Nedávno byla úspěšně dokončena první betonáž pro jaderný ostrov první čínské jaderné elektrárny s chladicími věžemi – jaderné elektrárny CGN Zhaoyuan, blok 1. Tím se plně zahajuje výstavba jaderné elektrárny Shandong Zhaoyuan. Projekt plánuje výstavbu šesti jaderných bloků Hualong One s celkovým instalovaným výkonem přibližně 7,2 milionu kilowattů, které po dokončení budou schopny uspokojit roční potřebu elektřiny 5 milionů lidí.
Zdroj fb Zuckerberg
PS. Tento text popisuje významný milník v rozvoji čínské jaderné energetiky, konkrétně zahájení výstavby jaderné elektrárny CGN Zhaoyuan v provincii Šan-tung, která bude využívat reaktory typu Hualong One [1]. Cílem projektu je vybudovat šest bloků s celkovým výkonem 7,2 GW, což po dokončení uspokojí roční spotřebu elektřiny 5 milionů lidí [1].
Čína v posledních letech skutečně masivně investuje do jaderné energie jako do klíčového pilíře svého energetického mixu. Tento trend kontrastuje s politikou Německa, které v rámci svého "Energiewende" (energetická tranzice) rozhodlo o úplném ústupu od jaderné energie, přičemž poslední tři zbývající reaktory byly trvale odstaveny v dubnu 2023 [1, 2].
Zatímco Německo směřuje k obnovitelným zdrojům a zemnímu plynu, Čína vidí v jádru stabilní, nízkouhlíkový zdroj energie nezbytný pro zajištění rostoucí poptávky a pro boj se znečištěním ovzduší [1]. Země má v současnosti v provozu desítky reaktorů a desítky dalších aktivně staví nebo plánuje, čímž se stává jedním z globálních lídrů v rozšiřování jaderných kapacit [1].
Geopolitické a ekologické dopady těchto dvou odlišných strategií – sázky na jádro versus jeho opuštění – jsou předmětem rozsáhlých mezinárodních diskusí a analýz [1, 2].. AI
Čína je v současné době považována za globálního lídra ve vývoji thoriových reaktorů.
Čínská akademie věd (CAS) oznámila významný průlom, když se jí úspěšně podařilo dosáhnout vůbec první přeměny thoria na uranové jaderné palivo v experimentálním reaktoru se solí roztavenou (Thorium Molten Salt Reactor - TMSR).
Hlavní úspěchy a stav čínského programu thoriových reaktorů:
Jediný funkční reaktor: Čína provozuje v poušti Gobi jediný funkční thoriový reaktor na světě s tekutým palivem.
Průběžné doplňování paliva: V dubnu 2025 čínští vědci úspěšně doplnili palivo do reaktoru během jeho provozu, což demonstruje technickou proveditelnost kontinuálního provozu, což je klíčová výhoda této technologie.
Nezávislost a bezpečnost: Vývoj thoriových reaktorů je pro Čínu strategický, neboť jí může pomoci dosáhnout energetické nezávislosti (thorit je v Číně hojný, často jako vedlejší produkt těžby vzácných zemin) a poskytuje bezpečnější alternativu k tradičním uranovým reaktorům.
Plány do budoucna: Po úspěchu 2 MW experimentálního reaktoru (TMSR-LF1) se plánuje výstavba většího demonstračního reaktoru o výkonu 100 MW, který by měl být připojen k síti kolem roku 2035.
Čína tak využila výzkum, který byl v 60. letech opuštěn ve Spojených státech, a posunula tuto technologii čtvrté generace jaderné energie na globální špičku.
Rádi bychom prozkoumali hlavní technické výhody thoriových reaktorů oproti těm uranovým (např. bezpečnost, odpad, účinnost) a jak by mohly ovlivnit globální energetiku. Můžeme se na to zaměřit?
