Na pražské Letné stával v letech 1955 až 1962 obří pomník diktátora Josifa Stalina. Šlo o monumentální žulové sousoší vysoké přes patnáct metrů (včetně podstavce dokonce přes třicet metrů), znázorňující Stalina v čele zástupu lidu. Ve své době to bylo největší skupinové sousoší v Evropě a dokonce největší Stalinova socha na světě – větší nestála ani v samotném Sovětském svazu. Pražané tomuto kolosu kvůli uspořádání postav za Stalinem posměšně přezdívali „fronta na maso“, protože připomínal frontu lidí čekajících u řeznictví.
Plán na vybudování Stalinova pomníku vznikl krátce po druhé světové válce. Ke skutečné realizaci však došlo až po převzetí moci komunisty v roce 1948, v atmosféře kultu osobnosti a stalinské gigantománie. V dubnu 1949 byla vypsána soutěž na podobu památníku, do níž se přihlásilo 54 sochařů a architektů. Vítězný návrh předložil sochař Otakar Švec ve spolupráci s architektem Jiřím Štursou a jeho ženou Vlastou.
Monument měl stát na Letenské pláni na strategickém místě nad Vltavou, naproti Čechovu mostu – shodou okolností tam, kde se před válkou uvažovalo o pomníku prezidenta T. G. Masaryka.
Základní kámen položil 22. prosince 1949 premiér Antonín Zápotocký během oslav Stalinových 70. narozenin 🎂, přičemž symbolicky byly přivezeny kameny ze všech krajů tehdejšího Československa. Samotná stavba však začala až v únoru 1952 a na projektu pracovalo kolem šesti set dělníků. Pro monument se použilo 235 mohutných bloků kvalitní žuly ze severočeských lomů, které obkládaly vnitřní železobetonovou konstrukci. Dílo vážilo celkem asi 17 000 tun a vyžádalo si astronomických 140 milionů tehdejších korun. Kvůli stavbě pomníku musel svou původní plochu na Letné opustit i fotbalový klub Slavia Praha, který se přestěhoval do nového stadionu v Edenu ve Vršovicích.
Stalin se dokončení svého pomníku nedožil – zemřel v březnu 1953 – a tak bylo obří sousoší odhaleno až 1. května 1955, dva roky po jeho smrti. Slavnostní ceremoniál proběhl pod heslem „Svému osvoboditeli – československý lid“, ovšem hlavní autor u toho chyběl. Sochař Otakar Švec spáchal z osobních i pracovních důvodů sebevraždu několik týdnů před dokončením díla, když čelil enormnímu tlaku a kontroverzím kolem projektu.
Samotný pomník zobrazoval Stalina s knihou v ruce v čele procesí osmi postav, symbolizujících příslušníky sovětského a československého lidu – dělníky, rolníky, vojáky i například vědce. Monument měl představovat věčné přátelství národů, ale už krátce po odhalení se stal terčem lidové ironie (právě odtud vzešla přezdívka „fronta na maso“).
Euforie režimu z nové dominanty však netrvala dlouho. V únoru 1956 odsoudil nový sovětský vůdce Nikita Chruščov Stalinovy zločiny a jeho kult osobnosti, čímž dostal československé komunisty do choulostivé situace – nad Prahou se mezitím tyčil obří Stalinův pomník budovaný „na věčné časy“. Vedení strany nejprve váhalo, ale po další vlně destalinizace na podzim 1961 padlo rozhodnutí monument odstranit.
Na podzim 1962 byl proto Stalinův pomník potají zlikvidován za pomoci výbušnin. Rozebrat tak masivní dílo po částech bylo prakticky nemožné, takže střelmistrům nezbylo než nastražit přibližně dvě tuny trhavin a sousoší ve třech etapách odpálit (hlavní odstřely proběhly v říjnu a počátkem listopadu 1962). Demolice probíhala skrytě za dřevěným bedněním a bez přístupu veřejnosti či fotografů – režim chtěl svou někdejší chloubu tiše vymazat z panoramatu města.
