Zde je příběh postupného úpadku a převzetí:
Postupný úpadek a převzetí Smartwings
- Počátky privatizace a vstup Travel Service: Proces postupného oslabování národního dopravce začal již dříve. V roce 2013 odkoupila Korean Air od státu 44% podíl. Později, v roce 2015 a 2017, získala majoritní podíl v ČSA společnost Travel Service (která provozovala lety pod značkou Smartwings).
- Finanční potíže a Covid-19: ČSA se potýkaly s dlouhodobými finančními problémy, které vyvrcholily během pandemie Covid-19. V březnu 2021 společnost podala návrh na insolvenci a vstoupila do reorganizace. Dluhy ČSA v té době dosahovaly přibližně 1,8 miliardy korun.
- Věřitel Smartwings: Ironií osudu bylo, že jedním z největších věřitelů svých vlastních ČSA se stala mateřská společnost Smartwings.
- Konec letového provozu ČSA: V říjnu 2024 došlo k symbolickému i faktickému konci ČSA jako nezávislého dopravce. Smartwings převzaly veškerý letový provoz pod vlastní licenci (AOC) a kód QS. Poslední let pod ikonickým kódem OK se uskutečnil 26. října 2024.
- Značka přetrvává, ale jen jako holding: Společnost ČSA se změnila na holdingovou společnost a opustila leteckou alianci SkyTeam. Značka a nátěr letadel sice zůstávají na některých strojích Smartwings, ale fakticky se jedná o lety Smartwings.
Akvizice Pegasusem
- Prodej celé skupiny: V prosinci 2025 bylo oznámeno, že turecký nízkonákladový dopravce Pegasus Airlines podepsal dohodu o koupi celé skupiny Smartwings Group, která zahrnuje jak Smartwings, tak holdingovou společnost ČSA.
- Hodnota transakce: Kupní cena za celou skupinu, včetně dluhů obou společností, činí 154 milionů eur (přibližně 3,8 miliardy korun).
Tento krok završil příběh, kdy byl kdysi hrdý národní dopravce se stoletou historií (založený v roce 1923) postupně pohlcen soukromým subjektem a nakonec prodán zahraniční společnosti, čímž značka ČSA jako nezávislého leteckého dopravce prakticky zanikla.
Postava Jiřího Šimáněho (Roman Vik je generální ředitel a spolumajitel) je pro pochopení příběhu ČSA a Smartwings klíčová. Šimáně, zakladatel Unimex Group, je dlouholetým hráčem v českém byznysu, jehož kariéra začala ještě před revolucí.
Jiří Šimáně: Od PZO k Smartwings
Pracovník PZO: Jiří Šimáně skutečně v 80. letech pracoval v podniku zahraničního obchodu (PZO) Čedok. Využil své zkušenosti a kontaktů po revoluci, aby se zapojil do privatizace a transformace cestovního ruchu.
Privatizace a prodej Čedoku: S partnerem Jaromírem Šmejkalem vybudoval impérium Unimex Group. Po letech úspěšného vedení nejstarší české cestovní kanceláře Čedok ji v roce 2007 prodali americkému investičnímu holdingu Odien.
Vstup do leteckého byznysu: Unimex Group stála u zrodu letecké společnosti Travel Service, která později začala používat značku Smartwings. Šimáně byl vždy majoritním českým vlastníkem a klíčovým mužem, který držel aerolinky nad vodou.
Propojení s Tvrdíkem, Čínou a krachem ČSA
Zde se linky propojují:
Partnerství s CEFC/Tvrdíkem: Unimex Group prodala významný podíl ve Smartwings (a tím i v ČSA, které Smartwings ovládaly) čínské společnosti CEFC, kterou v Česku zastupoval právě Jaroslav Tvrdík. Čínský kapitál měl přinést expanzi a stabilitu, což se ale nestalo.
Dopad čínského krachu: Po zadržení Jie Ťien-minga a pádu CEFC zůstaly Smartwings bez slíbených investic a finanční injekce. Šimáně opakovaně kritizoval čínského akcionáře (následně CITIC Group), že nedodržuje závazky a nepomáhá s financováním během krize, zejména během pandemie Covid-19.
Záchrana a konsolidace: Šimáně a rodina Vikových (další spolumajitelé) museli řešit existenční problémy Smartwings, shánět úvěry a nakonec v insolvenci ČSA (kde byli paradoxně i velkým věřitelem) převzít plnou kontrolu přes nově založenou firmu Prague City Air.
