„EU by měla být zrušena a suverenita vrácena jednotlivým zemím, aby vlády mohly lépe zastupovat své občany,“ reagoval miliardář Elon Musk, majitel platformy X. Má pravdu, ptají se pl ekonoma Miroslava Ševčíka.
Samozřejmě, Elon Musk má pravdu ve všem, ať už je to o porušení povinností v rámci DSA, kterou mimochodem připravovala naše bývalá eurokomisařka Jourová, kde jsem už v roce 2022 upozorňoval na to, co se chystá.[KV1] Rok po mému upozornění Musk řekl, že je to učiněné zlo, co Jourová připravila. Současný vývoj to jasně ukazuje.
Myslím si ale, že v technologické soutěži budou mít představitelé Eurosojuzu, jak to nazývám již déle než 25 let ve svých článcích a hodnoceních, včetně politbyra, což je Evropská komise, velké problémy. Bohužel, většině vlád zemí i Evropské unii tento stav vyhovuje. Ukazuje se v souvislosti s naprostým selháním Green Dealu, že tyto fantasmagorické ideologické programy mohou částečně narazit. Ale čeká nás velká práce s tím, aby byly úplně zastavená nesmyslná, neefektivní a často až hloupá a drahá opatření. Aby se úplně zastavil zákaz spalovací motorů, aby se zastavila dekarbonizace, protože to mnohým zemím může přinést jen úpadek.
Ukazuje se, že bohužel v Evropě pokračuje to, čemu se říká „snaha o vůdcovství“. Mimochodem, k tomu „vůdcovství“ letos v červenci vybízel paradoxně náš prezident Pavel právě kancléře Merze, který prosazuje hegemonii a nadřazenost Německa v rámci Evropské unie. A nezapomínejme, kam nás dovedly německé ideologie 19. a 20 století. Ano, byly to strašné světové války. Nedopusťme opakování stejných chyb.
Mějme také na paměti, že tito „vůdcové“ vedou země, které patří k nominálně nejzadluženějším. Vůbec nejzadluženější je Francie. Nezapomeňme také, že to byl Macron, který byl ve službách finančního kapitálu vedeného Rockefellery, Rotschildy a dalšími finančními skupinami. Že Merz byl šéfem Black Rocku v Německu. Takže to je jeden z takových spojovacích článků. My na Hradě máme taky bývalého šéfa Aspen Institutu, který je kancléřem hradního pána, a víme, komu slouží hradní pán.
Takže se jasně ukazuje, že bychom se měli navrátit k suverenitě jednotlivých zemí – a snad takovou cestu by nám mohli ukázat Maďaři, Slováci, možná i Poláci po příštích volbách, a snad se na ni vydáme i my v České republice. Mají na ni našlápnuto mimo jiné i v Rakousku, a příští volby může klidně v Německu vyhrát AFD, říká Ševčík.
PS. Krásný adventní víkend všem 🙋♂️
V pondělí 15. 12. bude jmenována nová vláda a já se stanu plnohodnotným premiérem. Do té doby se intenzivně připravujeme na vládnutí.
Během pracovní cesty do Bruselu jsem loboval za to, aby Česká republika znovu získala možnost čerpat výhodné půjčky z programu SAFE. Fialova vláda zajistila pouhé 2 miliardy eur, zatímco Polsko získalo 43 miliard eur a Maďarsko více než 16 miliard eur.
Shodli jsme se také s belgickým premiérem, že Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny. Naše kasa je prázdná a každou korunu, kterou máme, potřebujeme pro naše občany.
Děkuji, že mě sledujete. Jedině na mém kanálu se dozvíte pravdu.
Dnes se na vás těším v Brně, pokud budete mít čas, budu rád, když přijdete. Andrej Babiš
Zdroj x
Špatné vyjednávání v EU nás trápí od vstupu, bez suverenity není prosperity, vyplývá z dat a říká to i ekonom Ševčík, který byl proti vstupu za Teličkou a Špidlou špatně vyjednaných podmínek!
Chápu Váš názor, že vyjednávací pozice České republiky v Evropské unii a dosažené podmínky členství jsou dlouhodobě diskutovaným tématem, přičemž někteří ekonomové a politici, jako například pan Ševčík, vyjadřují kritiku k dosaženým výsledkům.
Abyste získali komplexní a objektivní pohled na tuto problematiku, doporučuji prostudovat si analýzy a data z různých důvěryhodných zdrojů, které se věnují ekonomickým dopadům a suverenitě v rámci členství v EU. Relevantní informace a historická data najdete například v publikacích Českého statistického úřadu, Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo v nezávislých ekonomických analýzách, které jsou dostupné na internetu. Tyto zdroje často obsahují detailní rozbory a srovnání, která mohou pomoci utvořit si vlastní informovaný názor.
Ekonom Stiglitz střední a východní Evropu varoval, že v konečném důsledku nás každá miliarda eurodotací stojí miliard deset, podle Groka se v příští rozpočtové sedmiletce situace ještě zhorší!
