Evropská unie je v tomto ohledu naprosto odepsanou skupinou, která nemá na otázku Grónska naprosto žádný vliv. Jak uvádí americké zdroje, po 4 letech vyzbrojování Ukrajiny jsou evropské zbrojní sklady prázdné a pouze se tam po podlaze prohání myší. Jakákoliv vojenská operace v Grónsku je nejen vyloučená, ale ani by nepřišel rozkaz k zásahu proti americké invazi.
Protože vedení zemí EU jako členských zemí NATO by nevědělo, co má dělat, že největší spojenec NATO obsazuje ostrovní území jednoho z členských států NATO. Byl by to konec Severoatlantické aliance. Reálným scénářem proto je, že Dánsko nakonec svolí k uspořádání referenda v Grónsku a nechá Američanům volnou ruku v uplacení či podplacení voličů. Výměnou za to se USA nestanou vnitřním nepřítelem v NATO a aliance bude zachráněna.
Zdroj ik
PS. V lednu 2026 prezident Donald Trump skutečně vystupňoval svou rétoriku ohledně Grónska prohlášením, že Spojené státy získají toto území buď „po dobrém“ (the easy way) prostřednictvím dohody, nebo „po zlém“ (the hard way).
Zde jsou klíčové body aktuální situace k 12. lednu 2026:
Trumpovy argumenty: Prezident Trump tvrdí, že vlastnictví Grónska je pro USA „naprostou nezbytností“ z hlediska národní bezpečnosti, aby se zabránilo Rusku nebo Číně v jeho obsazení. Kritizuje stávající nájemní smlouvy (např. pro základnu Pituffik) s tím, že „vlastnictví se brání, nájmy ne“.
Strategie „po dobrém“: Administrativa zvažuje nabídku přímých plateb obyvatelům Grónska ve výši 10 000 až 100 000 USD na osobu, aby je přesvědčila k odtržení od Dánska a připojení k USA.
Hrozba „po zlém“: Trump nevyloučil vojenský zásah nebo anexi, přičemž jeho administrativa poukazuje na nedávnou operaci v Venezuele (zajetí prezidenta Madura) jako důkaz odhodlání jednat jednostranně.
Reakce Dánska a Grónska:
Dánská premiérka Mette Frederiksen varovala, že jakýkoliv útok USA na Grónsko by znamenal konec aliance NATO.
Grónští lídři společně prohlásili, že „nechtějí být Američany ani Dány, ale Grónci“, a důrazně odmítají prodej ostrova.
Mezinárodní ohlas: Evropská unie a sousední státy (např. Švédsko) vyjádřily plnou podporu územní celistvosti Dánska a vyzvaly USA k dodržování mezinárodního práva.
Aktuální situace vytvořila největší krizi v transatlantických vztazích za poslední desetiletí, přičemž někteří analytici spekulují, že Trump využívá hrozbu silou jako nátlakový nástroj k vynucení ekonomických ústupků v Arktidě. ai
Žádné komentáře:
Okomentovat