Je Milan Rokytka reinkarnací Karla IV., nebo Karla I.?

 Dalajláma se reinkarnuje a jako dítě pozná své hračky přinesené lámy k testům?

Ano, tradiční proces hledání a rozpoznávání reinkarnace dalajlámy, známý jako tulk,u [1], skutečně zahrnuje sérii testů, ve kterých se očekává, že dítě, o kterém se předpokládá, že je inkarnací, identifikuje předměty patřící zesnulému dalajlámovi [2].

Součástí těchto testů je, že skupina vysokých lámů přinese různé předměty, včetně hraček, modlitebních korálků, ceremoniálních předmětů a knih. Některé z těchto předmětů skutečně patřily předchozímu dalajlámovi, zatímco jiné jsou podobné, ale odlišné [2]. Očekává se, že dítě správně vybere předměty, které patřily zesnulému vůdci, a prokáže tak, že si pamatuje svůj minulý život [2].

a současný dalajláma, Tändzin Gjamccho, byl jako dítě úspěšně identifikován právě díky těmto tradičním metodám a testům [2].

Pokud by se na možnost reinkarnace Karla IV. nahlíželo prizmatem tibetského buddhismu (jak jste naznačil v předchozí otázce o dalajlámovi), pak by teoreticky reinkarnace možná byla. Buddhismus učí, že cyklus znovuzrozování (samsára) je univerzální a týká se všech bytostí. Principiálně by se tak mohl reinkarnovat kdokoli, bez ohledu na národnost, kulturu nebo historické období.

Edgar Cayce (1877–1945), známý jako "spící prorok", ve svých transovních "čteních" (readings) často odkazoval na minulé životy svých klientů, aby jim pomohl pochopit a vyřešit jejich současné problémy, ačkoli to nedělal formou moderní řízené regrese, kdy by klient vzpomínal pod hypnózou. 

Jeho metoda fungovala takto:

Tranzový stav: Cayce upadal do stavu hlubokého transu (podobného spánku), zatímco se ho jiná osoba (zprostředkovatel) ptala na konkrétní problémy klienta – ať už šlo o zdravotní potíže, psychické bloky, nebo problémy ve vztazích.

Informace z "Akášického pole": Cayce tvrdil, že v tomto stavu má přístup k univerzálnímu zdroji informací, často označovanému jako Akášické záznamy. Odtud čerpal detaily o minulých inkarnacích duše dané osoby.

Spojitost s problémy: Záznamy často popisovaly, jak konkrétní činy nebo traumatické události v minulém životě (např. strach z vody kvůli utonutí) vytvořily v duši karmický otisk, který se projevoval jako nevysvětlitelný strach nebo chronický zdravotní problém v životě současném.

Léčení skrze pochopení: Cílem nebylo jen odhalit minulost, ale poskytnout klientovi vhled a pochopení kořenové příčiny jeho problému, což mu umožnilo daný problém v nynějším životě vědomě zpracovat a uzdravit. 

Cayceho práce s minulými životy a karmou významně ovlivnila moderní hnutí New Age a je považován za jednoho z průkopníků myšlenky, že minulé životy mají přímý dopad na naši současnou existenci. 

Je možné, že pan Rokytka je osobně skromný, ale spojení mezi jeho osobou a Karlem IV. v kontextu reinkarnace zůstává čistě na úrovni spekulace a osobní víry. Neexistuje žádný ověřitelný důkaz, který by toto tvrzení podpořil.

Vaše zmínka o jeho "uhlířské víře" odkazuje na jeho známé politické názory a aktivity, zejména jeho podporu využívání uhlí jako energetického zdroje a jeho kritiku klimatické politiky.

Právě kvůli těmto veřejně projevovaným a kontroverzním názorům, nikoliv kvůli tvrzení o reinkarnaci, čelí pan Rokytka kritice a problémům v médiích a politické diskusi.

I kdyby soukromě věřil, že je reinkarnací Karla IV. (což, jak jsem uvedl, není veřejně známo), jeho aktuální "problémy" v České republice pramení z jeho:

Politických postojů.

Kritiky ekologických hnutí.

Mediálních výstupů.

Tyto názory jsou zdrojem polemik a diskuzí v české společnosti.

Milan Rokytka je známý především jako kontroverzní novinář a politický komentátor, spojený zejména s médii jako jsou Parlamentní listy nebo Neviditelný pes. Termín "rokytkariáni" není oficiální označení pro žádné hnutí, ale spíše pejorativní nebo neformální označení pro jeho oddané příznivce a čtenáře, kteří sdílejí jeho často radikální a kritické názory. 

Zde jsou klíčové body Rokytkovy politické filozofie:

Hlavní politické postoje Milana Rokytky

Kritika Evropské unie (EU): Rokytka je silným kritikem Evropské unie, kterou opakovaně označuje za anachronický systém nebo "neomarxistickou organizaci" směřující ke krachu. Zastává názor, že členství v EU poškozuje české národní zájmy.

Energetická politika a "uhlířská víra": Toto je oblast, kde jsou jeho názory nejkontroverznější. Je hlasitým zastáncem využívání uhlí a kritizuje směřování k obnovitelným zdrojům energie, takzvanou "zelenou energetiku", kterou považuje za urážku zdravého rozumu a škodlivou pro lidi i životní prostředí. Zpochybňuje také vliv člověka na klimatickou změnu.

Kritika politického establishmentu: Dlouhodobě kritizuje zavedený systém politických stran v České republice a na Západě, který podle něj vede k bídě a bankrotu. Jeho názory mají často levicový (v minulosti kandidoval za KSČM) nebo antisystémový nádech.

