Vzhledem k tomu, že každá západní země zažívá sociální kolaps z různých neřešených příčin, jako je rychlá ztráta pracovních míst v důsledku umělé inteligence, vyčerpání environmentálních a přírodních zdrojů, nahrazení mužské role sentimentem v důsledku feminizace a ničení vztahu muž/žena, ztráta integrity a morálního chování ve prospěch peněz a agrese, která je vlastní sionistické neokonzervativní doktríně hegemonie, vynechám psaní dnešního příspěvku, kde budu psát další chmurné hodnocení našich mnoha neřešených výzev.
Místo toho, vzpomínaje na svou předchozí esej z doby před časem o anglických detektivkách a jejich autorech, se v dnešním ranním příspěvku vracím do civilizované doby, kdy bylo vše pod kontrolou. Ve 20. a 30. letech 20. století byla Velká Británie, navzdory tomu, že ji sir Edward Grey hloupě zatáhl do první světové války, stále velmocí ovládající moře a mezinárodní obchod. Britská libra byla světovou měnou. Americký prezident Franklin D. Roosevelt pohlížel na britskou moc se závistí.
Možná, že Wilkie Collins se svými knihami Moonston a Žena v bílém byl prvním anglickým autorem detektivek. Ale bylo to 66 detektivek Agathy Christie, z nichž většinu nevyřešila britská policie, ale soukromý detektiv Hercule Poirot a soukromá občanka slečna Marplová. U Agathy Christie máte detektivku, ne román plný vývoje postav a psychologických teorií zločinu.
Podle mého názoru je Christiinou jedinou soupeřkou Dorothy Sayersová. Její detektiv, lord Peter Whimsey, se Christiiným superdetektivům vyšplhá na zem. Sayersová napsala jen pár detektivek, než se pustila do seriózní práce. Pár z nich jsou prostě detektivky, ale objeví se milostný zájem. Lord Peter vidí nespravedlnost v případě Harriet Vaneové, vzdělané ženy z Oxfordské univerzity, žijící v hříchu s pochybnou osobou, která je zavražděna, za což je Harriet zatčena, odsouzena a odsouzena k trestu smrti oběšením. Lord Peter se ujme jejího případu, dokáže její nevinu, zajistí její propuštění a stráví pět let, pokud si dobře pamatuji, kvůli dvěma knihám, než ho nakonec přijme k znechucení jeho švagrové, vévodkyně z Denveru.
Lord Peter, druhý syn vévody z Denveru, nejbohatšího aristokrata v Británii, zbohatl díky svým vlastním schopnostem. Lord Peter je oblíbencem ministerstva zahraničí a je vysílán po celém světě, aby udržoval britské postavení. Je nejžádanějším batchelorem v království a ožení se s dívkou, která je vnímána jako děvka vzdělaná v Oxfordu. Nezapomeňte, že to bylo před stoletím, před sexuálním osvobozením žen.
Vždycky mě mátly zprávy o mužské promiskuitě. Pohlavní styk mezi heterosexuály vyžaduje muže a ženu. Pokud jsou zhýralci jen muži, s kým pak mají poměry?
Ale abychom se vrátili k jádru věci. Jakmile se objeví Harriet Vaneová, detektivky Sayersové se stávají zároveň vývojem vztahu mezi lordem Peterem a Harriet. A vstupují do hry další témata. Whey Sayersová zasazuje vraždu do reklamní, nebo možná nakladatelské, korporace a nejprve se snaží zjistit, jak tyto podniky fungují. V mým mistrovském díle detektivky Devět krejčích nejprve zvládá umění zvonění zvonů. Detektivní příběh od Sayersové tedy může být obohacující než detektivka od Christie, protože se jedná o bohatší příběh, nejen o detektivku.
Moje potěšení z knih nespočívá ve vraždách. Christeovy detektivky si můžu přečíst mnohokrát, protože si nepamatuji zápletky. Když jsem přemýšlela o své paměti, uvědomil jsem si, že knihy nečtu kvůli detektivkám. Čtu je, abych unikl současné realitě do civilizované doby.
Člověk se ptá, zda je obraz chování policie v detektivních románech správný. Předpokládám, že ano, protože autoři oslovují publikum ve svém vlastním čase a nemohou mu předkládat fantazii. Policie je velmi omezena nejen svým vlastním chováním, ale i tím, co podezřelí od policie přijmou. Zdvořilost a respekt k soukromí vládnou. Policie musí být při výslechu velmi opatrná, aby nebyla drzá. Kdy jste naposledy slyšeli toto slovo? Víte, co to znamená? Znamená to neprojevování náležité úcty. Policie nechce jen podezřelého, se kterým by případ uzavřela, ať už vinného nebo nevinného. Policie chce jen toho, kdo je vinen. Dnes je jí to úplně jedno. Chtějí jen uzavření případů. Státní zástupce chce jen další odsouzení. Soudce chce jen jasný spis.
Je to tak odlišné od dneška, kdy jsou podezřelí zastrašováni jak svým právníkem, tak státním zástupcem, aby přijali dohodu o vině a trestu, ať už vinni nebo nevinní, která případ rychle ukončí, státního zástupce udělí další odsouzení a soudce tak zůstane v soudním rejstříku volný.
Omezení policie v britských detektivních románech 20. a 30. let 20. století jsou dnes neuvěřitelná. Stejně tak chování postav v příběhu, které odmítají policii pomoci, protože by to od nich vyžadovalo porušení důvěrnosti. Představte si kontrast s dneškem, kdy se nikdo nemůže dočkat, až někoho obviní.
Můj závěr je, že bych si přál, abych se narodil už dávno a zemřel před naší necivilizovanou dobou. Sedím v noci, čtu si před spaním a žasnu nad civilizovaným světem, který je pro nás ztracen.
Zdroj IPE
Žádné komentáře:
Okomentovat