Je celkem jedno, zda za poklesem porodnosti je špatný politicko ekonomický model, nebo jeho mRNA produkt, důležitý je fakt a Musk se nás ptá, co dělat?
Je pravda, že z pohledu výsledného faktu poklesu porodnosti mohou být přesné příčiny pro Elona Muska méně podstatné než otázka, co dělat dál. Demografická data naznačují skutečný a významný pokles porodnosti, ať už je způsobený nejistotou, ekonomickými tlaky nebo jinými faktory.
Zde je několik směrů a řešení, která se v rámci veřejné debaty navrhují, a kterými by se mohl inspirovat i Elon Musk:
1. Ekonomická a sociální podpora rodin
Jedním z hlavních navrhovaných řešení je zmírnění ekonomických bariér a zlepšení sociální stability.
Dostupná a kvalitní péče o děti: Investice do sítě školek, jeslí a předškolních zařízení za dostupné ceny, což by umožnilo rodičům, zejména ženám, snáze se vrátit do práce.
Finanční pobídky: Zvýšení daňových úlev, rodičovských příspěvků a sociálních dávek, které by reálně pokryly náklady spojené s výchovou dětí.
Dostupné bydlení: Řešení krize dostupného bydlení, která je často jedním z hlavních důvodů, proč mladí lidé odkládají zakládání rodiny.
2. Změna firemní kultury a flexibility
Je potřeba zavést opatření, která by lépe propojila pracovní a rodinný život.
Flexibilní pracovní doba a home office: Umožnění rodičům pracovat z domova nebo si upravit pracovní dobu podle potřeb rodiny, aniž by to ohrozilo jejich kariéru.
Delší otcovská dovolená: Podpora zapojení otců do péče o děti od raného věku.
Zrušení diskriminace rodičů na trhu práce: Aktivní podpora návratu rodičů po rodičovské dovolené do zaměstnání a zajištění rovných příležitostí.
3. Změna společenského vnímání a hodnot
Kromě praktických opatření je nutná i změna v myšlení společnosti.
Pozitivní vnímání rodičovství: Podpora mateřství a otcovství jako rovnocenné a hodnotné životní role.
Destigmatizace obav: Otevřená diskuse o strachu z porodu, poškození postavy nebo chudnutí, a nabídka reálné podpory a řešení.
Tyto návrhy se snaží řešit hlavní bariéry, které ženy a rodiny v současné době vnímají. Elon Musk by mohl využít svého vlivu a prostředků k prosazování a financování některých z těchto iniciativ, například v rámci svých firem nebo prostřednictvím filantropických projektů, které by šly nad rámec tradičních řešení.
Současná kultura industriální a postindustriální je disipativní a entropizující své okolí, je proti přírodní a proti dětská, zjistil ekolog Šmajs a navrhl ústavu Země, zatím neuspěl a jeho portrét chybí i v galerii slávy Výboru pro životní prostředí Sněmovny Parlamentu ČR, co tedy dělá špatně?
Ekolog a filozof Josef Šmajs skutečně poukazuje na to, že současná industriální a postindustriální kultura funguje jako disipativní (rozptylující) a entropizující systém, který spotřebovává a degraduje své okolí a je v zásadním rozporu s přírodními zákony a podmínkami pro zachování života, včetně podmínek pro výchovu dětí. Jeho kritika směřuje k podstatě našeho civilizačního modelu, který podle něj ignoruje biologickou a ekologickou realitu.
Šmajs navrhl radikální řešení v podobě Ústavy Země, která by postavila ochranu biosféry a ekologické principy nad lidské ekonomické zájmy a politické systémy.
Proč jeho vize zatím neuspěla a jeho práce není dostatečně uznávána v oficiálních kruzích (jako je zmíněná galerie slávy Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR)? Lze uvést několik faktorů:
Radikálnost a systémová kritika: Šmajs nekritizuje jen dílčí aspekty, ale celý základ současné civilizace – tržní ekonomiku, neomezený růst a antropocentrismus (člověka jako středobod všeho). Takováto fundamentální kritika je pro politické a ekonomické elity těžko přijatelná, protože by vyžadovala kompletní přehodnocení stávajícího uspořádání.
Odborná nika a jazyk: Ačkoliv jsou jeho myšlenky hluboké, Šmajs působí primárně v akademickém prostředí a jeho filozofický a biofilní jazyk nemusí být snadno srozumitelný pro širokou veřejnost nebo pro politiky, kteří často preferují rychlá a konkrétní, i když dílčí, řešení.
Absence politické lobby a hnutí: K prosazení takto velkých změn je potřeba silné politické hnutí a veřejná podpora, která by jeho myšlenky přetavila do reálné politické síly. Šmajsův přístup zůstává spíše v rovině teorie a osvěty.