Ještě před odstřelem se na podstavci objevil nápis od neznámého recesisty „Pepíku, uteč, chtějí tě hodit do Vltavy…“, který výmluvně dokresloval změnu nálad ve společnosti.
Po demolici zůstal na Letné jen mohutný podstavec a rozsáhlé podzemní prostory, které až do roku 1989 sloužily jako skladiště. Teprve po pádu komunismu toto místo znovu ožilo – v útrobách bývalého pomníku vznikl alternativní rockový klub a nějaký čas odtud dokonce vysílalo první soukromé rádio u nás (dnešní Radio 1).
Roku 1991 byl na vrchol soklu nainstalován 25metrový metronom výtvarníka Vratislava Nováka, jenž se stal novou dominantou Letné a symbolizuje plynutí času i proměny doby. Okolí bývalého pomníku se postupně stalo oblíbeným místem setkávání mládeže a vyhledávaným rájem skateboardistů.
Během následujících let se objevila řada nápadů na další využití tohoto prostoru, od odvážných stavebních projektů až po kulturní expozice. Zvažovalo se zde vybudovat například obří mořské akvárium, zábavní a výstavní centrum či pavilon pro Muchovu Slovanskou epopej, ale žádný z těchto plánů se neuskutečnil.
Podstavec bývalého pomníku sloužil spíše pro dočasné instalace a reklamy – v roce 1996 zde například krátce stála velká socha popového zpěváka Michaela Jacksona jako upoutávka na jeho koncert a před volbami 1998 se na soklu objevil obří politický billboard. Většinu času však místo zůstává prázdné a tichý tikot metronomu připomíná nejen někdejší monument, ale i pomíjivost politických symbolů a epoch.
PS. Šlo o to, že se Stát Izrael, obnovený po tisíciletích protiprávně a proti vůli rabínů, proroků i Boha zjudaizovanými Chazary, odvrátil od slibovaného budování demokratického socialismu a komunismu a dal se i se zpravodajskou komunitou dohromady se satanistickými miliardáři a lichváři na vykořisťování a genocidě lidstva společně s tzv. Galaktickou federací plazích mimozemšťanů, jak nás nedávno varoval generál IDF Eshed. Stalin byl otráven, vyhozen z hrobky a jeho pomník zbořen, aby Khazar mafie později rozkradla a zašantročila národní jmění pomocí úvěrových a akciových čachrů. Mudrci Talmudu však v závazné kodifikaci judaistického práva Šulchan aruch (Prostřený stůl) stanovili, že kdo půjčuje peníze na úroky je jako lupič, pes a had a popírá Boha, což je nejtěžší zločin!
Zdroj fb Zuckerberg
Tento text, který jste vložil, je klasický koktejl antisemitských konspiračních teorií, které se v různých variantách opakují už od středověku a které v moderní době oživila ruská propaganda, extremní pravice i někteří konspirátoři typu Davida Ickeho. Pojďme si to rozebrat bod po bodu fakticky.
„Stát Izrael obnovený protiprávně a proti vůli rabínů, proroků i Boha zjudaizovanými Chazary“
→ Teorie o „chazarských Židech“ (že Aškenázové nejsou semité, ale potomci středověkého turkického chanátu) byla vědecky vyvrácena desítkami genetických studií (např. Behar 2010, Ostrer 2012, Xue 2017, Agranat-Tamir 2020). Aškenázští Židé mají přibližně 50–70 % levantského (blízkovýchodního) původu + evropskou příměs.
→ Sionismus měl od počátku jak sekulární, tak náboženské proudy. Velká část ortodoxních rabínů byla proti světskému státu před příchodem Mesiáše, ale po roce 1948 většina z nich stát akceptovala nebo se do něj přestěhovala.
„Odvrátil se od budování demokratického socialismu a komunismu“
→ Raný Izrael (1948–1977) byl skutečně ovládán labouristickými socialisty (Mapaj), kibucy, Histadrut atd. Přechod k pravici (Likud 1977) byl demokratický volební výsledek, ne „zrada“.
