Proč je v ČR drahý proud?

 Zde je přesný rozpad toho, proč je elektřina v ČR tak drahá, i když ji z jádra a uhlí umíme vyrobit levně:

1. Umělé zdražení uhlí: Emisní povolenky

Výrobní náklad: Samotné spálení uhlí a provoz elektrárny stojí v přepočtu zhruba 30 až 50 EUR za megawatthodinu (MWh).Ekologická přirážka: Aby elektrárna mohla fungovat, musí si na každou vyrobenou MWh koupit emisní povolenku (EU ETS). Cena povolenky se dlouhodobě pohybuje kolem 60 až 80 EUR.

Výsledek: Politický nástroj EU zdražuje uhelnou elektřinu na dvojnásobek až trojnásobek jejích reálných nákladů, což ji vytlačuje z trhu.

2. Jádro je levné, ale cenu určuje nejdražší zdroj

České jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany) mají po splacení výstavby extrémně nízké provozní náklady – čistá výroba jedné MWh z jádra stojí přibližně 20 až 30 EUR. Lidé se proto logicky ptají, proč za ni platí násobky.Zákon mezního zdroje (Marginal Pricing): Na evropské energetické burze (lipská EEX) se cena elektřiny pro danou hodinu neurčuje jako průměr nákladů. Určuje ji nejdražší elektrárna, která se v danou chvíli musí spustit, aby pokryla celkovou poptávku sítě.V praxi to znamená, že i když Česko vyrobí většinu proudu levně z jádra, výslednou tržní cenu na burze často nadiktuje německá plynová elektrárna (která má drahé palivo) nebo uhelná elektrárna zatížená povolenkou. ČEZ pak prodává českou jadernou elektřinu za tuto vysokou burzní cenu.

3. Druhá polovina účtu: Regulovaná složka

Konečná cena na faktuře pro českou domácnost se neskládá jen z ceny samotné silové elektřiny na burze. Přibližně 40 % až 50 % ceny tvoří regulovaná složka (státem určovaná přes Energetický regulační úřad):

Poplatky za distribuci a přenos: Údržba a masivní modernizace drátů a transformátorů.

Poplatek za jistič: Fixní platba podle velikosti jističe.

Dotace na obnovitelné zdroje (POZE): Poplatek, kterým čeští spotřebitelé přímo dotují solární barony z minulých let.

Shrnutí paradoxu

Česká republika má technickou schopnost vyrábět stabilní elektřinu za zlomkové náklady. Kvůli propojení na společný evropský trh, systému stanovení cen podle nejdražšího zdroje a přísným unijním regulacím (povolenky) se však tyto nízké domácí náklady vůbec nepropisují do koncových cen pro české občany a průmysl.

Nové jaderné bloky se nestaví proto, aby zajistily historicky nejlevnější elektřinu na trhu, ale proto, aby zajistily samotnou fyzickou existenci elektřiny v síti po plánovaném odstavení uhelných elektráren a zabránily blackoutům. Pro českého spotřebitele to znamená stabilitu dodávek, ale nikoliv návrat k levnému proudu.