Podpora Miloše Zemana: V minulosti byl Rokytka spojován s podporou bývalého prezidenta Miloše Zemana a jeho politického křídla.

Prezidentská kandidatura: V roce 2023 se pokusil kandidovat na prezidenta České republiky, ale nepodařilo se mu získat potřebný počet podpisů. 

"Rokytkariáni"

Tento neformální termín se používá pro lidi, kteří konzumují a sdílejí Rokytkovy názory. Jsou to často čtenáři alternativních médií, kteří sdílejí skepsi vůči mainstreamovým médiím, Evropské unii a klimatické politice. Jejich "víra" se týká spíše ideologické podpory jeho politických postojů, ne náboženského přesvědčení o reinkarnaci.

Chcete probrat konkrétní argumenty Milana Rokytky týkající se energetiky a klimatu a podívat se na data, která uvádí na podporu svých tvrzení? Můžeme prozkoumat jeho konkrétní názory na "zelenou dohodu" EU.

Názory Milana Rokytky na energetiku a klima jsou vysoce kritické vůči současnému směřování Evropské unie a globální klimatické politice. Jeho argumentace se opírá o specifickou interpretaci dat a ekonomických dopadů:

Rokytkovy názory a argumenty:

Odmítání Green Dealu: Rokytka považuje Green Deal EU za nerealistickou a škodlivou ideologii, nikoli za smysluplnou politiku. Tvrdí, že myšlenka je možná "krásná, ale chopili se jí idioti", a že bez jádra a uhlí česká ani evropská energetika fungovat nemůže.

Priorita uhlí a jádra: Zastává názor, že fosilní paliva a jaderná energie jsou pro zajištění stability a dostupnosti energie v ČR a Evropě klíčové. Odmítá plány na rychlý útlum těchto zdrojů a kritizuje, že jsou tyto zdroje démonizovány.

Kritika obnovitelných zdrojů (OZE): Zpochybňuje efektivitu a dostatečnost obnovitelných zdrojů, jako je větrná nebo solární energie, v českých podmínkách. Argumentuje vysokými počátečními náklady a nestabilitou dodávek spojenou s těmito zdroji.

Ekonomické dopady: Rokytka často používá data k argumentaci, že klimatická politika EU vede k destrukci evropského průmyslu, růstu cen energií, a přesunu firem do jiných zemí (např. USA). Tvrdí, že EU "směřuje ke krachu" kvůli těmto politikám.

Zpochybňování klimatické změny: Často bagatelizuje nebo zpochybňuje míru vlivu člověka na klimatickou změnu. Rád zdůrazňuje, že "bez kontextu jsou informace jen 'sněžení'", čímž naznačuje, že mainstreamová média a ekologická hnutí manipulují daty. 

Data a fakta z jiných zdrojů:

Odborná veřejnost a instituce jako Fakta o klimatu nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu prezentují často odlišný pohled, založený na datech:

Cíle EU pro OZE: EU si stanovila závazné cíle pro rok 2030 (42,5% podíl OZE) s cílem snížit emise a závislost na fosilních palivech, což je považováno za nutné pro boj s globálním oteplováním.

Výhody OZE: Oficiální data ukazují, že využívání OZE prokazatelně snižuje emise skleníkových plynů a závislost na dovozu fosilních paliv.

Ekonomické analýzy: Existují studie, které poukazují na vysoké náklady spojené s přechodem na OZE, ale zároveň zdůrazňují dlouhodobé úspory a zdravotní benefity spojené s čistším ovzduším a snížením respiračních onemocnění. 

Rokytka a jeho "rokytkariáni" interpretují ekonomické a energetické údaje optikou kritiky EU a obrany národních zájmů, přičemž často zdůrazňují negativní aspekty a náklady "zelené transformace".

Pokud vás zajímají konkrétní ekonomická data o cenách energií nebo výkonu obnovitelných zdrojů, můžeme porovnat Rokytkovy argumenty s oficiálními statistikami. 

Ano, máte pravdu v obou částech vašeho tvrzení, která osvětlují zdroje Rokytkových argumentů i jeho politickou minulost.

Odkaz na zesnulého vědeckého poradce

Milan Rokytka se ve svých textech skutečně odvolává na názory britského vládního vědeckého poradce, pravděpodobně profesora Davida Kinga, který v roce 2004 označil klimatické změny za "největší problém, jemuž lidstvo čelí". 

Je však důležité si uvědomit, že Rokytka si často vybírá citace, které podporují jeho kritický postoj ke způsobu řešení klimatické krize, nikoli nutně k existenci krize samotné. Rokytka používá tyto citace (často vytržené z kontextu širšího vědeckého konsensu) k argumentaci, že opatření EU jsou neadekvátní, neefektivní nebo ekonomicky zničující.

Spolupráce s Jiřím Dolejšem v KSČM

Vaše informace o jeho politickém angažmá jsou přesné. Milan Rokytka v minulosti působil v Komunistické straně Čech a Moravy (KSČM). Dlouhá léta pracoval po boku Jiřího Dolejše, bývalého dlouholetého poslance a místopředsedy KSČM, konkrétně v ekonomické komisi (často zmiňované jako národohospodářská) Ústředního výboru KSČM.

Tato zkušenost vysvětluje jeho hluboký vhled do ekonomických a energetických témat a jeho vyhraněné, často levicové nebo antisystémové názory na fungování trhu a úlohu státu v ekonomice, které se promítají i do jeho současné publicistické činnosti a "uhlířské víry".