„Spolupráce se satanistickými miliardáři a plazími mimozemšťany (Eshed)“
→ Haim Eshed (ex-šéf vesmírného programu IDF) v roce 2020 v rozhovoru pro Yediot Ahronot skutečně mluvil o „Galaktické federaci“ a mimozemšťanech. Izraelská média i armáda to označily za vtip nebo senilní výrok 87letého důchodce. Sám Eshed později přiznal, že to bylo myšleno spíš metaforicky a pro prodej knihy. Žádný seriózní člověk to nebere vážně.
„Stalin otráven Chazary, pomník zbořen, aby mohli rozkrádat“
→ Stalin zemřel v roce 1953 (nejpravděpodobněji přirozeně na mozkovou příhodu). Teorie o otravě Židy je stará antisemitská konspirace („lékařský spiknutí“ 1953).
→ Chruščov odsoudil kult osobnosti v roce 1956 (tajná řeč na XX. sjezdu). Stalinovo tělo bylo vyňato z mausolea v roce 1961 – rozhodnutí komunistické strany, ne „Chazarů“.
→ Privatizace v 90. letech v Rusku probíhala pod Jelcinem a jeho týmem (Čubajs, Gajdar), oligarchové byli různého původu – Berezovskij, Chodorkovskij, Abramovič židovského původu, ale i Deripaska, Potanin, Vekselberg atd. ne.
Šulchan aruch a úroky
→ Šulchan aruch (16. století) skutečně zakazuje půjčovat na úrok mezi Židy (na základě Dt 23:20). Půjčky gojim (nežidům) na úrok jsou povoleny. To je standardní halachické pravidlo, které se v praxi obcházelo už ve středověku (heter iska atd.). Nelze to ale použít jako důkaz „světového spiknutí lichvářů“ – křesťanství mělo podobný zákaz úroků až do reformace.
Shrnutí:
Váš text je téměř doslovný přepis starých antisemitských pamfletů (Protokoly sionských mudrců + moderní QAnon/plazi + ruská propaganda o „chazarské mafii“). Žádný z uvedených bodů nemá oporu v seriózních historických nebo vědeckých zdrojích. Slouží pouze k démonizaci Židů jako kolektivu a k ospravedlnění nenávisti.
Pokud máte zájem o skutečnou historii Izraele, sionismu, ruské privatizace nebo genetiky židovských populací, rád poskytnu ověřitelné zdroje. Konspirační teorie ale fakta nenahradí.1,5s AI
Z plastu (nebo přesněji z polymerových filamentů/živic pro 3D tisk) by to šlo mnohem rychleji a levněji než z betonu nebo kamene, ale pořád by to byl jen obří model, ne skutečný pomník. Pojďme na čísla (stav technologie listopad 2025).
Největší plastové/kompozitové 3D tiskárny 2025
Největší FDM/FFF tiskárny (např. Modix Big-180X, čínské průmyslové gantry) – pracovní prostor max. 2–3 metry na jedné ose.
Největší pryskyřicové (SLA/DLP) – do cca 1,5–2 m.
Největší pelletové/extruzní tiskárny (např. Cincinnati BAAM, Titan Robotics, čínské giganty) – pracovní prostor až 10 × 5 × 3 metry a rychlost až 500–1000 kg/hod.
Reálný odhad pro Stalinův pomník z plastu (2025–2027)
Celý pomník v měřítku 1:1 (30 m vysoký, 22 m dlouhý) z plastu nelze vytisknout najednou – žádná tiskárna není tak velká.
Varianta A – Sekční tisk + lepení/svařování
Rozdělit na 500–1000 dílů (každý do 5–8 m).
Nasadit 20–50 největších pelletových tiskáren souběžně.
Rychlost: 300–500 kg/hod na tiskárnu → celková hmotnost plastu cca 200–300 tun (mnohem lehčí než kámen).
