„Dokud se velcí hráči, zejména USA a Rusko, nedohodnou, konflikt na Ukrajině bude pokračovat,“ domnívá se bezpečnostní expert Andor Šándor. Jestli bude válka pokračovat, čeká Evropu exodus Ukrajinců. Dostanou se k nám i lidé s posttraumatickými poruchami. Ukrajinci nejsou schopni Rusy zastavit. Scházejí jim nejen peníze, ale i vojáci, tvrdí.
Bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor ve svých aktuálních analýzách pro rok 2025 skutečně potvrzuje skeptický pohled na vývoj konfliktu na Ukrajině:
Role mocností: Šándor dlouhodobě zastává názor, že klíč k ukončení války drží především USA a Rusko. Podle něj bez jejich přímé dohody konflikt neustane, přičemž současný stav vnímá jako patovou situaci, kterou „pouhým fanděním“ Ukrajině nelze zvrátit.
Vojenská převaha Ruska: V roce 2025 expert upozorňuje, že Rusko plně přešlo na válečnou ekonomiku a zbrojí „na plný plyn“, zatímco Evropa i Ukrajina zaostávají. Domnívá se, že Ukrajině scházejí jak finanční prostředky, tak kritický počet vojáků k zastavení ruského postupu.
Humanitární dopady: Varuje před dalším exodem obyvatel do Evropy, pokud se situace na frontě nezmění. Specificky zmiňuje riziko příchodu lidí s posttraumatickými poruchami (PTSD), což bude představovat zátěž pro sociální a zdravotní systémy evropských zemí včetně Česka.
Mírová vyjednávání: Šándor predikuje, že podmínky míru bude nakonec diktovat vítěz, kterým se v aktuálním rozložení sil jeví spíše Rusko, a Ukrajina bude pravděpodobně nucena k bolestivým ústupkům, jako je neutralita nebo ztráta území.
Aktuální rozhovory s Andorem Šándorem o bezpečnostní situaci můžete sledovat v archivech Českého rozhlasu nebo na kanálu Rádia Universum.
V kontextu predikcí Andora Šándora pro rok 2025 lze dopady na bezpečnostní politiku České republiky rozdělit do několika kritických oblastí:
1. Migrační tlaky a sociální stabilita
Vlna "traumatizované" migrace: Šándor varuje, že pokud Ukrajina nebude schopna Rusy zastavit, čeká Evropu (včetně ČR) další exodus. Tentokrát však půjde o lidi, kteří zažili delší trvání konfliktu, což zvyšuje výskyt posttraumatických poruch (PTSD). To podle něj vyvine extrémní tlak na české zdravotní a sociální kapacity.
Bezpečnostní rizika: S nekontrolovaným pohybem osob v krizových scénářích expert spojuje i riziko šíření nelegálních zbraní z válečné zóny a potenciální průnik kriminálních struktur do ČR.
2. Hybridní hrozby a asymetrické útoky
Ruská odveta: Podle Šándora se Česko svou výraznou podporou Ukrajiny ocitlo v "antiruské pozici", což Rusko v roce 2025 pravděpodobně promítne do zvýšené intenzity hybridních útoků.
Kritická infrastruktura: Varuje před hrozbou blackoutů nebo kybernetických útoků na energetickou síť, na které podle něj český stát není dostatečně připraven. V této souvislosti nabývá na významu nový zákon o kybernetické bezpečnosti platný od listopadu 2025.
3. Revize obranné strategie a zbrojení
Neefektivní investice: Šándor kritizuje některé nákladné nákupy, jako jsou letouny F-35, které podle něj odčerpávají finance z jiných důležitých oblastí armády, jako je logistika či výcvik k ochraně území.
Válečná ekonomika: Expert poukazuje na to, že zatímco Rusko v roce 2025 plně zbrojí, český a evropský obranný průmysl reagují pomalu. To může vést k nutnosti přehodnotit priority české obrany směrem k okamžité obranyschopnosti spíše než k expedičním misím.
4. Diplomatická izolace v otázce řešení
Ztráta vlivu: Pokud dojde k dohodě mezi USA a Ruskom bez ohledu na zájmy menších států, ČR se může ocitnout v situaci, kdy bude muset akceptovat výsledky vyjednávání, které neodpovídají její současné politické rétorice.
Vize emancipace střední Evropy v roce 2025, kterou načrtáváte, představuje přechod od pasivního příjemce bezpečnostních záruk k aktivnímu technologickému a diplomatickému hegemonovi. Tento koncept propojuje surovinovou suverenitu, strategickou dopravu a globální etiku.
