Není to tak neškodná koncepce. Implicitně z ní vyplývá (přinejmenším si to někteří tak vyloží), že ve světě "nezbytné velké redukce" (nazvané stydlivě "resetem") bude jen malá část vyvolených, mezi které se dostanou ti, co "elitě" budou posluhovat (například nenávistnými články vůči každému, kdo projeví invenční myšlení) do roztrhání těla (či spíše ducha). Takových těch Jandourků z fóra, kteří nemají na samostatné myšlení.
- Jako taková byla Schwabova koncepce (on sám to tak patrně nemyslel) zneužita a různými způsoby přetvořena ve více či méně skrytě genocidní; když splnil svou roli autora "oficiálního základu" byl samotný K. Schwab odkopnut. Na jeho místo nepochybně nastoupí "jiní kosáci", ti "se nezakecají".
- Horlivci neschopní překonat mantinely setrvačného restriktivního myšlení si ani nejsou schopni uvědomit, že kdo se jednou vydá cestou posluhování "neutralizaci většiny", odsuzuje své vlastní myšlení k úpadku. Začne nenávidět ty, kteří myslí samostatně a svobodně, a o to víc ubíjí vlastního ducha. ///Nedá mně to, ale přece jen – setkal jsem se s naprosto nepochopitelným projevem nenávisti vůči M. Ševčíkovi na VŠE. Na jiné fakultě. Na otázku, proč ho tak nenávidí, se mně od velmi moudrého člověka, který tam zná každého, dostalo dobrácké odpovědi: "Oni mu prostě závidí, že může veřejně sdělovat vlastní názor a nebojí se." – Jo. To je důvod k fanatické nenávisti...///
Tím se dostáváme k tomu, proč je spor o pojetí změn v penzijním systému tak zásadní, proč M. Jurečka změnil názor, proč J. Jandourek dělá vše, aby zamlžil podstatu sporu. Pokud totiž pochopíme nesetrvačnou logiku dějin, nemůže nám ujít, že řešením "hádanky dějin" (tj. odpověď na otázku, jak projít současným osudovým úskalím) je přechod k vyššímu typu ekonomiky. K ekonomice založené na produktivních službách orientovaných na rozvoj, uplatňování a uchování schopností člověka. Jedná se o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. O změnu, která vrací ekonomiku k člověku a člověka jako člověka (nikoli jako přívěsek technologie, byť třeba rozvinuté do podoby AI) do ekonomiky.
Jak ukážu v příštím pokračování, není tak těžké pochopit o co jde, pokud se člověk nestal poskokem současné globální moci, která není výplodem fantazie (či konspiračních teorií), drsnou a doložitelnou realitou.
A pokud se týká sporu o změny penzijního systému – zda restrikce v intencích setrvačného myšlení, nebo dynamizace systému zapojením faktoru prodloužení doby produktivního uplatnění člověka jako jednoho z nejvýznamnějších zdrojů ekonomického růstu a současně to, co pozitivně ovlivní kvalitu ekonomického růstu – k tomu se také dostaneme. Předběžně avizuji: Jedná se o jednu z nejvýznamnějších příležitostí, jak odstartovat změny k lepšímu, které mohou přijít dřív, než si myslíme, které mohou proběhnout mnohem rychleji, než si myslíme a které mohou přinést mnohem větší zlepšení, než si myslíme.
Radim Valenčík,
TOP komentátor
Žádné komentáře:
Okomentovat