Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou dnes zveřejnila ČTK (ceskenoviny.cz/zpravy/inflace…). Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
To, že úplně nejvyšší inflaci v OECD vykazují vedle „erdoganomikou“ poškozeného Turecka hned čtyři země Visegrádské čtyřky, svádí k úvaze, že za ni může zejména to, že stále převážně platí svojí měnou, a ne eurem. Tuto domněnku však nepotvrzuje už jen letmý pohled na „druhý konec“ žebříčku. Vždyť ze všech zemí OECD vykazuje nejnižší inflaci – v červnu meziročně jen 1,7 procenta – Švýcarsko. To, jak známo, euro nesdílí.
Při vysvětlení tolik odlišné míry inflace je třeba vzít v potaz řadu faktorů. Měna určitou roli hraje, zdaleka však ne rozhodující. A hlavně úplně jinou, než by se intuitivně mohlo zdát. Jak záhy uvidíme.
Tím nejdůležitějším faktorem v pozadí tolik odlišných měr inflace je geografické umístění, konkrétně geografická blízkost k Rusku. V zásadě totiž platí, že čím blíže ta či ona země EU k Rusku je, tím více závislá byla, resp. v některých případech stále ještě je na ruských dodávkách energií, jako je zemní plyn, ropa a produkty z ní.
Proces odstřihávání od ruských energetických dodávek, kterým drtivá většina zemí EU prošla a prochází, tak nutně zanechává hlubší otisk v zemích východní části EU než v zemích její části západní. Východní země EU totiž před válkou byly v mnohem vyšší míře závislé na ruských energiích než země západní části EU, takže ukončení této závislosti logicky vyjde dráže – a projeví se tedy více inflačně – než v zemích, které byly na ruských energiích závislé poměrně málo nebo vůbec, jako je v rámci EU například zmíněné nízkoinflační Španělsko.
Navíc země právě typu Španělska – s druhou nejnižší inflací v OECD – nebo třetí Řecko vykazují dlouhodobě citelně vyšší míru nezaměstnanosti než v průměru země Visegrádské čtyřky. To do značné míry souvisí s tím, že přijetí eura v zemích typu Španělska nebo Řecka vedlo k tomu, že kvůli němu přišly o podstatnou část své konkurenceschopnosti. Ta se odvíjela od poměrně levné pracovní síly – levné na evropské poměry –, kterou však přijetí eura na přelomu milénia zdražilo natolik, že třeba právě převážně „bezeurové“ země Visegrádské čtyřky se staly v porovnání s „jižním křídlem“ eurozóny mnohem více konkurenceschopné. Což právě vede k dlouhodobě znatelně nižší nezaměstnanosti ve východní části EU, zejména v porovnání s nezaměstnaností v jižní části EU. Vždyť míra nezaměstnanosti je už řadu let z celé Unie nejnižší v Česku, v Polsku přitom není o moc vyšší.
Extrémně nízká či nízká míra nezaměstnanosti, která je příznačná pro východní část EU v porovnání s její části západní, a zejména jižní, je dalším faktorem v pozadí nyní na východě EU rychleji rostoucí inflace. Nízká míra nezaměstnanosti způsobuje vyšší tlak na růst mezd, který je samozřejmě významným inflačním faktorem. Svým způsobem tak euro za vyšší inflací v „bezeurových“ zemích opravdu stojí, ale zcela jinak, než si stoupenci jeho rychlého přijetí v ČR představují. Euro totiž na jihu eurozóny dlouhodobě podvazuje konkurenceschopnost, čímž tam přispívá k růstu míry nezaměstnanosti. Jižní země eurozóny nestačí svoji produktivitou na to, aby sdílely „německou měnu“ – tedy euro. Jejich produktivita zkrátka „německá“ není, zato cena práce (nyní už) ano, což dlouhodobě způsobuje odliv pracovních míst – částečně do Asie, částečně do východní části EU. A tento odliv do východní části EU, třeba do zemí Visegrádské čtyřky, pochopitelně stlačuje míru nezaměstnanosti ve východní části EU, což značně přispívá tomu, že východní část EU vykazuje vyšší míru inflace než její západní, a zejména jižní část, říká pop ekonom Lukáš Kovanda.
Řešením tedy není euro, ale pracovní kredity, které se s růstem produktivity práce zhodnocují, nikoliv naopak jako u ničím nekrytých peněz. Mezistupněm je zlatá měna, řekněme průměrně v ČR dva České lvy měsíčně, jeden záloha, druhý dobírka.
Žádné komentáře:
Okomentovat