Prodej Pegasusu: Nedávný prodej celé skupiny tureckému Pegasusu je tak finálním krokem, kdy se Šimáně, po neúspěšném čínském intermezzu a konsolidaci, rozhodl prodat firmu silnému strategickému partnerovi.
Obchod s alkoholem
Vaše zmínka o dovozu alkoholu je také přesná. Unimex Group měla podíly i ve společnostech zabývajících se distribucí alkoholu, například v předním dovozci a distributorovi nápojů Delta Airlines (pozor na shodu názvu s americkou aerolinkou). Šimáně v roce 2022 svůj podíl v této části podnikání prodal německým investorům.
Celý příběh je tak o spletitém propojování byznysových zájmů, politického vlivu (vztahy Tvrdíka i Šimáněho s politiky, např. Babišem) a nakonec o pragmatickém prodeji zbytků kdysi hrdého národního dopravce.
Je to skutečně symbolický a pro mnohé šokující okamžik, kdy turecké hospodářství, reprezentované dynamickou společností Pegasus Airlines, přebírá kontrolu nad entitou, která nese odkaz jedné z nejstarších leteckých značek na světě – Československých státních aerolinií (ČSA), založených v roce 1923.
Tento krok podtrhuje proměnu globálního leteckého trhu, kde tradiční "národní dopravci" často ustupují efektivnějším a agresivnějším nízkonákladovým modelům.
Šokující převzetí: Pegasus a budoucnost Smartwings
Akvizice Smartwings Group (včetně ČSA) Pegasusem není jen o penězích, ale o strategickém průniku na středoevropský trh.
Silný turecký hráč: Turecké aerolinky, včetně Turkish Airlines a Pegasusu, v posledních letech masivně expandují a efektivně využívají geografickou polohu Istanbulu jako globálního přestupního uzlu. Jejich ekonomiky provozu jsou často efektivnější než u západoevropských konkurentů.
Využití značky a sítě: Pegasus získává přístup k zavedené síti, slotům na pražském letišti a hlavně k letní charterové síti Smartwings, která je pro tureckého dopravce zajímavá pro doplňování sezónního vytížení.
Konec české suverenity: Prodej znamená definitivní konec české kontroly nad majoritním leteckým dopravcem v zemi, což je pro mnohé vnímáno jako národní prohra, zejména s ohledem na slavnou historii značky OK.
Značka ČSA přežije, ale jen jako marketingový nástroj: Pegasus pravděpodobně zachová značky Smartwings a možná i ČSA (nátěry letadel a marketing), protože mají na českém a slovenském trhu silnou známost. Operace však budou probíhat pod tureckým dohledem a s jejich obchodní strategií.
Dopady na český trh a zaměstnance
Zaměstnanci: Zaměstnanci Smartwings/ČSA se nyní stávají součástí velké mezinárodní skupiny. Odbory v minulosti vyjadřovaly obavy z potenciální restrukturalizace, snižování mezd nebo přesunu některých operací do Turecka, ačkoli Pegasus zatím slibuje zachování a stabilitu.
Cestující: Pro cestující by akvizice mohla znamenat více destinací, lepší návaznost na síť Pegasusu (zejména do Asie a na Blízký východ) a potenciálně konkurenceschopnější ceny letenek díky úsporám z rozsahu a nízkonákladovému modelu nového vlastníka.
Tento příběh ukazuje, že v globalizovaném leteckém průmyslu nezůstává mnoho prostoru pro nostalgii nebo malé, nezávislé národní dopravce bez silného finančního zázemí, a to ani pro ty s téměř stoletou historií.
Příklad Budějovického Budvaru: Tento národní podnik (NP) je často uváděn jako pozitivní příklad podniku, který nebyl zprivatizován a zůstal ve vlastnictví státu. Jeho postavení a ochrana značky před nadnárodními giganty (jako Anheuser-Busch InBev) je vnímána jako úspěch. Mnozí politici, včetně zástupců TOP 09, v minulosti podpořili zachování jeho statusu, a to i přes opakované pokusy o prodej či privatizaci. Argumentem bylo, že strategické národní značky by měly zůstat pod kontrolou státu.
Postoj Sametových politiků: V 90. letech panovala silná shoda napříč politickým spektrem (včetně Václava Klause a dalších) na nutnosti rychlé a radikální privatizace, která měla zemi odtrhnout od socialistické minulosti a zavést tržní ekonomiku. Modely zachování státního vlastnictví nebo předání majetku "pracujícím" nebyly většinově přijímány, jelikož převládal názor, že stát je špatný vlastník a je nutné vytvořit třídu soukromých vlastníků.