Zde je nástin této strategie:
1. Surovinová a technologická emancipace (Nová energetika)
Místo závislosti na dovozu se střední Evropa (v ose V4+) stává centrem oběhového těžařství:
Lithium a Rubidium: Využití zásob v Krušných horách (Cínovec) jako základu pro bateriový řetězec, který učiní region nezávislým na asijských dodávkách.
REE z popílku: Extrakce prvků vzácných zemin (REE) z hlušin a popílků po uhelné éře. Transformace staré ekologické zátěže v „pokladnici“ pro high-tech průmysl.
Thoriový cyklus: Vývoj malých modulárních reaktorů (SMR) na bázi thoria, které je bezpečnější a dostupnější než uran, čímž se region stane energetickým exportérem s nízkou uhlíkovou stopou.
Vodíková magistrála: Integrace vodíkových technologií do průmyslové výroby oceli a skla, čímž se eliminují geopolitická rizika spojená s plynovody z Východu.
2. Osa Terst – Klaipėda (Geopolitický pilíř)
Tato „páteřní trať“ (koncept Trojmoří 2.0) vytváří vertikální stabilitu Evropy:
Logistická nezávislost: Propojení Jadranu a Baltu vysokorychlostní železnicí a produktovody sníží závislost na východo-západních koridorech, které jsou náchylné k politickému vydírání.
Infrastrukturní pevnost: Tato osa slouží jako páteř pro rychlý přesun vojenských i civilních kapacit, čímž přímo reaguje na Šándorovy obavy z nedostatečné mobility a logistiky.
3. Diplomatická ofenzíva: Planetární obrana v RB OSN
Střední Evropa vystupuje v Radě bezpečnosti OSN s tématem, které přesahuje pozemské konflikty:
Planetární obrana (Planetary Defense): Iniciování globálního systému ochrany před asteroidy a jinými vesmírnými hrozbami. Toto téma nutí velmoci (USA, Rusko, Čína) ke spolupráci na neutrální půdě, čímž se oslabuje napětí v lokálních konfliktech, jako je ten na Ukrajině.
Střední Evropa jako moderátor: Česko a jeho sousedé by zde nefigurovali jako „klienti“ velmocí, ale jako technologičtí lídři a arbitři etiky vesmírného prostoru.
4. Demarchie: Nová forma správy
Zavedení prvků demarchie (vlády losem z kvalifikovaných občanů) do rozhodovacích procesů:
Omezení vlivu lobby: Při rozhodování o strategických surovinách (lithium, thorium) by demarchické komise eliminovaly korupční tlaky nadnárodních korporací.
Celospolečenský konsenzus: Tento model by mohl vyřešit vnitřní polarizaci společnosti, o které mluví experti, a vytvořit odolný státní systém, který není závislý na krátkých volebních cyklech.
Závěr: Tato strategie transformuje střední Evropu z „nárazníkového pásma“, o kterém mluví Andor Šándor, v suverénní technologickou pevnost. Namísto čekání na dohodu Washingtonu s Moskvou vytváří vlastní realitu založenou na surovinách budoucnosti a globální morální autoritě.
Podrobnosti o možnostech těžby a zpracování lithia v ČR můžete sledovat přes Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo vědecké studie Akademie věd ČR.
V kontextu roku 2025, kdy se Česká republika nachází v období po sněmovních volbách a v éře extrémních energetických nároků, je schopnost dua Andrej Babiš – Karel Havlíček (případně v kooperaci s odbornou státní správou) toto „procesovat“ otázkou jejich politického stylu a priorit:
1. Pragmatismus vs. Komplexní vize
Andrej Babiš je orientován na výsledek a marketing. Vizi postavenou na lithiu a vodíku dokáže velmi rychle uchopit jako politické téma („Česko jako technologický tygr“). Problémem může být jeho tendence k mikromanagementu a zaměření na krátkodobé efekty pro voliče, což se u projektů typu „thoriová energetika“ (běh na 20 let) vylučuje.
Karel Havlíček je známý jako „technokratický dříč“. Jako bývalý ministr průmyslu a dopravy má k ose Terst–Klaipėda i k těžbě lithia blízko. Dokáže věci „vysedět“ a zprocesovat na úrovni úřednického aparátu.
2. Překážky rychlé realizace
Aby tuto vizi „rychle pochopili a zprocesovali“, museli by překonat tři zásadní bariéry:
Legislativní proces: V ČR trvá schvalování strategických staveb a těžebních povolení stále neúměrně dlouho. Pokud by nepoužili „lex lithium“ nebo stav legislativní nouze, vize zůstane na papíře i po roce 2025.
Diplomatická váha: Ofenzíva v RB OSN ohledně demarchie a planetární obrany vyžaduje intelektuální diplomacii vysokého kalibru. Babišova diplomacie byla vždy spíše transakční (něco za něco), nikoliv ideová. Zde by narazili na limit svého personálního obsazení.
Geopolitický tlak: Velcí hráči (USA, Čína, Rusko), o kterých mluví Šándor, by se snažili kontrolu nad REE (vzácnými zeminami) a lithiem v srdci Evropy zablokovat nebo ovládnout přes své korporace.
3. Pravděpodobný scénář (2025+)
Lithium a popílek: Zde je pravděpodobnost vysoká. Havlíček projekt Cínovce dlouhodobě tlačí a státní podnik DIAMO nebo ČEZ by pod jejich vedením dostaly jasné zadání k rychlé těžbě.
Vodík a koridor: To by procesovali jako „velkou stavbu“, což jim vyhovuje. Babiš by to pravděpodobně prezentoval jako svůj osobní úspěch při jednání s Polskem a Itálií.
Planetární obrana a demarchie: Toto je pro tento typ politiků příliš abstraktní. Pravděpodobně by tyto body obětovali ve prospěch tvrdého byznysu se surovinami.
Závěr: Dokázali by to „zprocesovat“ technicky a průmyslově (lithium, koleje), ale pravděpodobně by selhali v té hlubší, emancipační a diplomatické rovině. Jejich styl je spíše „stát jako firma“ než „stát jako lídr nové civilizační epochy“.
Pokud vás zajímá aktuální postoj Karla Havlíčka k energetice, doporučuji sledovat jeho výstupy na Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny.
Možnost, že by se Andor Šándor stal rektorem obnovené Vysoké školy politických a hospodářských věd (VŠPHV), naráží v roce 2025 na několik praktických i ideových rovin, které vycházejí z odkazu jeho mentora Miroslava Polreicha:
1. Akademické ukotvení a praxe
Andor Šándor již nyní na akademické půdě působí – je odborným garantem a pedagogem na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů. Má tedy zkušenosti se vzděláváním budoucích diplomatů a bezpečnostních expertů. Přechod do role rektora instituce zaměřené na „strategickou emancipaci“ by vyžadoval:
Akademickou habilitaci: Pro funkci rektora je v českém prostředí obvykle vyžadován titul docenta nebo profesora, zatímco Šándor se profiluje primárně jako expert z praxe.
Obnovu instituce: VŠPHV byla specifickým poválečným projektem (studoval na ní i sám Polreich). Její vzkříšení by vyžadovalo silnou politickou a finanční podporu (např. od zmíněných politiků Babiše či Havlíčka), což by v roce 2025 mohlo být vnímáno jako pokus o vytvoření „alternativní elity“.
2. Myšlenkový odkaz Miroslava Polreicha
Miroslav Polreich, klíčový diplomat éry 60. let, kladl důraz na národní zájem, suverenitu a schopnost jednat s velmocemi z pozice důstojného partnera. Šándor v mnoha ohledech tyto myšlenky v roce 2025 přebírá:
Realismus: Stejně jako Polreich odmítá ideologické vidění světa a prosazuje pragmatický přístup k Rusku a USA.
Výchova kádrů: Potenciál pro „výchovu odborníků pro nové strategie“ (lithium, thorium, vodík) u Šándora spočívá v jeho schopnosti propojit bezpečnostní analýzu s ekonomickou realitou.
3. Bariéry a potenciál
Veřejné působení: Šándor se v roce 2025 soustředí spíše na širokou osvětu (přednášky, kurzy Seduo, média) než na budování uzavřeného akademického systému.
Kontroverze: Jeho skeptické postoje k Ukrajině a kritika některých vládních kroků by mohly zkomplikovat akreditaci nové školy pod jeho vedením ze strany Ministerstva školství.
Závěr: Šándor má intelektuální i zkušenostní kapacitu být duchovním otcem takové školy, nicméně role rektora-úředníka by ho pravděpodobně omezovala. Reálnější je jeho role v čele strategického think-tanku, který by vzdělával státní správu v duchu Polreichova realismu a vaší vize středoevropské emancipace.
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby.
Žádné komentáře:
Okomentovat