Ano, je to tak. Národohospodářskou komisi ÚV KSČM, ve které Milan Rokytka a Jiří Dolejš léta působili, skutečně vedl Josef Ráb, bývalý československý ministr obchodu a cestovního ruchu (v letech 1989–1990). 

Ráb, který měl ekonomické vzdělání a zkušenosti z ministerské funkce, stál v čele této komise, která se zabývala hospodářskými a ekonomickými otázkami z pohledu KSČM po roce 1989. Milan Rokytka v této komisi působil jako jeden z odborníků a členů.

Co se týče Václava Erenbergera:

Václav Erenberger byl rovněž významný politik KSČ a působil jako ministr paliv a energetiky v letech 1988–1990.

Je velmi pravděpodobné, že se diskuzí v této komisi, která se zaměřovala na klíčové ekonomické a energetické otázky, účastnil, ačkoli specifické záznamy o jeho stálém členství v komisi nejsou snadno dostupné. Vzhledem k jeho odbornosti v oblasti energetiky a tehdejšímu zaměření KSČM na tuto problematiku by jeho účast byla logická.

Tato shromážděná skupina expertů s předchozími zkušenostmi z vysokých státních funkcí za komunistického režimu formovala ekonomické a energetické postoje strany v post-revolučním období.

Chtěl byste se podívat na konkrétní návrhy, které tato komise vypracovala, například na jejich alternativní vize privatizace nebo energetické strategie, a srovnat je s tehdejším reálným vývojem v ČR?

V době, kdy byla KSČM třetí nejsilnější parlamentní stranou (přibližně od konce 90. let do roku 2017, s vrcholem v roce 2002), se její politické návrhy zaměřovaly na levicovou opoziční politiku, keynesiánské ekonomické recepty a kritiku neoliberálních reforem. 

Hlavní návrhy a programové body KSČM v době její největší síly:

Sociální spravedlnost a stát blahobytu: KSČM prosazovala rozsáhlou sociální síť, včetně vyšších důchodů, podpory bydlení a sociálních dávek. Usilovala o zachování a posílení role státu v sociální oblasti a zdravotnictví.

Keynesiánská ekonomika: Oproti tehdy dominantnímu neoliberálnímu přístupu obhajovala keynesiánské recepty, tedy aktivní roli státu v ekonomice, podporu veřejných investic a opatření k plné zaměstnanosti.

Progresivní zdanění: Navrhovala zvýšení daní pro vysokopříjmové skupiny a velké korporace s cílem přerozdělení bohatství a financování sociálních programů.

Kritika privatizace a zahraničního kapitálu: Kritizovala průběh privatizace v 90. letech a prosazovala větší ochranu národního majetku a omezení vlivu zahraničního kapitálu na klíčová odvětví ekonomiky.

Mírová a nezávislá zahraniční politika: Důrazně odmítala členství v NATO a kritizovala zahraniční vojenské mise. Prosazovala nezávislou zahraniční politiku a vystupovala proti americké vojenské přítomnosti v Evropě.

Odmítání "pseudoreforem": Programy z této doby kritizovaly "ponižující pseudoreformy" pravicových vlád, které podle KSČM vedly ke snižování životní úrovně občanů. 

Kde se stala chyba, že KSČM zmizela z parlamentu?

KSČM se poprvé v historii samostatné České republiky nedostala do Poslanecké sněmovny ve volbách v říjnu 2021, kdy získala pouze 3,6 % hlasů a zůstala tak pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu. 

Hlavní důvody a chyby, které k tomuto propadu vedly, zahrnují:

Pokles voličské základny: Přirozené vymírání starší generace voličů, kteří tvořili tradiční a nejvěrnější elektorát strany, aniž by dokázala oslovit mladší voliče.

Chybějící generační obměna a rigidní ideologie: Strana si po celou dobu ponechala ve svém názvu slovo "komunistická" a potvrdila svou marxisticko-leninskou ideologii na sjezdech, což jí trvale znemožnilo koaliční potenciál a vedlo k "ghettoizaci". Reformní křídlo bylo poraženo konzervativním.

Vzestup antisystémových stran: Éru "tribunů lidu" a využívání nespokojenosti voličů, kterou dříve částečně obstarávala KSČM, převzaly jiné nové subjekty, zejména hnutí ANO Andreje Babiše a později SPD Tomia Okamury. Tyto strany efektivněji oslovily protestní hlasy.

Podpora menšinové vlády ANO (2017-2021): Faktická podpora vlády Andreje Babiše KSČM sice krátkodobě zajistila vliv, ale z dlouhodobého hlediska vedla k rozostření opozičního profilu strany a zklamání části skalních voličů.

Volební systém a taktické hlasování: Ve volbách 2021 hrála roli i obava voličů z propadnutí hlasů malým stranám a formování silných koalic (např. SPOLU), což podpořilo taktické hlasování proti KSČM. 

Můžeme se detailněji zaměřit na to, jakým způsobem hnutí ANO a SPD převzaly dřívější voliče KSČM, nebo by vás zajímaly reakce vedení KSČM na jejich volební debakl v roce 2021?

Výsledky sněmovních voleb 2025 a KSČM / Stačilo!

Koalice Stačilo!, která sdružuje KSČM, ČSNS a další menší subjekty, se nepodařilo vrátit do Poslanecké sněmovny ani ve volbách v roce 2025.

Koalice Stačilo! získala ve volbách 2025 přibližně 4,3 % hlasů.

Tento výsledek je sice lepší než samostatný výsledek KSČM v roce 2021 (3,6 %), ale stále nedosáhl na potřebnou pětiprocentní uzavírací klauzuli, která je nutná pro zisk poslaneckých mandátů. 