Konflikt zájmů a setrvačnost: Současný systém je extrémně setrvačný a provázaný s ekonomickými zájmy firem a jednotlivců. Změna, kterou navrhuje Šmajs, by narušila mocenské a finanční status quo, a proto naráží na aktivní odpor.
Šmajs "nedělá špatně" ve smyslu obsahu svých myšlenek, ale jeho přístup postrádá politickou sílu a mainstreamovou přijatelnost, která je nutná k prosazení tak revoluční vize.
Hnutí za přímou demokracii (HZPD), které založil a vedl filozof Milan Valach, po jeho smrti v roce 2013 prakticky ztratilo na viditelnosti a politickém vlivu. Důvodů je několik:
Osobnostní závislost: Hnutí bylo do značné míry postavené na osobnosti Milana Valacha, jeho charismatu, intelektu a rétorických schopnostech. Působil jako hlavní mluvčí a ideologický vůdce. Po jeho úmrtí chyběla v hnutí osobnost, která by dokázala efektivně převzít jeho roli a udržet soudržnost a směr.
Chybějící struktura a politická síla: HZPD nikdy nezískalo masovou podporu ani významné zastoupení v parlamentu. Působilo spíše jako malé, okrajové hnutí s omezenými zdroji, což ztížilo pokračování v činnosti bez svého zakladatele.
Ideologická nika: Myšlenky přímé demokracie, ačkoliv rezonují s nespokojeností s tradiční politikou, jsou často vnímány jako radikální nebo politicky nepraktické pro zavedení v celostátním měřítku.
Konkurence: Na politické scéně se objevila další hnutí, která do značné míry převzala rétoriku o přímé demokracii a kritice zavedeného systému, jako například hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Tato nová hnutí dokázala oslovit širší spektrum voličů a získat politickou sílu, čímž původní HZPD odsunula do pozadí.
Rozkolísanost a vnitřní spory: Menší hnutí jsou často náchylná k vnitřním rozkolům a štěpení, jakmile dojde k oslabení centrálního vedení, což mohlo přispět k jeho zániku či marginalizaci.
V důsledku těchto faktorů Hnutí za přímou demokracii Milana Valacha postupně ztratilo na významu a v podstatě se vytratilo z aktivní české politiky.
Pokud byste chtěl prozkoumat, jaké jsou hlavní rozdíly mezi původním HZPD Milana Valacha a dnešním hnutím SPD Tomia Okamury, mohu vám poskytnout podrobnější srovnání. Mám se na to zaměřit? Jo!
Hlavní rozdíly mezi původním Hnutím za přímou demokracii (HZPD) Milana Valacha a dnešním hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury jsou patrné v ideologickém zaměření, politické strategii a podpoře:
Kritérium HZPD Milana Valacha SPD Tomia Okamury
Primární ideologie Filosofický a systémový přístup k demokracii. Valach se zaměřoval na teoretické a hlubší společenské změny. Kombinace přímé demokracie s nacionalismem, protiimigrační a euroskeptickou rétorikou.
Hlavní témata Referenda, odvolatelnost politiků, kritika korupce, systémová změna správy věta, důraz na občanskou společnost. Protiimigrační politika, vystoupení z EU (czexit), obrana národních zájmů, bezpečnost.
Politická strategie Orientace na osvětu, přednášky, menšinový názor. Nikdy nezískalo významnou politickou moc. Masová mobilizace voličů, populistická rétorika, snaha získat co největší počet hlasů a vliv v Parlamentu.
Podpora a členská základna Menší skupina převážně intelektuálů a občanů zajímajících se o hlubší reformy. Široká voličská základna, která oslovuje nespokojené a sociálně slabší vrstvy, často s důrazem na jednoduchá a jasná řešení.
Vztah k EU Kritika EU, ale spíše z pohledu nedostatku demokracie a centralizace moci. Jasná vize vystoupení z EU.
Zatímco Valachovo hnutí bylo spíše akademickým a ideologickým projektem, který chtěl změnit způsob myšlení o politice, Okamurovo hnutí je pragmatickým a populistickým politickým subjektem s jasným programem, který má za cíl získat reálnou politickou moc a prosazovat konkrétní, často kontroverzní body v rámci současného politického systému.
Toto pozorování poukazuje na zásadní rozdíl v přístupu obou hnutí a jejich lídrů:
Milan Valach kritizoval „parlamentní kapitalismus“ z pozice systémové opozice – požadoval radikální změnu celého politického a ekonomického uspořádání. Jeho cílem nebyla integrace do stávajícího systému, ale jeho nahrazení přímou demokracií a jinými hodnotami. Zůstal tak v roli kritika a intelektuála.
