Ať její oběť není zbytečnou…

 Studentkou byla ve válečném čase.

Neplula s davy, řevu netleskala.

V očích je síla – odboj v plné kráse:

Dodnes nám praví, co je být jak skála.

 Přišli si pro ni chlapi od gestapa,

na Mikuláše – čerti satanovi.

Někdo se skloní – jiný začne chápat,

že nelze zhášet plamen opravdový.

 „Loučím se s vámi“ – odvahu vždy měla,

když pod hvězdami značně osamělá,

věděla, že ji setne sekyra.

 Kudeříkové bylo dvaadvacet,

za dva dny silou hlavu měla ztrácet:

Ať oběť její nikdy nezmírá… 

Marek Řezanka 

Zdroj fcb