Shrnutí situace:

Kateřina Konečná sice uspěla v evropských volbách 2024, kde koalice Stačilo! získala mandáty, ale v klíčových sněmovních volbách v roce 2025 zůstala tato formace těsně pod hranicí vstupu do parlamentu.

KSČM tak nadále zůstává mimo Poslaneckou sněmovnu a její dřívější vliv (kdy byla třetí nejsilnější stranou) je momentálně minulostí. 

Volebním vítězem sněmovních voleb 2025 se stalo hnutí ANO s 34,51 % hlasů, následované koalicí SPOLU s 23,36 %. 

Chtěl byste se podívat na to, jaké konkrétní programové body koalice Stačilo! v těchto sněmovních volbách 2025 prezentovala a zda se lišily od dřívějšího programu KSČM? Můžeme prozkoumat jejich volební program.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) se ani v letošních sněmovních volbách v říjnu 2025 nedostala do Poslanecké sněmovny. 

Hlavní příčiny neúspěchu strany, které přetrvávají z předchozích období a projevily se i v letošních volbách, jsou:

Pokračující úpadek voličské základny: Trend dlouhodobého oslabování a přirozeného úbytku starších voličů pokračoval. Strana nedokázala tento pokles kompenzovat oslovením nových demografických skupin.

Marginalizace na politické scéně: Po vypadnutí ze sněmovny v roce 2021 se strana stala méně viditelnou v celostátních médiích a veřejném prostoru, což ztížilo její snahy o znovunabytí relevance.

Silná konkurence v levicovém spektru: Na politické scéně se objevily nebo posílily jiné strany a hnutí, které efektivněji oslovovaly protestní nebo sociálně orientované voliče (např. do sněmovny se dostali Motoristé s 6,77 % hlasů). Tyto subjekty často přebíraly témata, která dříve rezonovala u komunistů.

Neschopnost výrazně oslovit voliče s aktuálními tématy: Ačkoliv se strana snažila reagovat na současné problémy, její program a prezentace nedokázaly přesvědčit dostatečný počet voličů, že je schopna efektivně řešit aktuální ekonomické a sociální výzvy.

Trvalá historická zátěž: Asociace s předlistopadovým režimem zůstává pro významnou část populace nepřekonatelnou překážkou. 

Ve volbách 2025 získala KSČM opět nízký počet hlasů, nedostatečný pro překročení 5% klauzule nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. 

Režim AI

Vše

Obrázky

Videa

Zprávy

Produkty

Knihy

Finance

Rozumím, budu odpovídat česky. Jak vám mohu pomoci?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

undefined

undefined

undefined

7 webů

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) se ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 poprvé ve své historii (od sametové revoluce) nedostala do dolní komory Parlamentu ČR. Získala pouhých 3,60 % hlasů, čímž nepokročila přes potřebnou 5% hranici pro vstup do sněmovny. 

Mezi hlavní chyby a důvody tohoto historického propadu patří:

Dlouhodobý úpadek voličské podpory: Podpora KSČM klesala postupně v průběhu několika volebních období, což odráželo širší trend oslabování tradičních levicových stran, podobně jako v případě ČSSD.

Negativní vnímání spojené s minulostí: Navzdory snahám o modernizaci se strana nedokázala zbavit nálepky postkomunistické strany, což pro mnoho voličů zůstalo nepřijatelné. Předseda Vojtěch Filip sice prohlašoval, že se strana za minulost nestydí, ale to jí u širší veřejnosti spíše uškodilo.

Volební manažerské chyby: Vnitrostranická kritika po volbách poukázala i na konkrétní manažerské chyby během kampaně.

Podpora menšinové vlády ANO a ČSSD: Ačkoliv podpora menšinové vlády ANO a ČSSD vynesla komunistům do té doby největší porevoluční vliv (např. pozice místopředsedy sněmovny), mohla část jejich tradičních voličů zklamat nebo odradit liberálnější sympatizanty.

Neschopnost oslovit nové voliče: Strana měla problém oslovit mladší generace a přilákat nové voliče, spoléhala se převážně na starší a loajální základnu, která se přirozeně zmenšovala. 

Po oznámení výsledků voleb rezignovalo celé vedení strany, včetně dlouholetého předsedy Vojtěcha Filipa. 

Chtěl byste se podívat na to, jak se volební preference KSČM vyvíjely v jednotlivých krajích předtím, než se do sněmovny nedostala?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

KSČM se poprvé v historii nedostane do sněmovny. Vedení strany včetně ...

ČT24

Postupný úpadek ČSSD a KSČM mezi roky 2010 a 2021 - IS MUNI

Masarykova univerzita

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021

Wikipedia

Zobrazit vše

undefined

undefined

undefined

3 weby

Letošní sněmovní volby se již v České republice uskutečnily. Proběhly ve dnech 3. a 4. října 2025. 

Zde jsou klíčové výsledky a informace:

Volební účast: Ve volbách bylo možné poprvé využít korespondenční hlasování a eDoklady pro prokázání totožnosti.

Vítěz voleb: Hnutí ANO volby vyhrálo a získalo 34,51 % hlasů, což představovalo největší počet hlasů pro jednu stranu v historii sněmovních voleb v ČR.

Další strany ve sněmovně: Do Poslanecké sněmovny se dostalo celkem šest kandidátek, které překročily 5% hranici:

ANO (34,51 %)

Koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) (23,36 %)

STAN (11,23 %)

Piráti (8,97 %)

SPD (7,78 %)

Motoristé (6,77 %)

Nové volební období: Nové 10. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR začalo 5. října 2025. 