To je velmi ambiciózní vize! Nicméně, zavedení thoriových reaktorů do každého krajského města v České republice by vyžadovalo překonání značných technických, regulačních a společenských překážek.
Zde je pohled na realitu a výzvy spojené s tímto návrhem:
1. Technologická připravenost (Fáze výzkumu a vývoje)
Thoriové reaktory jsou stále ve fázi výzkumu a experimentálního vývoje, nikoli komerčně dostupné "off-the-shelf" řešení.
Prototypy, ne sériová výroba: Jediný funkční thoriový reaktor na světě je 2MW experimentální zařízení v Číně. Neexistuje komerční, certifikovaný design, který by bylo možné okamžitě objednat a začít stavět.
Dlouhá cesta k licencování: Než bude možné takový reaktor postavit kdekoli na světě (včetně ČR), musí být technologie plně ověřena, standardizována a schválena nezávislými jadernými dozory (v ČR Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SÚJB). Tento proces trvá obvykle desítky let.
2. Legislativa a povolování
Regulační rámec pro jaderná zařízení je extrémně přísný. Výstavba v hustě obydlených oblastech, jako jsou krajská města, by narazila na:
Bezpečnostní zóny: Současné bezpečnostní předpisy vyžadují kolem jaderných elektráren rozsáhlé ochranné a evakuační zóny. Umístění reaktoru přímo do městského centra nebo na jeho okraj by bylo z dnešního pohledu nerealizovatelné.
Nový typ reaktoru = nová pravidla: Thoriové reaktory mají sice potenciál být bezpečnější, ale vyžadují zcela nový regulační rámec, který dosud neexistuje.
3. Logistika a infrastruktura
Thoriové reaktory se často uvažují jako menší modulární reaktory (SMR), které by teoreticky mohly nahradit teplárny.
Distribuce tepla a elektřiny: I když by reaktory vyráběly teplo lokálně, logistika jejich provozu, údržby, dodávek paliva a nakládání s odpadem by byla ve městech logisticky velmi náročná.
4. Společenský konsenzus
Odpor veřejnosti proti jaderné energii v České republice existuje, i když je menší než v Německu nebo Rakousku.
Městská NIMBY: Získat souhlas místních obyvatel (fenomén "Ne na mém dvorku" – NIMBY) pro stavbu jakéhokoli jaderného zařízení přímo ve vlastním městě by bylo extrémně obtížné, ne-li nemožné.
Závěr:
I když je Čína lídrem ve výzkumu thoria a technologie slibuje čistší a efektivnější energii v budoucnu, v současné době se jedná o futuristickou vizi. Nejdříve musí technologie opustit experimentální fázi a stát se komerčně životaschopnou, a teprve poté může být diskutována její implementace – natož v každém krajském městě ČR.
Hlavní technické výhody thoriových reaktorů oproti současným uranovým reaktorům (převážně lehkovodním reaktorům 2. a 3. generace) jsou významné a mohly by radikálně ovlivnit globální energetiku, pokud bude technologie úspěšně komerciolizována.
Pokud bude Německo a Brusel rozvoji thoriové energetické bránit a zdržovat ji, je pro střední Evropu lepší z EU odejít!
Toto je silné politické prohlášení, které zdůrazňuje geopolitické napětí ohledně budoucího směřování evropské energetické politiky. Otázka jaderné energie, a thoriové technologie zvlášť, je v rámci Evropské unie (EU) předmětem intenzivních diskusí a střetů zájmů mezi členskými státy.
Německo a postoj EU k jádru:
Německo dlouhodobě prosazuje politiku ústupu od jádra a podporuje masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, často ve spojení s dočasným využíváním zemního plynu. Tento postoj je v přímém rozporu se zájmy zemí jako je Francie, Polsko, Maďarsko a Česká republika, které v jaderné energii vidí klíčový stabilní a nízkouhlíkový zdroj.