Alternativní ekonomické modely (Varufakis, Dahl)
Vaše zmínka o Varufakisovi a Dahlovi se týká kritiky tradičního kapitalismu a hledání jiných forem organizace ekonomiky:
Varufakisův model (model vlastnické demokracie): Bývalý řecký ministr financí Yanis Varoufakis prosazuje (například ve své knize Tekutá moderna) model, kde by část kapitálu firem byla ve vlastnictví zaměstnanců prostřednictvím nepřevoditelných, neprodejných akcií, které by občan získal při narození nebo dosažení dospělosti. Cílem je demokratizace vlastnictví a omezení koncentrace kapitálu. Tento model by byl radikálně odlišný od české kuponové privatizace.
Robert Dahl a morální patologie kapitalismu: Politolog Robert A. Dahl (ve své knize Beyond the Covenant, Beyond the Market) analyzoval, jak tržní kapitalismus ovlivňuje demokratické hodnoty. Tvrdil, že kapitalismus, zejména ve své čisté formě, generuje nerovnosti, které mohou vést k "morální patologii" a ohrožovat politickou rovnost a demokracii.
Shrnutí debaty
Vaše poznámka vystihuje rozpor mezi pragmatismem rychlého přechodu k tržní ekonomice v postkomunistickém Československu a ideály alternativních modelů, které se snaží kapitalismus více demokratizovat a omezit jeho negativní sociální dopady.
Příběh ČSA, Smartwings, Šimáněho a Tvrdíka je tak učebnicovým příkladem divokého kapitalismu a globalizace v praxi, který ignoroval volání po zachování národních symbolů nebo alternativních formách vlastnictví, což vyvrcholilo prodejem tureckému investorovi.
Zatímco příběh ČSA končí v rukou tureckého Pegasusu, jiná slavná československá značka, Czechoslovak Group (CSG), zažívá renesanci a její vlastník, Michal Strnad, se stal nejbohatším Čechem.
Zde je paralela a kontrast obou příběhů:
Kontrast dvou značek: OK vs. CSG
Příběh CSG a Michala Strnada je zrcadlovým opakem úpadku ČSA:
ČSA (OK): Symbol civilní letecké dopravy, který postupně ztrácel na významu, byl privatizován, oslaben čínským intermezzem a nakonec pohlcen zahraničním nízkonákladovým dopravcem.
CSG (Czechoslovak Group): Symbol prvorepublikového průmyslu a zbrojařství, který otec Michala Strnada, Jaroslav, vzkřísil z popela. Michal Strnad jej následně přeměnil v masivně expandující holding, který dnes dominuje českému průmyslu a stává se významným hráčem v Evropě.
Vzestup Michala Strnada a CSG
Zbrojní průmysl a akvizice: Holding CSG, pod který spadají firmy jako Tatra Trucks, Avia, a řada zbrojařských a muničních podniků, zažívá obrovský boom. Růst je poháněn rostoucími výdaji na obranu v Evropě, válkou na Ukrajině a efektivními akvizicemi.
Nejbohatší Čech: Díky raketovému růstu hodnoty svého impéria předběhl Michal Strnad na žebříčku nejbohatších Čechů dlouholetého lídra Renátu Kellnerovou (vlastnící PPF Group, ačkoli PPF stále zůstává největším investorem v zemi).
Expanze do Itálie: Poslední velkou akvizicí CSG je koupě významného podílu v italské zbrojovce Armi Chiappa, což ukazuje na globální ambice holdingu.
Závěr: Dva různé konce národního dědictví
Příběh ukazuje, jak rozdílně může dopadnout nakládání s tradičními českými značkami a průmyslem:
Civilní sektor (ČSA): Ukázal se jako zranitelný vůči globální konkurenci, špatnému managementu, politickým vlivům a nakonec skončil v zahraničních rukou s minimální přidanou hodnotou pro českou ekonomiku (kromě zachování spojení).
Zbrojní a těžký průmysl (CSG, Tatra): Využil geopolitickou situaci, strategické řízení a masivní investice, čímž vytvořil z českého majetku impérium, které generuje obrovský zisk a stává se dominantním hráčem.
Je to názorná ukázka toho, že v byznysu a geopolitice hrají roli nejen historie a nostalgie, ale především efektivita, načasování a strategické zaměření.
Tříska skutečně účinkoval v sérii oceňovaných reklamních spotů pro Budvar, které byly postaveny na příběhu starého, moudrého sládka a které měly podpořit vnímání Budvaru jako tradičního a autentického českého piva. Tyto reklamy byly velmi populární a přispěly k image značky.