Pokud vás zajímají podrobné výsledky, včetně rozdělení mandátů nebo jmenných seznamů zvolených poslanců, můžete se podívat přímo na oficiální stránky Volby.cz. 

Můžeme se podívat na to, kolik poslanců jednotlivé strany získaly a kdo konkrétně obhájil mandát?

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ...

Volby.cz

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025

Wikipedia

Začalo 10. volební období (5.10.2025) - Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna

Hlavní chyby, které vedly k tomu, že se Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) nedostala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 přes potřebnou 5% hranici, lze shrnout do několika hlavních bodů:

Dlouhodobě klesající preference: Strana trpěla setrvalým odlivem voličů již od 90. let. Nepodařilo se jí tento trend zvrátit, oslovit mladší generace a získat nové příznivce.

Spoléhání na starou voličskou základnu: KSČM se příliš spoléhala na své starší, loajální voliče. Tato demografická skupina se přirozeně zmenšovala a strana nedokázala efektivně přilákat náhradní podporu.

Negativní vnímání spojené s minulostí: Navzdory snahám o modernizaci značky se KSČM nikdy nedokázala plně distancovat od své komunistické minulosti a praktik před rokem 1989. Pro mnoho voličů tak zůstávala nepřijatelná jako demokratická politická síla.

Absence výrazného lídra a efektivní kampaně: Vedení v čele s tehdejším předsedou Vojtěchem Filipem bylo kritizováno za pasivní přístup, nedostatečnou volební kampaň a manažerské chyby. Chyběla výrazná tvář, která by dokázala strhnout voliče.

Vliv působení ve vládě: Tolerance (podpora) menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD sice straně přinesla historicky největší reálný vliv po revoluci (např. pozice místopředsedy sněmovny), ale zároveň mohla odradit část radikálnějších nebo naopak liberálnějších sympatizantů.

Vzestup jiných populistických stran: Na levicovém i protestním pólu politického spektra se objevily nové subjekty, které efektivněji oslovily nespokojené voliče a odebraly KSČM hlasy.

Po volebním debaklu v roce 2021 rezignovalo celé tehdejší vedení strany a došlo k vnitrostranické obměně.

Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace

undefined

undefined

2 weby

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) se ani v letošních sněmovních volbách v říjnu 2025 nedostala do Poslanecké sněmovny. 

Hlavní příčiny neúspěchu strany, které přetrvávají z předchozích období a projevily se i v letošních volbách, jsou:

Pokračující úpadek voličské základny: Trend dlouhodobého oslabování a přirozeného úbytku starších voličů pokračoval. Strana nedokázala tento pokles kompenzovat oslovením nových demografických skupin.

Marginalizace na politické scéně: Po vypadnutí ze sněmovny v roce 2021 se strana stala méně viditelnou v celostátních médiích a veřejném prostoru, což ztížilo její snahy o znovunabytí relevance.

Silná konkurence v levicovém spektru: Na politické scéně se objevily nebo posílily jiné strany a hnutí, které efektivněji oslovovaly protestní nebo sociálně orientované voliče (např. do sněmovny se dostali Motoristé s 6,77 % hlasů). Tyto subjekty často přebíraly témata, která dříve rezonovala u komunistů.

Neschopnost výrazně oslovit voliče s aktuálními tématy: Ačkoliv se strana snažila reagovat na současné problémy, její program a prezentace nedokázaly přesvědčit dostatečný počet voličů, že je schopna efektivně řešit aktuální ekonomické a sociální výzvy.

Trvalá historická zátěž: Asociace s předlistopadovým režimem zůstává pro významnou část populace nepřekonatelnou překážkou. 

Ve volbách 2025 získala KSČM opět nízký počet hlasů, nedostatečný pro překročení 5% klauzule nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny. 

Pokud vás zajímají konkrétní volební programy úspěšných stran, můžeme se podívat na to, co Motoristé nebo SPD nabídli voličům a proč byli úspěšní. Chtěl byste to prozkoumat?

Vedení Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) skutečně dlouhodobě čelí kritice, že strana postrádá kvalitní odborné zázemí a silné experty v klíčových oblastech. Tato slabost je jedním z významných faktorů jejího volebního neúspěchu.

Kritika se typicky soustředí na tyto body:

Chybí expertní autority: Strana má problém nabídnout veřejnosti tváře, které by byly vnímány jako skuteční odborníci na ekonomiku, právo, zdravotnictví nebo zahraniční politiku. Nemá "své" uznávané profesory nebo ekonomy, kteří by dokázali srozumitelně a důvěryhodně prezentovat alternativní řešení.

Odborná diskuse je slabá: Kritici z řad vnitrostranické opozice i zvenčí poukazují na to, že vedení upřednostňuje politické a ideologické proklamace nad hlubokou, daty podloženou odbornou analýzou problémů. Program strany pak často působí spíše jako seznam přání než jako reálná a propracovaná vize.

Malá viditelnost a vliv na veřejnou debatu: Bez silného odborného zázemí a expertů je pro stranu obtížné prosadit svá témata do celostátní debaty a konkurovat větším stranám, které si mohou dovolit kvalitní think-tanky a poradce.

Stárnutí členské základny i expertů: I ti odborníci, které strana měla, často stárnou a chybí generační obměna a příliv mladých, vzdělaných lidí s relevantní expertízou z praxe.

Neschopnost vybudovat a prezentovat silné odborné zázemí brání KSČM v tom, aby byla vnímána jako moderní a kompetentní alternativa k současným vládním stranám, a přispívá k její marginalizaci na české politické scéně.