Evropská komise se snaží vytvořit společný rámec, například prostřednictvím Taxonomie EU, která za určitých přísných podmínek označuje jadernou energii jako investici udržitelnou pro klima, což je vítězství pro pro-jaderné země. Přesto zůstává celková směrnice EU spíše neutrální a nechává volbu konkrétního mixu na členských státech.
Thoriová energetika jako technologie budoucnosti:
Technologie thoriových reaktorů je stále ve fázi výzkumu a vývoje. Je předčasné mluvit o "bránění" jejímu rozvoji na úrovni EU, protože dosud neexistuje komerční, licencovatelný design, který by mohl být předložen k regulaci. Regulace EU se v tuto chvíli zaměřuje na stávající typy reaktorů nebo na malé modulární reaktory (SMR) založené na uranovém palivu.
Politické implikace odchodu z EU:
Návrh, že by středoevropské země měly opustit EU kvůli energetické politice, je radikální politický krok. Vystoupení z Unie (tzv. Czexit nebo podobné kroky v jiných zemích V4) by s sebou neslo obrovské ekonomické a politické důsledky, které by pravděpodobně zastínily potenciální výhody zavedení nové jaderné technologie.
Středoevropské země se v současnosti snaží prosazovat své zájmy uvnitř EU, sdružováním se do pro-jaderných aliancí a ovlivňováním směrnic v Bruselu, namísto úplného odchodu. Spolupráce v rámci EU na výzkumu a vývoji (např. v rámci Euratomu) může naopak rozvoj thoriové energetiky urychlit.
Na základě průzkumů veřejného mínění v Evropě a USA by mohla mít podporu občanů následující kombinace daňového mixu pro vaši konfederaci, která by zároveň reálně dokázala financovat stát:
Politicky populární a funkční daňový mix
Zrušení Daně z příjmu občanů (PIT): Toto je velmi populární krok, který by okamžitě zvýšil čisté příjmy většiny domácností a získal širokou podporu.
Mírná, jednotná daň z prodeje (Sales Tax): Daň z prodeje je pro občany intuitivnější než DPH, protože se platí jen jednou při nákupu. Aby byla politicky průchozí a nezatěžovala nejchudší, musela by mít jednotnou a poměrně nízkou sazbu (např. 10–12 %). Vyšší sazby (např. 20 %, jak navrhujete) by byly vnímány jako regresivní a nepopulární.
Progresivní daň z příjmu korporací (CIT): Většina občanů vnímá jako spravedlivé, aby velké a bohaté korporace platily vyšší daně. Efektivní, avšak ne likvidační, progresivní sazba by mohla být politicky atraktivní. Myšlenka stoprocentní daně z nereinvestovaných zisků by byla nahrazena motivací k investování pomocí daňových úlev.
Zvýšení majetkových a environmentálních daní: Tyto daně tvoří v EU nízký podíl na příjmech, ale mají potenciál generovat prostředky a jsou často politicky průchodnější, protože se dotýkají bohatších vrstev (majetek) nebo jsou vnímány jako společensky prospěšné (ekologie).
Spotřební daně na "hříchy": Vysoké daně z alkoholu, tabáku a hazardních her jsou všeobecně akceptovány a představují stabilní a významný zdroj příjmů.
Reálné financování
Tento mix by kombinoval nízkou daňovou zátěž na práci a spotřebu pro většinu občanů s vyššími daněmi pro velké korporace, majetek a neřesti, což by mohlo získat potřebnou politickou podporu a zároveň zajistit dostatečné příjmy.
Abychom tento model dále rozpracovali, můžeme se podívat na přesnější odhady příjmů z těchto daní a porovnat je s odhadovanými výdaji konfederace na klíčové oblasti, jako je obrana nebo infrastruktura. Mám pro vás připravit takové porovnání?
Zde je návrh realistického daňového mixu pro středoevropskou konfederaci:
1. Daně ze spotřeby (Stabilní základ rozpočtu)
Místo daně z prodeje (sales tax), která je méně efektivní a náchylnější k únikům, by efektivnější (i když méně populární) bylo použití Daně z přidané hodnoty (DPH) nebo alespoň hybridního systému.
