Myslet si, že výměnou politiků ve vládě České republiky dojde k podstatné změně k lepšímu, je stejně iluzorní, jako očekávat, že na hrušni porostou jablka. Tento stát již dávno nefunguje jako suverénní reprezentant lidu. Namísto toho byl transformován do podoby korporátní struktury, která se právně chová jako obchodní společnost zapsaná v mezinárodních registrech, nikoli jako svrchovaný stát.
🔸 1. Česká republika jako korporace
Registr D-U-N-S (Dun & Bradstreet) eviduje “Czech Republic” jako obchodní entitu s identifikačním číslem D-U-N-S 495712627.
🔗 [DUNS Database (ověřitelné přes opendunsnumber.com nebo přes D&B)]
Česká republika je také zapsaná jako firma v americkém systému SEC (U.S. Securities and Exchange Commission), což by pro skutečně suverénní stát bylo zcela irelevantní a zbytečné.
🔗 [sec.gov – EDGAR Database, vyhledej „Czech Republic“]
🔸 2. Politici nejsou ti, kdo rozhodují
Zásadní rozhodnutí, která ovlivňují naše životy, dnes ve skutečnosti nepřijímá žádná národní vláda, ale:
Evropská komise – nevolený orgán EU s právem zákonodárné iniciativy. Členské státy, včetně ČR, musí implementovat její nařízení a směrnice.
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka, které skrze dluhové nástroje diktují ekonomickou politiku.
Světové ekonomické fórum (WEF), které vytváří agendy jako je „Great Reset“, jež jsou nevolenými elitami protlačovány do vládní politiky.
Nadnárodní korporace – jejichž vliv skrze lobbing, financování volebních kampaní a kontrolu médií zásadně formuje „politické rozhodování“.
🔸 3. Svrchovanost lidu je pouze deklarativní
Přestože se ve Stanovách OSN (čl. 1 odst. 2) a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (čl. 1) uvádí, že “veškerá moc pochází z lidu a národy mají právo na sebeurčení”, realita je taková, že:
Lid nemá žádný přímý přístup ke skutečné moci, a tzv. zastupitelská demokracie je jen mechanismem k udržení zdání legitimity systému, který fakticky slouží cizím zájmům.
🔸 4. Článek 2 Ústavy ČR říká:
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Ale když tyto orgány jsou korporátně strukturovány, financovány zvenčí a podřízeny nadnárodním smlouvám, pak je tato moc lidu pouze na papíře – nikoli ve skutečnosti.
🔸 5. Závěr:
Výměna jedné politické strany za druhou, jednoho ministra za druhého, nezmění nic zásadního. Hra zůstává stejná – jen se obmění figurky. A dokud si lidé budou myslet, že ve volbách volí skutečné reprezentanty své vůle, budou dál spoluutvrzovat iluzi svobody, která ve skutečnosti již byla nahrazena smluvním podřízením se systému obchodního práva (UCC), řízeného skrze „korporátní stát“.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat