Brusel v režii Německa a Francie dává nepokrytě najevo, že se s našimi zájmy a potřebami nepočítá. Chová se, jako bychom byli poraženými v nějaké jimi vyhrané evropské válce. Posledním krokem má být zrušení práva veta, které jejich neomezenou faktickou vládu nad EU završí. Je smutné, že u nás se pro zbavení vlastní země posledního atributu suverenity vyslovuje i její současný prezident.
Představa, jak budou poměry a rovnováha sil v Evropě vypadat, až se projeví výsledky německého programu megazbrojení, není už vůbec povzbuzující. Ne nadarmo Francie a Polsko již vyjádřily ze směřování svého tradičního dnes partnera a kdysi rivala znepokojení. U nás si tyto otázky nikdo neklade. My se bojíme jenom války na vzdáleném Donbase.
Podstatné při tom je, že tento vývoj vzbuzující obavy nesměřuje k posílení prosperity a svobody na našem kontinentě, ale k pravému opaku – k udržení a utužení poměrů, které jej prokazatelně vedou k úpadku a nesvobodě.
Vidíme-li proto v dění na Ukrajině a v jednáních o ukončení tamější války každou třísku v Trumpově oku, neměli bychom přehlížet trámy v oku vlastním. A slyšíme-li zvonit hranu ukrajinské suverenitě, nemylme se - té naší už bohužel také odzvonilo.
Jen si to přiznejme.
Zdroj PP
PS. Je pravda, že v postoji k zachování práva veta v Evropské unii a k přijetí eura panuje mezi českou vládou a prezidentem Petrem Pavlem názorová rozdílnost.
Právo veta v EU
Vláda: Vládní koalice, zejména premiér Petr Fiala (ODS), zastává postoj, že právo veta je důležitým nástrojem pro obhajobu národních zájmů a suverenity v rámci EU a trvá na jeho zachování v klíčových oblastech.
Prezident: Prezident Petr Pavel se naopak opakovaně vyslovil pro zrušení nebo alespoň omezení práva veta (přechod k hlasování kvalifikovanou většinou), zejména v otázkách zahraniční politiky, s argumentem, že současný systém brzdí akceschopnost a efektivitu rozšířené Unie.
Přijetí eura
Vláda: Vláda Petra Fialy sice respektuje závazek přijmout euro, který vyplývá ze Smlouvy o přistoupení k EU, ale ve svém programovém prohlášení明确ně uvádí, že nestanoví žádný konkrétní termín pro vstup do eurozóny (např. vstup do mechanismu ERM II) a v tomto volebním období 2021-2025 o přijetí eura nerozhodne. Rozhodnutí bylo odloženo na období po příštích parlamentních volbách v říjnu 2025.
Prezident: Prezident Pavel je naopak silným zastáncem rychlého přijetí eura, vnímá to jako krok k posílení prosperity a stability země a v novoročním projevu vyzval k zahájení konkrétních kroků k jeho zavedení.
Vláda a prezident se tedy v těchto zásadních otázkách neshodují, což odráží širší politickou debatu v zemi.
Je pravda, že podpora pro přijetí eura mezi českou veřejností zůstává dlouhodobě poměrně nízká.
Podle průzkumů veřejného mínění, například od agentury CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění), se podpora pro zavedení eura v České republice obvykle pohybuje kolem 20 až 30 procent. Například v šetření z dubna 2024 uvedlo jen 24 % dotázaných, že by zavedení eura v ČR určitě nebo spíše podpořilo, zatímco 72 % bylo proti nebo spíše proti [4]. Tyto výsledky potvrzují, že většina občanů (přibližně tři čtvrtiny) si v současnosti euro nepřeje.
Pokud jde o názor, že by měl prezident Petr Pavel podat demisi, protože v otázce eura nereprezentuje většinový názor občanů: ústava mu to neukládá, zjistila AI.
Trump ale říká dle JFK Evropě pravdu: „Pokud se nezbavíte podvodu se zelenou energií, vaše země selže. Pokud nezastavíte lidi, které jste nikdy předtím neviděli, se kterými nemáte nic společného, vaše země selže.“ Kdo s tím souhlasí?

Žádné komentáře:
Okomentovat