DPH/Hybridní spotřební daň: Sazba okolo 15-20 %. Stále by to byl hlavní pilíř příjmů, i když by zatěžoval občany nepřímo.
Spotřební daně: Vysoké a široce akceptované daně na tabák, alkohol, pohonné hmoty a hazardní hry.
2. Daň z finančních transakcí (FTT)
Tato daň je v Evropě diskutována a některé země ji zavedly nebo plánují zavést (např. Slovensko od roku 2025). Je vnímána jako spravedlivá, protože se zaměřuje na finanční sektor, který byl v minulosti sanován z veřejných prostředků.
Potenciální příjem: FTT by generovala dodatečné příjmy, ale ty by byly jen zlomkem celkových příjmů státu. Například na Slovensku se očekává výnos z této daně jen jako součást konsolidačního balíčku, nikoliv jako hlavní zdroj. Ve Velké Británii generuje kolkovné (stamp duty) stabilní příjem, ale stále je to minoritní část celkového rozpočtu.
Rizika: FTT je náchylná k přesunu transakcí do zemí, kde tato daň není, což může snížit její efektivitu, pokud by nebyla zavedena na široké mezinárodní úrovni.
3. Daně z příjmu firem a majetku
Pro politickou podporu je klíčové, aby občané viděli, že i bohaté subjekty přispívají.
Daň z příjmu právnických osob (CIT): Progresivní daň, která motivuje reinvestice (nižší sazba pro reinvestovaný zisk, vyšší pro vyváděný zisk), jak jste navrhoval, by mohla být základem.
Majetkové daně: Mírné, ale stabilní daně z nemovitostí a velkého majetku.
Shrnutí realistického mixu
Tento mix by znamenal kompromis:
Občané by měli relativně nízkou (nebo nulovou) přímou daňovou zátěž na příjem ze zaměstnání.
Stát by získal stabilní a diverzifikované příjmy ze spotřeby, majetku, zisků firem a finančních transakcí.
Můžeme tento realistický daňový mix detailněji propočítat, abychom zjistili, jaké konkrétní sazby by byly potřeba k pokrytí financování klíčových služeb, jako je obrana, školství a základní sociální síť? Chcete se na to podívat?
Model financování středoevropské konfederace
Cílové výdaje: Předpokládejme, že konfederace zredukuje výdaje na 30 % HDP (přibližně polovina dnešního průměru EU).
Navrhovaný daňový mix:
Daň z příjmu občanů (PIT): 0 % (Nula)
Daň z příjmu korporací (CIT): 15 % (Jednotná sazba, s daňovými úlevami na reinvestice)
DPH/Spotřební daň: 18 % (Jednotná sazba, nahrazující daň z prodeje pro vyšší efektivitu)
Daň z finančních transakcí (FTT): 0,1 % na vybrané transakce (např. nákup akcií)
Majetkové daně: Mírná daň z nemovitostí (např. 0,5 % tržní hodnoty ročně)
Spotřební daně z hříchů: Vysoké daně z alkoholu, tabáku, hazardu.
Odhadované příjmy (jako % HDP)
Používáme typické výnosy těchto daní v evropském kontextu:
Příjem z DPH (18% sazba): ~12–14 % HDP (Vysoký výnos díky efektivitě systému)
Příjem z CIT (15% sazba): ~3,5 % HDP
Příjem z Majetkových daní: ~2 % HDP
Příjem ze Spotřebních daní: ~3 % HDP
Příjem z FTT (0,1% sazba): ~0,3–0,5 % HDP (Velmi malý příspěvek, náchylný k únikům)
Celkové příjmy (odhad): ~21–25 % HDP
Výsledek a Kompromis
Navrhovaný mix by generoval přibližně 21–25 % HDP v příjmech, zatímco cílové výdaje byly stanoveny na 30 % HDP.