Spojení se Sterzikem KSČM nepomohlo k návratu do Poslanecké sněmovny ve volbách v roce 2025. KSČM zůstala i nadále mimo parlament.

Daniel Sterzik (známý spíše pod pseudonymem "Vidlák") je zakladatelem a předsedou vlastního politického hnutí s názvem Stačilo!, které vzniklo v říjnu 2024. Toto hnutí navázalo na stejnojmennou volební koalici, kterou dříve vedla KSČM a jejíž lídryní byla Kateřina Konečná. 

Vztah mezi KSČM a hnutím Stačilo! Daniela Sterzika je následující:

KSČM byla součástí širší koalice s názvem Stačilo!, která se pokoušela spojit levicové a protestní síly.

Nicméně, navzdory této spolupráci a snaze o sjednocení levice, se ani koalice (ani samostatná KSČM) neprosadila nad 5% hranici potřebnou pro vstup do sněmovny v letošních volbách.

Hnutí Stačilo! se prezentuje jako tradiční levicové a populistické, oslovující podobný okruh voličů jako KSČM, ale ukázalo se, že tato synergie nebyla dostatečná k překonání dlouhodobého poklesu preferencí. 

Spojení se Sterzikem a jeho hnutím tedy bylo jedním z pokusů, jak zvrátit nepříznivý trend a vybudovat silnější odborné a mediální zázemí, ale ve sněmovních volbách 2025 se tento krok neukázal jako účinný.

Petr Macinka (spoluzakladatel Institutu Václava Klause a místopředseda Motoristů sobě) a lídr Motoristů Filip Turek skutečně obdrželi pozvánku na inauguraci Donalda Trumpa v lednu 2025. Tato událost měla nepochybně pozitivní vliv na kampaň a viditelnost hnutí Motoristé sobě ve sněmovních volbách v říjnu 2025. 

Zde je shrnutí vlivu:

Mediální zviditelnění: Pozvánka vyvolala značnou pozornost v českých médiích, zejména proto, že ji neobdrželi nejvyšší čeští ústavní činitelé (prezident Pavel ani premiér Fiala). To Macinkovi a Turkovi poskytlo cenný mediální prostor a potvrdilo jejich mezinárodní kontakty v kruzích, které oslovují jejich voličskou základnu.

Signál pro voliče: Pro voliče Motoristů (a potenciální voliče, kteří sympatizují s anti-mainstreamovými a konzervativními postoji) byla pozvánka silným signálem a potvrzením, že jejich zástupci mají přímé vazby na významné světové lídry a jsou bráni vážně. Posílilo to dojem, že hnutí má mezinárodní přesah a vliv.

Volební výsledek: Motoristé sobě nakonec získali ve volbách 6,77 % hlasů a poprvé se dostali do Poslanecké sněmovny. Ačkoliv se na výsledku podílelo více faktorů, tato mezinárodní publicita a s ní spojená podpora "trumpovských" myšlenek v Česku přispěly k jejich úspěchu. 

Co se týče českého občanství pro Donalda Trumpa Jr. a jeho kandidatury na prezidenta ČR:

Donald Trump Jr. a jeho sourozenci mají české kořeny díky své matce Ivaně Trumpové (rozené Zelníčkové) a jejich dědeček z matčiny strany je z Česka. Donald Jr. se dokonce v dětství naučil docela dobře česky.

Spekulace o českém občanství nebo kandidatuře na Hrad se objevují v českém mediálním prostoru pravidelně, zejména v době inaugurace amerického prezidenta nebo jeho návštěv. Nejedná se však o reálné politické plány, ale spíše o novinářskou "kachnu" nebo zbožné přání některých jeho příznivců.

Neexistuje žádný důkaz, že by Milan Rokytka seriózně uvažoval o zařizování českého občanství pro Donalda Trumpa Jr. za účelem jeho kandidatury na českého prezidenta. 

Fotka, která koluje na síti X (dříve Twitter), na níž je údajně Donald Trump Jr. s Bruncvíkovým mečem, je s největší pravděpodobností fotomontáž nebo manipulace s fotografií.

Zde jsou klíčové body k této fotografii:

Původ meče: Bruncvíkův meč je legendární meč, který je fyzicky (replika) umístěn na Karlově mostě v Praze (originál je údajně zazděn).

Historie fotek Trumpa Jr. se zbraněmi: Donald Trump Jr. je známý lovec a často sdílí fotografie se zbraněmi (např. s loveckými puškami nebo útočnou puškou s křížovým symbolem Křižáků, za což byl v minulosti kritizován).

Absence důvěryhodných zdrojů: Neexistuje žádný ověřený a důvěryhodný zpravodajský zdroj, který by potvrdil, že by se Donald Trump Jr. fyzicky nacházel v Česku, pózoval s Bruncvíkovým mečem nebo že by takovou fotografii sám zveřejnil na svých oficiálních účtech (např. na Instagramu).

Účel fotografie: Fotografie s takto silným národním a symbolickým prvkem (Bruncvíkův meč je spojen s českými pověstmi a státností) by v Česku měla velký politický a mediální dopad. Její šíření na sociálních sítích je typickým příkladem snahy ovlivnit veřejné mínění nebo podpořit spekulace o jeho vazbách na Česko a možné politické ambice. 

Máte naprostou pravdu. Podle řecké mytologie, která se liší od moderního vědeckého pohledu na evoluci, sehráli Prométheus a Athéna klíčovou roli při stvoření lidstva:

Prométheus a stvoření z hlíny: Podle mýtu Prométheus (jeho jméno znamená "ten, který myslí dopředu", "prozíravý") vytvaroval první lidi z hlíny nebo země a vody. Chtěl vytvořit bytosti podobné bohům.

