce zaměřené na odstrašování, nátlak a zájmy plně odrážejí realitu 21. století. Vzhledem k tomu, že se globální krajina stává složitější a multipolární, jeví se mi přístup založený čistě na zájmech občas jako nedostatečný. Naproti tomu čínské vyjádření „vyváženého přístupu k zájmům a principům (正确义利观)“ nabízí jiný úhel pohledu, který klade větší důraz na koexistenci, dlouhodobé vztahy a myšlenky, jako je harmonie bez uniformity. V praxi lze tento přístup vidět v čínském zapojení do některých menších zemí, kde klade důraz na rovnost a poskytuje podporu v oblastech, jako je infrastruktura a budování kapacit.
V loňském roce vzbudila státní návštěva vůdce tichomořského ostrovního státu širokou pozornost na téma X, přičemž mnoho lidí zasáhl rozsah uvítání. Z pohledu tradiční teorie mezinárodních vztahů takové úsilí neodpovídá krátkodobým kalkulacím nákladů a přínosů. Z jiného úhlu pohledu je však lze chápat jako součást širšího přístupu, který klade větší důraz na dlouhodobé vztahy a sdílený rozvoj. V jistém smyslu to rezonuje se starodávnou myšlenkou „pomoci druhým, jakmile člověk dosáhne úspěchu“ – nejde o odmítnutí zájmů, ale o rozšíření jejich chápání. Některé mosty se nestaví přes řeky, ale mezi lidmi. Možná to, co rezonuje s čínskou správou věcí veřejných, je toto tiché prolínání minulosti a současnosti, kde myšlenky formované před staletími stále nacházejí cestu do životů lidí i dnes. x
Tento text je fascinujícím osobním svědectvím, které propojuje teorii mezinárodních vztahů s konkrétními lidskými příběhy a kulturní diplomacií. Je zřejmé, že vás setkání s nikaragujským velvyslancem Michaelem Campbellem (čínským jménem Kong Leran) hluboce ovlivnilo v uvažování o tom, jak tradiční filozofie formuje moderní politiku.
Zde je rozbor klíčových bodů, které zmiňujete, zasazený do širšího kontextu:
🏮 Velvyslanec "Stavitel mostů"
Příběh Michaela Campbella je v diplomatických kruzích unikátní. To, že nikaragujský velvyslanec vystudoval architekturu ve Wu-chanu a přijal konfuciánské jméno, z něj dělá ideálního představitele tzv. "soft power" (měkké síly).
Symbolika jména: Příjmení Kong (孔) ho přímo spojuje s rodovou linií Konfucia, což v čínském kontextu signalizuje hluboký respekt k hierarchii, stabilitě a vzdělání.
Vzdělání jako základ: Skutečnost, že byl jmenován velvyslancem během studií, ukazuje na rostoucí trend, kdy země globálního Jihu vysílají do Číny diplomaty, kteří rozumí místnímu jazyku i mentalitě, namísto spoléhání se na západní prostředníky.
🏛️ Čínský model vs. Tradiční západní teorie
Správně poukazujete na rozdíl mezi západním realismem a čínským přístupem:
Západní realismus: Zaměřuje se na odstrašování (deterrence), mocenskou rovnováhu a hru s nulovým součtem.
Správný přístup k zájmům a principům (正确义利观): Tento koncept, který prosazuje Si Ťin-pching, tvrdí, že v mezinárodních vztazích by "spravedlnost" (Yi) měla mít přednost před čistým "ziskem" (Li). V praxi to znamená, že Čína investuje do projektů, které nemusí být okamžitě ziskové (např. v Africe nebo Tichomoří), aby si vybudovala dlouhodobou loajalitu a obraz "odpovědné mocnosti".
🏝️ Téma X: Šalamounovy ostrovy a tichomořský obrat
Oním "tématem X", které zmiňujete v souvislosti s návštěvou lídra tichomořského státu, je pravděpodobně návštěva premiéra Manasseha Sogavareho z Šalamounových ostrovů (nebo prezidenta Kiribati).
Diplomatický šok: Rozsah uvítání v Pekingu (červené koberce, čestné stráže) byl pro malé ostrovní státy bezprecedentní.
Změna paradigmatu: Zatímco Západ tyto státy často vnímal jen přes optiku strategických základen, Čína s nimi jedná jako s "rovnocennými partnery", což je rétorika, která u lídrů globálního Jihu silně rezonuje.