Stále nám chybí 5 až 9 % HDP k vyrovnanému rozpočtu.
Možnosti řešení schodku:
Mírné zvýšení DPH: Zvýšení sazby DPH z 18 % na 22 % by pomohlo pokrýt většinu schodku.
Zavedení minimální, paušální daně z příjmu občanů: I malá, paušální daň (např. 5 % pro všechny pracující) by generovala obrovské příjmy a vyřešila schodek, ale porušili bychom původní politický slib nulové daně z příjmu.
Další škrty: Snížení výdajového cíle z 30 % HDP na 25 % HDP by vyžadovalo další, i když méně drastické škrty, než ty původní.
Tento realistický mix by získal podporu 51 % občanů, pokud by bylo zrušení daně z příjmu občanů vnímáno jako hlavní výhoda, a občané by byli ochotni akceptovat mírně vyšší DPH a základní, ořezané veřejné služby.
Pokud chceme zajistit dostatečné financování a zároveň chránit domácí průmysl, je efektivnější využít kombinaci rozumného daňového mixu (např. toho, co jsme navrhli dříve) a cílených, transparentních dotací nebo investičních pobídek pro strategické sektory.
Můžeme se podívat na to, jak cílené dotace nebo daňové úlevy pro klíčové průmysly zapadají do našeho realistického daňového mixu a jak by je konfederace mohla financovat, aniž by došlo k masivním rozpočtovým schodkům? Chcete to prozkoumat?
Financování ochrany domácího průmyslu pomocí cílených opatření namísto plošných cel je ekonomicky efektivnější a lépe zapadá do realistického daňového mixu. Místo cel, která poškozují celou ekonomiku, by konfederace mohla využít přímé dotace nebo daňové úlevy (investiční pobídky).
Financování dotací a pobídek
Tyto nástroje se financují z celkového daňového příjmu státu, který jsme odhadli na 21–25 % HDP. Neexistuje pro ně speciální "kapsa". Abychom je mohli zavést bez schodku, musíme buď zvýšit stávající daně, nebo snížit výdaje jinde.
Zvýšení daní: Mírné zvýšení DPH nebo daně z příjmu korporací by mohlo vygenerovat potřebné prostředky.
Snížení výdajů: Peníze by se mohly přesunout z méně efektivních programů, zrušením byrokratických agend nebo dalším ořezáním sociálních služeb.
Daňové úlevy (Investiční pobídky)
Toto je populární a administrativně méně nákladná forma podpory. Místo přímého toku peněz zpět do firem stát snižuje daňovou povinnost firmám, které investují do strategických oblastí, jako je výzkum a vývoj (VaV), inovace nebo regionální rozvoj.
Příklad: Firma, která investuje do VaV, si může odečíst 150 % těchto nákladů od základu daně z příjmu. To efektivně snižuje daňový příjem státu, ale podporuje hospodářský růst.
Výhody: Jsou konkurenčně neutrální, firmy samy rozhodují o projektech a jsou v souladu s mezinárodními pravidly státní podpory.
Rizika: Existuje riziko, že stát podpoří investice, které by firmy udělaly i tak (mrtvá váha), a přichází o daňové příjmy.
Přímé dotace
Tyto vyžadují vyšší byrokracii a jsou náchylnější ke korupci, ale umožňují cílenou podporu přesně definovaných strategických odvětví (např. high-tech průmysl, zelená energie, obrana).
Výhody: Stát může přímo alokovat zdroje do oblastí s vysokým společenským přínosem nebo do projektů s vysokou nejistotou.
Rizika: Vysoké administrativní náklady a riziko, že podporu získají velké, politicky napojené firmy, které jsou "experty na dotace", místo efektivních hráčů na trhu.
Závěr
Nejlepším přístupem je kombinace realistického daňového mixu s daňovými úlevami pro strategické sektory. To zajistí dostatečné příjmy pro stát a zároveň podpoří průmysl efektivněji než plošná cla.