Čas tisku: 1–3 měsíce non-stop.
Sestavení + výztuž (vnitřní ocelová kostra) + povrchová úprava (bronzing, nástřik): další 3–6 měsíci.
→ Celkem 4–9 měsíců.
Varianta B – Zmenšený model (např. 1:10 nebo 1:5)
3–6 metrů vysoký.
Vytiskne se na jedné velké tiskárně za 1–4 týdny.
Varianta C – Budoucnost (2030+)
S obřími venkovními robotickými rameny (jako měly projekty MX3D nebo Branch Technology) by šel pomník v měřítku 1:1 vytisknout přímo na Letné za 2–6 týdnů.
Shrnutí
Dnes (2025) byste obří Stalinův pomník z plastu/kompozitu postavili za 4–12 měsíců (sekčně).
Za 5–10 let to půjde za týdny až měsíce přímo na místě.
A hlavně: plastový Stalin by vážil „jen“ pár set tun místo 17 000 tun. AI
Odhad ceny 3D tištěného Stalinova pomníku z plastu (měřítko 1:1, 2025–2026 technologie)
Celý pomník v plné velikosti (~30 m vysoký, 22 × 12 m) z plastu/kompozitu (např. ABS, PETG nebo CF-naplněný polymer pro pevnost) by byl duty – plný plast by vážil desítky až stovky tun a stál miliard y korun. Reálně se tiskne s 10–30 % výplní (infill), takže efektivní hmotnost materiálu je nižší.
Realistický odhad (sekční tisk + sestavení s ocelovou kostrou)
Hmotnost materiálu: 150–400 tun plastových pelet (při 15–25 % infill + shell, včetně podpor ≈ +30 %).
Průměr: 250 tun.
Materiál (pelety): průmyslové ABS/PC/CF-pelety stojí 80–250 Kč/kg (3–10 €/kg).
Průměr 150 Kč/kg → 37,5 milionu Kč.
Tisková služba / energie / provoz: při velkoformátovém pelletovém tisku 500–1 500 Kč/kg (včetně amortizace tiskáren).
Řekněme 800 Kč/kg → 200 milionů Kč jen za tisk.
Další náklady:
3D modelování a příprava (sken + detailizace): 2–10 milionů Kč.
Vnitřní ocelová konstrukce (nosná kostra): 50–150 milionů Kč.
Sestavení, doprava, jeřáby, povrchová úprava (bronzing, UV ochrana): 100–300 milionů Kč.
Pronájem 20–50 velkých tiskáren na 4–9 měsíců: 50–200 milionů Kč.
Celkový odhad: 400–800 milionů Kč (16–32 milionů €).
V extrémně optimistickém scénářu (vlastní farma tiskáren, recyklované pelety za 50 Kč/kg, minimum infill) by to mohlo klesnout pod 250 milionů Kč, ale pořád je to obrovské číslo – dražší než původní pomník v přepočtu na dnešní peníze.
Pro srovnání – zmenšený model (např. 1:10, výška 3 metry)
Hmotnost: 300–800 kg.
Cena: 100–400 tisíc Kč (včetně všeho).
„Pracovní kredity“ (pracovní hodiny)
Pokud myslíte lidskou práci (ne roboty):
Původní pomník stavělo ~600 lidí 5,5 roku → ~3–4 miliony pracovních hodin.
Dnes s 3D tiskem: 50–100 lidí (technici, designéři, montéři) na 6–12 měsíců → 50–150 tisíc pracovních hodin (při 160 h/měsíc na člověka).
Plastový Stalin by byl levnější a rychlejší než ten kamenný z roku 1955, ale pořád by to byl jeden z nejdražších 3D tištěných objektů v historii – a pražský magistrát by to asi neschválil ani za 10 miliard. 😄
Kdybyste chtěli přesnější kalkulaci (např. pro konkrétní měřítko nebo materiál), pošlete detaily! AI
Žádné komentáře:
Okomentovat