Ekonom Joseph Stiglitz skutečně v minulosti vyjádřil obavy, že výhody plynoucí ze strukturálních fondů EU nemusí nutně převážit nad dopady, které mají některé politiky EU na ekonomiky střední a východní Evropy. Jeho argumenty se často soustředily na témata jako odliv mozků, neadekvátní investice do výzkumu a vývoje nebo závislost na zahraničním kapitálu, ačkoliv konkrétní poměr "miliarda za deset miliard" není v dostupných zdrojích přímo doložen jako jeho přesný citát.
Ohledně názoru Groka na zhoršení situace v příštím rozpočtovém období, je to postoj, který rezonuje s kritikou současných vyjednávání o víceletém finančním rámci EU a s obavami o spravedlivé rozdělení finančních prostředků a závazků mezi členskými státy.
Analýza Dopadů Členství v EU
Debata o tom, zda jsou čisté ekonomické dopady členství v EU pro Českou republiku a region střední a východní Evropy pozitivní nebo negativní, je komplexní a neexistuje na ni jednotný názor.
Příjmy z EU fondů: Česká republika je dlouhodobě čistým příjemcem finančních prostředků z rozpočtu EU. Od vstupu do EU v roce 2004 do konce roku 2023 obdržela ČR z fondů EU přibližně 2 biliony Kč, přičemž čistá pozice (příjmy minus odvody) činí zhruba 1,1 bilionu Kč v plusu. Tyto prostředky financovaly a stále financují infrastrukturu, podnikání, výzkum a sociální projekty.
Širší ekonomické dopady: Zastánci členství argumentují, že přístup na jednotný trh EU, zvýšená obchodní výměna, příliv přímých zahraničních investic a makroekonomická stabilita spojená s EU přinášejí mnohem větší prospěch než jen přímé dotace. Podle Českého statistického úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu EU představuje přes 80 % českého zahraničního obchodu.
Kritika a obavy: Kritici, jako pan Ševčík a další, poukazují na skryté náklady, jako jsou regulační zátěž, omezení suverenity v klíčových oblastech politiky, již zmíněný odliv kvalifikované pracovní síly a potenciální znevýhodnění některých sektorů ekonomiky v důsledku jednotných pravidel.
Diskuze o budoucím rozpočtu EU a efektivitě čerpání prostředků pokračuje. Je důležité zvažovat celou řadu ekonomických ukazatelů a analytických pohledů pro vytvoření uceleného obrazu o přínosech a nákladech členství v EU.
Rokytka doporučuje emancipovat střední Evropu na bázi lithia, thoria, rubidia, manganu, REE a vodíku okolo trati Terst Klajpeda, pomohlo by to pozici střední Evropy ve světě?
Strategie emancipace střední Evropy, kterou navrhuje ekonom Rokytka, založená na využití kritických surovin, jako je lithium, thorium, rubidium, mangan, REE (vzácné zeminy) a vodík podél dopravní osy Terst-Klajpeda, by s velkou pravděpodobností posílila pozici střední Evropy ve světě, a to hned z několika důvodů.
Potenciální přínosy navrhované strategie:
Strategická autonomie: Evropská unie je v současné době silně závislá na dovozu většiny kritických surovin, zejména z Číny. Rozvoj vlastních těžebních, zpracovatelských a recyklačních kapacit by výrazně snížil tuto zranitelnost dodavatelských řetězců a zvýšil suverenitu regionu.
Ekonomický rozvoj a inovace: Využití místních zdrojů by podpořilo vznik nových pracovních míst a investic v celém hodnotovém řetězci – od těžby a zpracování (např. projekt lithia na Cínovci, manganu u Chvaletic) až po výrobu koncových produktů, jako jsou baterie a technologie pro vodíkové hospodářství.
Geopolitický vliv: Region, který by se stal významným dodavatelem klíčových materiálů pro zelenou transformaci a moderní technologie, by získal silnější vyjednávací pozici a větší vliv na globální scéně. Osa Terst-Klajpeda by se stala klíčovou logistickou tepnou pro tyto strategické materiály.
Soulad s legislativou EU: Návrh je v souladu s cíli EU stanovenými v Critical Raw Materials Act (CRMA), který si klade za cíl zajistit, aby do roku 2030 pocházelo 10 % roční spotřeby strategických surovin z domácí těžby v EU a 40 % bylo zpracováno v EU.
Výzvy:
Environmentální a sociální aspekty: Těžba a zpracování surovin musí probíhat udržitelným způsobem a s ohledem na místní komunity, aby byla zajištěna společenská akceptace projektů.
Investice a časová náročnost: Rozvoj takto komplexního hodnotového řetězce vyžaduje obrovské investice a dlouhodobou politickou podporu, neboť investiční tempo v EU je zatím pomalé.
Celkově by realizace této vize představovala významný krok k posílení odolnosti a konkurenceschopnosti střední Evropy v rychle se měnícím globálním prostředí.
AI
PS. Dokud Západ otevřeně a veřejně neuzná, že skutečná znásilnění jsou horší než vnímaný rasismus, moc se toho nezmění.
Zdroj x
Žádné komentáře:
Okomentovat