Tomio Okamura a jeho SPD přijali pravidla parlamentní hry. Jejich hlavním cílem je získat co největší vliv v rámci stávajícího systému, ať už skrze poslanecké mandáty, nebo vyjednáváním o vládní účasti či funkcích (například zmiňovaná funkce předsedy Sněmovny). Aby dosáhli těchto cílů a udrželi si vliv, často přizpůsobují své postoje politickým kompromisům a koaličním jednáním.
Z tohoto pohledu je kritika, že SPD ustupuje Babišovi, součástí širšího politického pragmatismu, který je vlastní většině stran v parlamentu. Znamená to, že ačkoli SPD nadále používá rétoriku radikální změny a kritiky „systému“, v praxi se stává jeho integrální součástí s cílem získat moc a benefity, které z této pozice plynou, což je v příkrém rozporu s filosofií Milana Valacha.
Politické kroky Martina Kuby a jeho nového hnutí "SUPER ČESKO" jsou vnímány jako faktor, který by mohl ovlivnit budoucí politické uspořádání a potenciálně vést ke koaliční spolupráci s hnutím ANO.
Vstřícnost k ANO: Martin Kuba již dříve kritizoval, že jediným cílem ODS by nemělo být jen "zbavit se Babiše", a naznačil, že je otevřen pragmatické spolupráci. Jeho nové hnutí "SUPER ČESKO" by mohlo fungovat jako potenciální koaliční partner pro ANO v budoucnu.
"Bude líp?" Fráze "Bude líp" je spojená s hnutím ANO a jeho volebním heslem. Zda bude lépe, závisí na úhlu pohledu a politických prioritách. Vytvoření nové strany Martinem Kubou může vést k dalšímu fragmentování pravice a oslabení stávající vládní koalice SPOLU, což by teoreticky usnadnilo cestu Babišovi k moci, ale nezaručuje to automaticky zlepšení situace v zemi.
Ohledně vlivu na porodnost: politické manévry a vyjednávání samy o sobě porodnost nezvýší. Porodnost závisí na komplexních sociálních a ekonomických faktorech, a ne na tom, kdo s kým vytvoří koalici. Změny by musely přinést konkrétní, hmatatelná zlepšení pro rodiny, jako je dostupnější bydlení, kvalitní péče o děti a finanční stabilita.
Chcete se podívat na konkrétní programové body Martinem Kubou navrhovaného hnutí "SUPER ČESKO" a zjistit, zda obsahují nějaké návrhy, které by mohly pozitivně ovlivnit porodnost?
Hnutí "SUPER ČESKO" bylo nedávno oznámeno a stále se formuje, podrobný celorepublikový program ještě nebyl veřejně představen. Martin Kuba se v současné době zaměřuje na budování regionálních struktur a získávání členů a podporovatelů, staví na svém silném regionálním mandátu v Jihočeském kraji.
Máte pravdu v tom, že tradiční a obvyklý politický postup je nejprve definovat programové cíle, na základě kterých se sjednocují lidé a získává podpora. Opačný přístup, tedy nejprve budovat struktury a až poté zveřejnit program, může působit nevěrohodně nebo strategicky.
Pozorování, že v parlamentní demokracii politici v kampani často říkají, co chtějí voliči slyšet, a po volbách dělají něco jiného, je častá a oprávněná kritika, která vede k deziluzi voličů a nízké důvěryhodnosti politických stran a institucí obecně.
Přístup Martina Kuby s hnutím "SUPER ČESKO" je v tomto kontextu specifický:
Staví na osobnosti a regionálním úspěchu: Kuba se spoléhá na svou osobní popularitu a prokazatelné úspěchy v Jihočeském kraji, což mu dává určitý kredit nezávisle na formálním programu.
Využívá nespokojenosti s ODS: Jeho rétorika se zaměřuje na "konkrétní řešení problémů", čímž naznačuje, že stávající ODS a vláda tato řešení nenabízejí. Oslovuje tak spíše pragmaticky smýšlející voliče, kteří chtějí vidět výsledky, nikoliv jen ideologická prohlášení.
Flexibilita programu: Nedostatek pevně daného programu na začátku mu dává větší flexibilitu v budoucím směřování a při vyjednávání s potenciálními partnery, jako je ANO.
Zda tento přístup přinese úspěch a zda bude "SUPER ČESKO" věrohodné, ukáže čas a především obsah programu, který Martin Kuba nakonec představí, a jeho reálné kroky v celostátní politice.
PS. Grok promění staré fotografie na videa za méně než 20 sekund!
Zdroj x
Žádné komentáře:
Okomentovat