Gerasimova doktrína neexistuje, ale Wolfowitzova ano

 Jak už dříve pl upozornily, stvořitel „Gerasimovy doktríny“, jímž je odborník na Rusko a východní Evropu Mark Galeotti, již v roce 2019 upozorňoval, že název Gerasimova doktrína nic neznamená a je třeba se od něj oprostit. K tématu napsal článek s titulkem „Omlouvám se za Gerasimovu doktrínu“, v němž apeluje, aby tento termín nebyl používán. „Skoro všude můžete najít učence, komentátory a zákonodárce, jak mluví o hrozbě Gerasimovy doktríny, pojmenované podle ruského náčelníka štábu, která hrozí Západu. Je to nový způsob, jak vést válku, rozšířená teorie moderního boje, nebo dokonce vize totální války.“ Galeotti pak dodává, že je zde malý háček. Dotyčná doktrína neexistuje. „A čím déle budeme předstírat, že ano, tím déle nebudeme chápat, jakou reálnou, ale odlišnou výzvu Rusko představuje.“

Galeotti pak vysvětluje, jak ke vzniku termínu došlo. V únoru roku 2013 vyšel v ruských novinách s armádní tematikou článek Valerije Gerasimova. Dle Galeottiho je o tom, jak v moderním světě může být „perfektně fungující stát v řádu měsíců zredukován na arénu ozbrojeného konfliktu, stát se obětí zahraniční intervence a propadnout se do chaosu, humanitární krize a občanské války“. Galeotti dodává, že článek nevyvolal velkou pozornost, ale Robert Coalson z rádia Svobodná Evropa ho přeložil a poslal právě Galeottimu, který ho s komentářem zveřejnil na svém blogu. A aby titulku dodal šmrnc, použil název Gerasimova doktrína. Ale i v textu prý vysvětloval, že se o doktrínu v pravém slova smyslu nejedná.

Gerasimov v článku vysvětluje, jak Kreml vnímá „arabské jaro“ a „barevné revoluce“ ve svém okolí. „Rusové opravdu, i když mylně, nepovažují tyto protesty za přirozené reakce na brutální a zkorumpované režimy, ale za změny režimů spunktované ve Washingtonu, nebo spíše v Langley,“ říká Galeotti a dodává, že Gerasimov se snažil najít cestu, jak těmto barevným revolucím zabránit, ne jak je podporovat. Tedy že se o žádnou doktrínu nejednalo. Ale pak přišla anexe Krymu, „malí zelení mužíčci“ na Donbasu a média si Gerasimova přetavila v návod, jak vést moderní válku.