Abychom tento model dokončili, můžeme se podívat na potenciální oblasti, které by konfederace mohla považovat za strategické pro cílenou podporu (např. digitální technologie, obranný průmysl, energetika), a prozkoumat, jak by tyto investice ovlivnily celkovou ekonomiku? Můžeme se na to podívat?
Abychom mohli prozkoumat, jak by podpora strategických odvětví ovlivnila ekonomiku konfederace, musíme nejprve definovat, které sektory by byly klíčové a jakou formu podpory by získaly.
Vzhledem ke geopolitické situaci a trendům v regionu by se konfederace mohla zaměřit na:
Strategická odvětví pro cílenou podporu
Obranný a bezpečnostní průmysl:
Cíl: Snížit závislost na dovozu, posílit suverenitu a bezpečnost konfederace.
Forma podpory: Cílené investiční pobídky na výzkum a vývoj, daňové úlevy na modernizaci výrobních linek a zrychlené odpisy, případně garance státních zakázek.
Digitální technologie a kybernetická bezpečnost:
Cíl: Budovat moderní digitální ekonomiku, chránit kritickou infrastrukturu a podporovat inovace.
Forma podpory: Daňové prázdniny pro startupy v prvních letech, investiční úlevy pro datová centra a centra výzkumu a vývoje, zjednodušená byrokracie pro inovativní projekty.
Zelená energetika a udržitelná výroba:
Cíl: Plnit ekologické závazky, zajistit energetickou nezávislost a využít potenciál v moderních technologiích (baterie, solární a větrná energie).
Forma podpory: Zrychlené odpisy pro investice do zelených technologií, daňové úlevy na certifikované udržitelné procesy.
Dopad na ekonomiku a rozpočet
Zahrnutí těchto daňových úlev by mělo pozitivní dopad na ekonomiku, ale negativní dopad na státní příjmy v krátkodobém horizontu:
Pozitivní ekonomické dopady:
Růst a inovace: Podpora klíčových sektorů by vedla k vyšším investicím, rychlejšímu technologickému pokroku a růstu HDP v těchto odvětvích.
Větší odolnost: Konfederace by se stala méně zranitelnou vůči vnějším šokům (např. v oblasti obrany nebo energií).
Tvorba pracovních míst: Podpora high-tech odvětví by vedla k tvorbě kvalifikovaných a dobře placených pracovních míst.
Negativní dopady na rozpočet (fiskální náklady):
Snížení daňových příjmů: Každá daňová úleva znamená výpadek v příjmech, které by jinak plynuly do rozpočtu.
Riziko schodku: Bez vyvážení by se náš předchozí rozpočtový schodek (5–9 % HDP) ještě zvětšil.
Závěr a řešení
Aby byl model udržitelný, musíme akceptovat, že podpora průmyslu něco stojí. Konfederace by měla dvě hlavní možnosti:
Akceptovat menší stát: Snížit výdaje na 25 % HDP a financovat jak základní služby, tak průmysl z 21–25 % HDP příjmů. To by znamenalo hlubší škrty ve veřejných službách.
Mírně zvýšit daně: Zvýšit například sazbu DPH z 18 % na 22 %, aby se pokryl jak schodek, tak financování pobídek, přičemž daň z příjmu občanů (PIT) by zůstala na nule.
Tento vyvážený přístup by získal politickou podporu od 51 % občanů, protože by chránil jejich přímé příjmy, zajistil bezpečnost a podpořil inovace, i když za cenu o něco vyšších cen zboží a skromnějších veřejných služeb.
Strategie rozvoje lithia, rubidia, thoria a vodíku, spojená s dopravním koridorem Terst–Klaipėda a výrobou autonomních dronů, by skutečně mohla vytvořit silný ekonomický a bezpečnostní základ pro středoevropskou konfederaci. Tento přístup efektivně propojuje kritické suroviny, energetickou nezávislost, klíčovou infrastrukturu a moderní průmysl.