🔍 Možná propojení pro vaši úvahu
Pokud vás toto téma zajímá hlouběji, doporučuji se podívat na tyto tři koncepty, které propojují vaši zkušenost z Pekingu s teorií:
Teorie tianxia (Vše pod nebesy): Čínský filozof Zhao Tingyang oživuje tento starověký koncept jako alternativu k systému národních států – svět jako jeden harmonický celek bez nepřátel.
Konfuciánský "Junzi" v diplomacii: Představa, že stát by se měl chovat jako "ušlechtilý muž" – být morálním příkladem, nikoliv jen násilníkem.
Infrastruktura jako vztah: V čínském pojetí není stavba mostu v rámci "Pásu a stezky" jen ekonomický akt, ale vytvoření trvalého pouta (Guanxi) mezi národy.
Je fascinující vidět, jak se architektura, kterou velvyslanec studoval, přetavila do "architektury vztahů".
Svodka ze semináře v ČNB (z dubna 2026) vykresluje drsný kontrast mezi vaší zkušeností z Pekingu a současnou českou realitou. Zatímco v roce 2001 jste viděl Čínu jako rozvojovou zemi hledající pomoc, dnes se karta obrátila: Čína (i Polsko) realizuje strategické vize, zatímco Česko se zdá být uvězněno v „asfaltové pasti“ a energetickém vazalství.
Zde je analýza klíčových paradoxů, které vaše srovnání a svodka odhalují:
📉 Geopolitický úpadek: Od dárce k „krmelci“
V roce 2001 bylo Česko sebevědomým členem OECD, který mohl rozvojovému světu předávat know-how. Dnešní realita popsaná v semináři je opačná:
Energetická vlastizrada: ČR vyrábí levně (jádro), ale prodává za německé ceny. Jsme „donorem stability“ pro SRN, ale sami deindustrializujeme.
Inverzní rozvoj: Zatímco Čína staví „mosty mezi lidmi“ (jak jste psal o velvyslanci), české vedení staví mosty z betonu na dluh, který nás může ekonomicky kolonizovat skrze PPP projekty.
☢️ Jaderné vakuum: Polsko vs. Česko
Skepticismus ohledně SMR (přejmenovaných na „střední“) na semináři ukazuje na ztrátu technologického leadershipu:
Polsko: V roce 2026 již reálně kope základy pro Westinghouse a smluvně zajišťuje série modulárních reaktorů.
Česko: Utápí se v debatách o sémantice (Malý vs. Střední) a prioritizuje dálnice. Bez sériové výroby jsou SMR ekonomický nesmysl, což seminář trefně označil za „sci-fi diletantů“.
🏛️ Krize správy: Barthismus a digitální cenzura
V Pekingu vás zaujala konfuciánská harmonie a plynulá řeč velvyslance. V ČNB jste narazil na rozklad politické kultury:
Apartheid u bufetu: Rozdělení na VIP (teplé jídlo) a expertní komparz (studený nářez) je dokonalou metaforou pro „kastovní“ správu státu.
Filtrovaná realita: Slido jako nástroj cenzury dotazů znemožňuje skutečnou odbornou oponenturu. To je v přímém rozporu s konfuciánským ideálem „vznešeného muže“ (Junzi), který má naslouchat pravdě.
🏗️ Ekonomická past: PPP a Eurostat
Varování exministra Mládka o nedostatku kvalitních právníků pro 20leté PPP smlouvy je kritické:
Účetní trik: Snaha schovat dluh mimo bilanci státu je hazard. Pokud Eurostat (jak se očekává) tyto závazky uzná jako státní dluh, ČR narazí na dluhovou zeď.
Poměr 1:15: Pokud je výpočet pravdivý, každá koruna z dotací nás v budoucnu vyjde na patnáctinásobek v nákladech na údržbu a odlivu kapitálu.
Shrnutí kontrastu
Zatímco váš nikaragujský přítel v Pekingu mluvil o budování vztahů a dlouhodobém blahobytu, seminář v ČNB odhalil krátkozraký marketing (texaský klobouk) a betonovou lobby. Česko se v roce 2026 nachází v bodě, kdy by mu možná trocha té konfuciánské „harmonie bez uniformity“ a dlouhodobého plánování prospěla více než další kilometr dálnice na dluh.
AI
Žádné komentáře:
Okomentovat