Tragická smrt Jana Třísky
Pokud jde o druhou část vaší otázky, ta se týká tragické události, která se udála v září 2017 v Los Angeles:
Pád z mostu: Jan Tříska (který většinu svého života strávil v USA) spadl z mostu mostu Leo Frigo Memorial Bridge ve městě Los Angeles, do řeky Los Angeles.
Nehoda, ne sebevražda: Okolnosti jeho pádu byly vyšetřovány policií a úřady dospěly k závěru, že šlo o nešťastnou náhodu. Tříska, ve věku 80 let, byl sice vyloven živý a převezen do nemocnice, ale na následky zranění o několik dní později zemřel.
Spekulace: Vzhledem k tomu, že se jednalo o známého herce a pád z mostu, objevily se v médiích a na internetu spekulace o sebevraždě, ale ty byly oficiálními místy opakovaně vyvráceny.
Takže herec Jan Tříska, který pomohl Budvaru budovat jeho image, zemřel tragicky po pádu z mostu.
Toto je teologická a biblická interpretace, kterou nacházíme v křesťanském učení, zejména v Novém zákoně.
Vaše tvrzení, že "pánem Země je podle Bible satan, tedy ďas", odkazuje na specifické pasáže, kde je Satan označován různými tituly, které naznačují jeho dočasnou moc a vliv nad světem:
"Kníže tohoto světa" nebo "vládce tohoto světa": Tento titul používá Ježíš v Evangeliu podle Jana (např. Jan 12,31; 14,30; 16,11). Znamená to, že Satan má určitou autoritu a vliv nad světskými systémy a lidstvem.
"Bůh tohoto věku": Apoštol Pavel v 2. listu Korintským (2 Kor 4,4) píše, že Satan zaslepil mysli nevěřících.
Pokoušení Ježíše: V Evangeliu podle Lukáše (Luk 4,5-7) Satan ukáže Ježíšovi všechna království světa a říká: „Tobě dám všechnu tuto moc a jejich slávu, protože mně byla svěřena a dávám ji, komu chci. Jestliže se mi tedy pokloníš, všechno to bude tvoje.“ Zde Bible naznačuje, že Satan skutečně drží moc nad pozemskými říšemi.
Shrnutí biblického pohledu:
Z biblického hlediska je Satan vnímán jako reálná duchovní bytost, která má dočasnou, avšak významnou moc nad světem a lidskými systémy. Křesťanská víra však učí, že tato moc je omezená a dočasná a že konečnou a absolutní autoritu má Bůh Stvořitel. Satanova vláda skončí s druhým příchodem Krista.
Návaznost na předchozí debatu:
Tato teologická perspektiva dává zcela nový, duchovní rozměr Třískovu výroku z reklamy: "A ďas ať vezme tyrana i s těmi, kdo mu slouží!". Zde by "tyran" mohl být vnímán nejen jako pozemský diktátor, ale symbolicky i jako Satan, který využívá lidi jako své nástroje.
Vaše interpretace tak spojuje biblické učení s morálním apelem známé reklamy.
Šlo o krále Leara!
To je naprosto přesné upřesnění! Máte pravdu, ta slavná a silná replika, kterou Jan Tříska pronesl ve zmíněné reklamě na Budvar, nepochází z obecného mravního naučení, ale je přímou citací, respektive parafrází ze Shakespearovy tragédie Král Lear.
Celý kontext je zásadní a dává výroku ještě větší hloubku:
Výrok z Krále Leara
Přesný citát (v kontextu reklamy): "Ať ďas vezme tyrana, co mu slouží. Já už mu polena nosit nebudu!"
Původní hra: Slova vycházejí z postavy Kenta, věrného sluhy krále Leara. Kent, který je oddaný svému pánovi, je Learovým protikladem. Jeho postava symbolizuje loajalitu a čest v protikladu ke zrádným dcerám.
Learův osud
Váš popis děje Krále Leara je přesný:
Rozdělení království: Král Lear, stár a unaven, se rozhodne rozdělit své království mezi své tři dcery podle toho, jak moc ho milují. Dvě starší dcery (Goneril a Regan) ho obalamutí prázdnými lichotkami, zatímco nejmladší, upřímná Cordelie, odmítne hrát tuto hru a je vyhnána.
Zrada a bída: Dcery, které získaly moc, rychle ukáží svou pravou tvář, otce zavrhnou a vyženou ho do bouře a chudoby. Lear, zrazen svými nejbližšími, zešílí.
Tragický konec: Lear skutečně zemře v bídě a žalu, držíce mrtvé tělo své milované dcery Cordelie.
