Ve strojírenství a robotizaci patříme k evropské špičce. Máme skvělé nápady i odvahu inovovat. Jenže ve chvíli, kdy dojde na strategické projekty na úrovni státu, nám dochází dech a zůstáváme stát na půli cesty.
Příkladem je digitalizace. Položili jsme skvělé základy, které nám kdysi závidělo i Německo, ale systém jsme nedotáhli. Když za Hospodářská komora České republiky navrhujeme jasná pravidla a samostatný zákon pro řízení digitálního státu, z úřadů slyšíme maximálně: je to zajímavé, ale takhle rychle to nepůjde.
Jenže my už ten čas nemáme. Nástup umělé inteligence ani proměna trhu práce nepočkají na to, až se státní aparát rozhoupe.
Nemáme ropu ani plyn, naší jedinou devizou je lidský kapitál. Abychom byli úspěšní nejen dnes, ale i v roce 2036, musíme do lidí začít masivně investovat. Propojit střední i vysoké školy s reálným byznysem mnohem dřív, umožnit studentům smysluplné částečné úvazky od patnácti let a postavit funkční systém celoživotního vzdělávání.
O tom, proč se o budoucnosti naší ekonomiky rozhoduje právě teď a proč musíme mít odvahu vystoupit z komfortní zóny, jsem mluvil v podcastu. Zdroj li
Žádné komentáře:
Okomentovat