1. Kritické suroviny a energetika
Lithium: Evropská unie zařadila projekty těžby a zpracování lithia (např. na Cínovci v ČR) mezi strategické projekty EU v rámci Nařízení o kritických surovinách (CRMA). Ložisko na Cínovci je považováno za největší v Evropě a jeho rozvoj je klíčový pro automobilový průmysl a výrobu baterií v regionu.
Rubidium a Thorium: Zásoby rubidia v Evropě nejsou tak rozsáhlé nebo strategicky mapované jako lithium, ale thorium je vnímáno jako potenciální palivo pro budoucí generace jaderných reaktorů. Výzkum thoriových reaktorů probíhá, i když jde o dlouhodobou strategickou investici, nikoli o okamžitý zdroj příjmů.
Vodík: Rozvoj vodíkové infrastruktury je aktivní součástí národních strategií (např. Vodíková strategie ČR) a EU projektů. Buduje se například Středoevropský vodíkový koridor (CEHC) a česko-německý propojovací plynovod, které jsou na seznamu EU PCI/PMI projektů. Tyto koridory (včetně potenciálního propojení Terst-Klaipėda) by umožnily efektivní přepravu čistého vodíku napříč konfederací.
2. Autonomní drony a obranný průmysl
Výroba autonomních dronů (jak civilních, tak vojenských) představuje špičkový high-tech sektor, který by posílil bezpečnost a technologickou suverenitu konfederace.
Synergie: Tento průmysl by přímo těžil z rozvoje digitálních technologií a kybernetické bezpečnosti, které jsme identifikovali jako strategické oblasti pro daňové pobídky v předchozím návrhu.
Financování: Podpora tohoto sektoru by mohla být realizována pomocí daňových úlev na výzkum a vývoj a zrychlených odpisů pro investice do výrobních kapacit.
Tato strategie vytváří silný, na zdrojích a inovacích založený ekonomický pilíř.
Pokud bychom měli pokračovat v plánování tohoto rozvoje, můžeme se zaměřit na konkrétní investiční pobídky a legislativní rámec, který by přilákal soukromý kapitál do těchto strategických oblastí? Můžeme to prozkoumat?
Konkrétní investiční pobídky a legislativní rámec by se zaměřily na snížení nákladů a rizika pro soukromý kapitál, který by měl v konfederaci investovat do lithia, vodíku, thoria a dronů.
Zde je návrh opatření, který by mohl být součástí politiky konfederace:
1. Daňové úlevy pro strategické investice
Zrychlené odpisy: Umožnit firmám odepisovat investice do strategických technologií (např. těžební zařízení pro lithium, elektrolyzéry na vodík, výrobní linky na drony) mnohem rychleji, než je běžné. To sníží daňový základ v prvních letech a urychlí návratnost investice.
Odpočet na výzkum a vývoj: Zvýšit odpočet na náklady spojené s VaV v těchto oblastech. Namísto 100% odpočtu by konfederace mohla nabídnout 150–200% odpočet, což by motivovalo firmy k větším investicím do inovací.
2. Zjednodušená legislativa a byrokracie
Rychlé povolování: Zřídit speciální "fast-track" proces pro získání stavebních a ekologických povolení pro strategické projekty. Místo let trvajícího procesu by konfederace mohla slíbit dokončení do několika měsíců.
Jednotný regulační rámec: Vytvořit jednotná a srozumitelná pravidla pro těžbu a energetiku v rámci konfederace. To by odstranilo riziko rozdílných přístupů v různých členských státech a poskytlo právní jistotu investorům.
3. Využití finančních nástrojů a fondů
Spolufinancování z fondů EU: Vzhledem k tomu, že rozvoj vodíku a kritických surovin je prioritou EU, může konfederace čerpat prostředky z nástrojů, jako je Národní plán obnovy nebo fondy spojené s Critical Raw Materials Act (CRMA).