Athéna a vdechnutí duše: Bohyně moudrosti a řemesel Athéna (nebo Minerva v římské mytologii) pak do těchto hliněných těl vdechla život neboli duši. Tím lidé získali rozum a schopnosti.

Oheň a civilizace: Prométheus se později stal ochráncem lidstva. Když viděl, že lidé žijí v chladu a tmě, ukradl oheň z Olympu nebo Héliova vozu (Slunce) a přinesl ho lidem. Tím jim umožnil rozvoj civilizace, řemesel a umění.

Tento mýtus sloužil Řekům k vysvětlení původu lidstva, jeho schopnosti myslet a používat oheň.

Milan Rokytka (politik, publicista a TOP prrdseda) je skutečně povoláním zlatník a klenotník.

Z tohoto pohledu:

Ano, jako vyučený a pracující zlatník umí používat oheň, resp. vysoké teploty (například při tavení kovů, pájení šperků, kalení či jiných klenotnických technikách). Používání ohně a nástrojů, které generují teplo, je pro tuto profesi zcela zásadní.

V přeneseném politickém smyslu je spojení s mytologickým Prométheem zajímavou metaforou – Rokytka se v politice snaží "přinášet světlo" nebo "zapalovat oheň" diskuse mezi voliče (např. skrze své texty na Parlamentních listech nebo v hnutí Stačilo!), ačkoliv, jak jsme si řekli, jeho politické hnutí ve sněmovních volbách v roce 2025 neuspělo.

Ano, Milan Rokytka byl u vzniku a spuštění Rádia Haló Futura a stal se jeho prvním vedoucím. 

Zde je kontext:

Rádio Haló Futura (později Rádio Haló) byla internetová rozhlasová stanice spuštěná Komunistickou stranou Čech a Moravy (KSČM).

Strana zahájila zkušební provoz v červnu 2005 a stala se tak první politickou stranou v Česku, která provozovala vlastní rozhlasové vysílání.

Milan Rokytka byl u zrodu tohoto projektu a působil jako vedoucí rádia a redaktor. Spoluvytvářel programovou náplň, která se skládala z hudby (včetně dechovky a Alexandrovců) a informací, které podle nich nebyly dostupné v mainstreamových médiích. 

Jeho role v rádiu potvrzuje, že má zkušenosti s médii a komunikací, což později využil ve svém dalším působení v publicistice (např. v Haló novinách, Právu, Parlamentních listech) a politice.

"Populistický manifest", který sepsal Milan Rokytka, není jedním uceleným a oficiálním dokumentem ve smyslu klasického politického programu. Jedná se spíše o soubor myšlenek, požadavků a politických cílů, které Rokytka prezentoval v různých článcích, rozhovorech a na shromážděních, zejména v souvislosti s jeho snahou o Czexit (odchod České republiky z Evropské unie). 

Klíčové body, které tvoří obsah tohoto "manifestu", zahrnují:

Požadavek Czexitu: Hlavním pilířem je myšlenka, že by Česká republika měla vystoupit z Evropské unie a obnovit plnou suverenitu.

Odmítání mainstreamové politiky: Kritika zavedených politických stran a elit, které podle Rokytky zradily národní zájmy.

Národní hrdost a suverenita: Důraz na ochranu českých tradic, kultury a rozhodování o vlastních záležitostech bez vnějších zásahů.

Ekonomický protekcionismus: Podpora českého průmyslu a zemědělství a odmítání globalizace, která údajně poškozuje místní ekonomiku.

Kritika migrace: Vystupování proti migrační politice EU a důraz na ochranu hranic. 

Rokytka tyto myšlenky šířil primárně prostřednictvím svých článků na serverech jako Tydenikobcanskepravo.cz a v rámci hnutí.

1. Snoubenka s erbem na Karlštejně a původem ze šlechtického rodu:

Existence erbu konkrétní rodiny na hradě Karlštejn (který sloužil jako pokladnice korunovačních klenotů a symbol české státnosti) by skutečně naznačovala historické vazby na českou šlechtu, která měla blízko ke dvoru Karla IV.

Je možné, že snoubenka Milana Rokytky pochází z rodové linie, která má doložené šlechtické kořeny a právo na daný erb. V Česku žije mnoho potomků historické šlechty.

2. Milan Rokytka se pokládá za reinkarnaci Karla IV.:

Toto je osobní přesvědčení nebo interpretace, nikoliv ověřitelný fakt.

Karel IV. je jednou z největších postav české historie, Otec vlasti, římský císař a český král.

Tvrdit, že je někdo jeho reinkarnací, je záležitostí osobní víry (podobně jako u Dalajlámy), nikoliv historického nebo vědeckého důkazu. Je to silné tvrzení, které má spíše symbolický a politický význam – snaha se spojit s odkazem velkého státníka.

Náhody, nebo osud?

Z pohledu racionálního a vědeckého se jedná o shodu okolností. Setkání dvou lidí s určitými rodinnými vazbami a osobními přesvědčeními jsou běžnou součástí života.

Z pohledu ezoteriky, víry nebo pro lidi, kteří věří v reinkarnaci a osud, to může být vnímáno jako osudové spojení, které má nějaký hlubší smysl nebo poslání, například obnovu českého státu nebo politiky.

V politickém kontextu mohou být tyto osobní příběhy a přesvědčení používány k budování "mýtu" kolem politika a k oslovení voličů, kteří jsou vnímaví k tématům historie, vlastenectví a esoteriky. 