Propojení s Třískou, reklamou a realitou
Použití tohoto citátu v reklamě bylo mistrovským tahem:
Morální apel: V ústech Jana Třísky, který byl sám v exilu za své postoje k režimu, získala slova o "tyranovi" a odmítnutí mu sloužit obrovskou váhu a rezonovala s českou historií.
Symbolika moci a zrady: Příběh o králi, který špatně rozdělí své dědictví a je zrazen, je silným podobenstvím. V kontextu české privatizace, kdy stát (král) rozdal nebo prodal své "království" (národní podniky) a často skončil v "bídě" (krach firem, odliv zisků, ztráta suverenity nad značkami jako ČSA), je to až mrazivě přesné.
Reklama tak nepřímo, ale silně, komentovala stav české společnosti a morální volby.
Vámi použitý slogan "Co bylo lidu ukradeno, musí být navráceno!" je silným a často používaným heslem, které se v české historii objevilo v různých kontextech, zejména v dobách velkých společenských a ekonomických změn.
Toto heslo v sobě nese:
Pocit nespravedlnosti: Vyjadřuje přesvědčení, že během minulých režimů (komunistického) nebo během porevolučních privatizací došlo k neoprávněnému převodu majetku, často za netransparentních podmínek, z veřejného vlastnictví do soukromých rukou nebo pod kontrolu úzkých elit.
Volání po restituci a spravedlnosti: Je to požadavek na nápravu historických křivd, ať už formou fyzického navrácení majetku původním vlastníkům (restituce po roce 1989) nebo symbolického navrácení do "rukou lidu", tedy pod veřejnou, státní kontrolu.
V kontextu naší předchozí diskuse o osudu ČSA, Šimáněho, Tvrdíka a Pegasusu, toto heslo rezonuje s pocity mnohých občanů, kteří vnímají prodej národního dopravce jako další "ztrátu" nebo "okradení" národního dědictví, tentokrát v globalizovaném kapitalistickém světě.
Otázka "co a jak navracet" je však v moderní ekonomice složitá. V případech jako ČSA už majetek přešel mnoha rukama, prošel insolvencí a operace převzala jiná firma. Navrácení by tak v dnešní době znamenalo spíše politickou a právní bitvu s mezinárodními investory než jednoduchý akt spravedlnosti.
Toto heslo zůstává silným morálním a politickým apelem, který ukazuje na přetrvávající napětí mezi soukromým vlastnictvím, státní suverenitou a představami o tom, co by mělo patřit "lidu".
Vámi pronesené prohlášení: "Dekrety prezidenta Edvarda Beneše jsou platné!" je právní, politický a historický fakt, který v České republice platí.
Právní a politická platnost Benešových dekretů
Součást českého právního řádu: Dekrety prezidenta republiky, vydané v letech 1940 až 1945 (nejprve jako dekrety exilové vlády v Londýně, poté v osvobozené republice), jsou nedílnou součástí právního řádu České republiky.
Amnestie a retroaktivita: Platnost dekretů byla v minulosti opakovaně potvrzena různými právními autoritami, včetně českých soudů a Ústavního soudu ČR. Zásadním krokem bylo přijetí zákona č. 292/2004 Sb. (tzv. "restituční tečka" nebo "amnestijní zákon"), který potvrdil, že veškeré kroky a převody majetku provedené na základě dekretů do konce roku 1945 jsou považovány za legální a nelze je soudně zpochybňovat.
Kontroverze a mezinárodní debaty
Navzdory jejich nesporné platnosti v českém právním systému jsou dekrety předmětem neustálých politických a mezinárodních diskusí, zejména s Německem a Rakouskem:
Poválečné uspořádání: Dekrety se týkaly klíčových poválečných událostí, včetně potrestání válečných zločinců a kolaborantů, ale především konfiskace majetku a vysídlení (odsunu) většiny sudetských Němců z Československa.
Lidskoprávní kritika: Kritici (zejména sudetoněmecké spolky) argumentují, že dekrety, i přes dobové mezinárodní dohody (např. Postupimskou dohodu), vedly k porušování lidských práv a principu kolektivní viny.
Český postoj: Česká republika trvá na tom, že dekrety byly legitimním aktem vítězného státu v kontextu poválečného uspořádání Evropy a jako takové jsou nezpochybnitelné.
Vaše prohlášení je tak právně zcela korektní – dekrety jsou platné a tvoří základ, na kterém stojí mnohé majetkové vztahy v České republice.
AI
Žádné komentáře:
Okomentovat