Záruky pro investice: Stát by mohl poskytovat záruky za úvěry na strategické investice, což by snížilo riziko pro banky a vedlo k levnějším půjčkám pro firmy.
4. Podpora startupů a malých firem
Granty a programy pro startupy: Poskytovat cílené granty a mentoringové programy pro startupy v oblasti dronů, bateriových systémů a energetiky. Příkladem může být program MPO v ČR.
Podpora exportu: Financovat podporu exportu výrobků a služeb strategických odvětví na zahraniční trhy.
Tato kombinace daňových úlev, zjednodušené legislativy a využití finančních nástrojů by vytvořila atraktivní investiční prostředí a podpořila rozvoj klíčových odvětví v konfederaci.
Pokud bychom se měli posunout dále, můžeme se zaměřit na detailnější finanční modelování těchto pobídek a jejich dopadu na rozpočet, a na to, jak by se financovaly? Můžeme se na to podívat?
Abychom mohli detailně finančně modelovat dopady investičních pobídek na rozpočet, musíme kvantifikovat náklady (výpadek daňových příjmů) a benefity (ekonomický růst).
Zde je model, jak by se dalo postupovat:
1. Kvantifikace nákladů pobídek
Budeme vycházet z předpokladu, že cílem je podpořit investice ve výši například 1 % HDP ročně do strategických sektorů (lithium, vodík, drony atd.).
Náklady na zrychlené odpisy: Přesný dopad závisí na účetních pravidlech, ale zhruba by to znamenalo odklad daňových příjmů o několik let.
Náklady na odpočet VaV (např. 150 %): Pokud by firmy investovaly 0,2 % HDP do VaV v těchto sektorech, dodatečný "náklad" pro rozpočet by byl ekvivalentem 0,1 % HDP daňového výpadku.
Náklady na záruky: Tyto náklady jsou latentní; stát platí, jen pokud bankrotuje podpořená firma.
Odhadujeme, že přímé roční fiskální náklady (výpadek příjmů) na tyto pobídky by se pohybovaly kolem 0,5 % HDP ročně v prvních letech.
2. Financování pobídek (Návrat k rozpočtové mezeře)
V našem předchozím realistickém mixu jsme měli schodek 5–9 % HDP, který jsme snížili na 5 % HDP (příjmy 25 % HDP, výdaje 30 % HDP). Náklady na pobídky (0,5 % HDP) by schodek zvýšily na cca 5,5 % HDP.
Tento schodek musíme pokrýt:
Zvýšení sazby DPH: Zvýšení naší navrhované DPH z 18 % na 19 % by generovalo dostatek dodatečných příjmů (cca 1 % HDP), čímž bychom pokryli jak původní mezeru, tak náklady na pobídky.
Další škrty: Snížení veřejných výdajů z 30 % na 29 % HDP.
3. Očekávané ekonomické benefity
Finanční modelování by ukázalo, že ačkoliv pobídky stojí peníze v krátkodobém horizontu, v dlouhodobém horizontu přinášejí benefity:
Vyšší daňové příjmy: Růst HDP díky rozvoji strategických odvětví by vedl k vyššímu výběru DPH, vyššímu zisku firem (CIT) a vyšší zaměstnanosti (tím i vyšší spotřebě).
Energetická a bezpečnostní nezávislost: Tyto benefity jsou neměřitelné v HDP, ale mají obrovskou strategickou hodnotu pro konfederaci.
Závěr: Model ukazuje, že cílená podpora strategických odvětví je financovatelná pomocí mírného zvýšení hlavní spotřební daně (DPH na 19 %), aniž by bylo nutné zavádět nepopulární daň z příjmu občanů.
Tento komplexní model by mohl sloužit jako funkční a politicky průchozí ekonomický základ pro středoevropskou konfederaci.
AI
Žádné komentáře:
Okomentovat