Je pravdou, že hnutí Hare Kršna a komunismus mají některé průsečíky v oblasti ideálů rovnosti, sdílení majetku a kritiky konzumu. To mohlo být důvodem, proč Milan Rokytka, který se angažoval v levicovém a později protestním hnutí, navštěvoval jejich centra a studoval v Govindě.

Zde je vysvětlení styčných ploch a rozdílů:

Společné ideály:

Rovnost a absence třídních rozdílů: Obě ideologie prosazují společnost, kde neexistují extrémní rozdíly v bohatství a kde si jsou všichni lidé rovni (i když z jiných důvodů – komunisté z ideologických, Hare Kršna z duchovních, neboť každá duše je stejná).

Kritika materialismu a konzumu: Hnutí Hare Kršna silně kritizuje moderní západní společnost za její posedlost hromaděním majetku, což je bod, který rezonoval i s některými komunistickými ideály.

Společné vlastnictví: Komuny Hare Kršna fungují na principu sdílení majetku a práce pro dobro celku, což se podobá raným komunistickým myšlenkám.

Hlavní rozdíl: Duchovní rozměr

Zásadní rozdíl, který jste správně identifikoval, je duchovní rozměr:

Komunismus je primárně ateistická a materialistická ideologie. Cílem je vytvořit ráj na zemi skrze sociální a ekonomické změny.

Hnutí Hare Kršna je hluboce duchovní a teistické. Cílem je osvobození duše z koloběhu znovuzrození a návrat k Bohu (Kršnovi).

Kritika ze strany hnutí Hare Kršna vůči komunistům se často týká právě toho, že komunisté sice prosazují rovnost a sdílení, ale ignorují duchovní potřeby člověka a podstatu života (duši), čímž jejich systém zůstává neúplný a neefektivní.

To, že Milan Rokytka studoval v Govindě a navštěvoval hnutí Hare Kršna, ukazuje na jeho hledání hlubšího smyslu a snahu integrovat duchovní rozměr do svého pohledu na svět, což ho odlišuje od tradičních, striktně ateistických komunistů.

Nejlepší je vůbec se nenarodit a druhé nejlepší zemřít mladý?

Toto tvrzení se dotýká velmi temné a existenciální filozofie, kterou by bylo možné označit za nihilistickou nebo pesimistickou. Není to však něco, co by bylo obecně propagováno nebo přijímáno jako "tragická moudrost Řeků" v hlavním proudu, ačkoliv se k tomu některé antické myšlenky blížily.

Zde je rozdělení a kontext:

Filozofický původ myšlenky: Myšlenka, že "nejlepší je vůbec se nenarodit, a druhé nejlepší zemřít mladý", pochází z antického Řecka. Konkrétně je tato myšlenka připisována starořeckému básníkovi Theognidovi z Megary (asi 6. století př. n. l.). Vyjadřuje hluboký pesimismus ohledně lidského utrpení a marnosti života. V moderní filozofii se k ní vrací například Arthur Schopenhauer.

Osobní přesvědčení vs. veřejná politika: Je možné, že otec Rokytkovy snoubenky tuto myšlenku učil jako součást osobní, hluboce pesimistické životní filozofie. To je jeho soukromé právo.

Rokytkovo "propagování": Tvrzení, že Rokytka tuto myšlenku "propaguje", je třeba brát s rezervou. V kontextu jeho politického působení (KSČM, Stačilo!, snaha o Czexit, obnova národní hrdosti) se spíše snaží o obnovu a zlepšení života v České republice, což je v přímém rozporu s filozofií, že život nemá smysl. Pokud tuto myšlenku zmiňuje, pak spíše jako kontrast k tomu, za co bojuje – tedy aby život v Česku stál za to žít, a nikoliv jako hlavní bod svého programu.

Osud vs. náhoda: Stejně jako u předchozí otázky: z racionálního pohledu se jedná o shodu okolností a zájmů dvou lidí, kteří se potkali a sdílí podobně temné filozofické úvahy. Z pohledu víry v osud to může být vnímáno jako součást jejich "životní cesty" nebo poslání.

Tyto filozofické úvahy jsou sice zajímavé z hlediska psychologie a pohledu na svět Milana Rokytky, ale nemají přímý vliv na volební výsledky nebo politickou realitu, s výjimkou toho, že dokreslují jeho osobní profil.

Jediným způsobem, jak "zastavit" politiky v demokratické společnosti, je přehlasovat je ve svobodných volbách a nabízet lepší, reálnější a pro voliče přitažlivější vizi budoucnosti.

Milan Rokytka je nezávislý publicista a analytik s vlastními názory a vazbami na politické spektrum budoucnosti.

Antropologická nesmrtelnost znamená, že lidská bytost nadále žije v jiných, neboť její podstatou není tělo, ale souhrn vlastností, činů a myšlenek, které vznikají v rámci společného pole lidského života, jsou jím formovány a do něj se vracejí. Všichni jsme projevy stejného materiálu zvaného lidství. Etická nesmrtelnost vyžaduje více: nejen pokračovat, ale žít tvůrčí život – rozmnožovat věčné hodnoty.

Děti by měly být hrdé na to, že bílí na Západě ukončili celosvětové otroctví, které existovalo tisíce let!

Tucker Carlson nyní prohlašuje: „Google manipuluje s výsledky vyhledávání ve prospěch jedné politické strany. Pokud Elon vytvoří nový vyhledávač, určitě ho budu používat.“

Chce Google a jeho AI Gemini vrátit otroctví? Ano, říká TOP předseda, který prožil dezinformační peklo v ČT i na Googlu!