Je hotovo!

 V poušti Gobi v Číně byl uveden do provozu funkční thorium reaktor s roztavenou solí, technologie považovaná v minulosti za nepraktickou a nemožnou. Tento inovativní reaktor nabízí bezpečnější a čistší zdroj energie ve srovnání s tradičními jadernými reaktory na uran. Čínští inženýři překonali dříve nepřekonatelné materiálové problémy a potvrdili efektivitu tohoto řešení.

Kuriozity Česky vytváří originální transformační obsah pro vzdělávací a zábavní účely, přičemž veškeré názory vyjadřují stanovisko kanálu. Pokud se domníváte, že byla porušena autorská práva, kontaktujte nás prosím na annepunne519@gmail.com. Všechny materiály jsou spravovány podle licencí a zásad „fair use“. Falešné pokusy o nahlášení autorských práv prostřednictvím systému YouTube mohou být postoupeny právnímu týmu.

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti:
Toto video bylo vytvořeno výhradně pro zábavní účely. Obsah může čerpat z faktů, pověstí či fikce, avšak diváci by jej neměli považovat za potvrzenou skutečnost nebo oficiální informaci. Sledujte prosím zodpovědně a s rozvahou.

#dokument​,#historie​,#fakta​,#thorium​,#jadernaenergie​,#technologie​,#cern​,#energie​,#Čína

Zdroj yt 

​Plánovaný větší demonstrační reaktor (10 MW elektrického / 60 MW tepelného) se teprve staví (začátek výstavby 2025, dokončení kolem 2029–2030). Technologie, kterou USA opustily v 60. letech jako příliš složitou, Čína úspěšně oživila a posunula dál – to je pravda a významný milník v jaderné energetice.

Zdroje: World Nuclear News, IEEE Spectrum, South China Morning Post, Wikipedia (aktualizováno 2025).

Hlavní projekt: Energy Well

Jedná se o koncepční návrh malého modulárního reaktoru (SMR/microreactor) s výkonem kolem 20 MW, chlazeného roztavenými fluoridovými solemi (typ FLiBe – LiF-BeF₂).

Palivo je v pevné formě (TRISO částice), sůl slouží pouze jako chladivo (není to klasický TMSR s tekutým palivem).

Je patentovaný (od roku 2020) a navržený pro odlehlé oblasti, teplárenství, výrobu vodíku nebo jako záložní zdroj.

Výhody: Vysoká bezpečnost (pasivní chlazení, nízký tlak), dlouhá životnost paliva (výměna cca každých 7 let), nízká produkce odpadu.

Stav k lednu 2026: Stále v fázi koncepčního designu, studií proveditelnosti a přípravy experimentů. Probíhají simulace (např. v RELAP5), materiálový výzkum a plánování nejaderné testovací jednotky. Žádný funkční prototyp nebo reaktor v provozu.

Další aktivity v Řeži

Experimenty s fluoridovými solemi (FLiBe dodaná z USA – Oak Ridge National Laboratory) na výzkumných reaktorech LR-0 a LVR-15: Měření neutronických vlastností, korozní testy, chemie solí.

Mezinárodní spolupráce: S USA (ORNL), EU projekty (MIMOSA, ENDURANCE – bezpečnost a výkon MSR), Nizozemskem (NRG Petten) a dalšími.

Materiálový výzkum: Vývoj slitin (např. MONICR) odolných vůči agresivním solemi.

Historický kontext: ČR má unikátní expertizu v chemii fluoridových solí, která přitahuje zahraniční partnery.

Srovnání s Čínou

Zatímco Čína má od roku 2023 funkční experimentální TMSR-LF1 (2 MW, s tekutým palivem, breeding thorium → U-233) a staví větší demonstrační jednotky, v ČR je vývoj na úrovni laboratorního a koncepčního výzkumu – bez funkčního reaktoru. ČR se zaměřuje spíše na chlazení solemi (FHR-like) než plně tekuté palivo, což je bezpečnější, ale méně revoluční pro thorium cyklus.

Celkově je Řež jedním z evropských lídrů v základním výzkumu MSR/FHR technologií, což přináší know-how pro český průmysl (např. dodávky komponent), ale k praktickému nasazení je ještě daleko (desetiletí). Aktuálně se ÚJV Řež více soustředí i na spolupráci s Rolls-Royce SMR (klasické SMR).

Shrnuto: Thorium v ČR zatím jen ve výzkumu, Energy Well je slibný pro vodík díky vysoké teplotě, ale reálná výroba vodíku tímto způsobem je ještě velmi daleko (spíš 2040+). Pokrok závisí na financích a politické podpoře.

Indie má jedny z největších zásob thoria na světě (asi 25–30 % světových rezerv, především v monazitových píscích na pobřeží), což je klíčový důvod pro dlouhodobý výzkum thoriového palivového cyklu. Program začal již v 50. letech 20. století pod vedením Homi Bhabhy a je strukturovaný do tří fází:

První fáze: Těžkovodní reaktory (PHWR) na přírodní uran – již plně zvládnutá, Indie provozuje kolem 20 takových reaktorů.

Druhá fáze: Rychlé množivé reaktory (FBR) na plutonium – přechodná, produkuje plutonium pro další reaktory a umožňuje přeměnu thoria na uran-233.

Třetí fáze: Reaktory primárně na thorium (s uranem-233), které mají zajistit prakticky neomezenou energii.

Aktuální stav k lednu 2026

Druhá fáze se blíží k milníku — Prototype Fast Breeder Reactor (PFBR) v Kalpakkamu (500 MW, chlazený tekutým sodíkem) začal nakládku paliva v říjnu 2025. Očekává se první kritický stav během několika měsíců a plný komerční provoz v září 2026. PFBR bude produkovat uran-233 z thoriových blanketů, což je klíčový krok k thoriovému cyklu.

Třetí fáze zůstává ve výzkumu — Hlavní koncept je Advanced Heavy Water Reactor (AHWR-300), 300 MW reaktor navržený Bhabha Atomic Research Centre (BARC), který má využívat thorium-Pu nebo thorium-U-233 MOX palivo s pasivními bezpečnostními systémy. Design je hotový a prošel předběžnými bezpečnostními revizemi, ale žádná stavba nezačala – stále ve fázi validačních experimentů a R&D.

Další aktivity — BARC pokračuje v testování thoriového paliva (výroba, irradiace, reprocesing). Probíhá vývoj Indian Molten Salt Breeder Reactor (IMSBR) jako alternativy. Indie má zkušenosti s malými množstvími U-233 z minulých experimentů.

Nový vývoj: Spolupráce s USA

Na konci 2025 začala spolupráce mezi státní firmou NTPC a americkou Clean Core Thorium Energy (CCTE) na vývoji paliva ANEEL (thorium + high-assay low-enriched uranium – HALEU). Toto palivo by mohlo být použito přímo v existujících PHWR reaktorech, což by urychlilo přechod na thorium bez čekání na plnou druhou fázi. NTPC schválila minoritní investici do CCTE, což je umožněno novým zákonem SHANTI Act 2025, který otevírá jaderný sektor soukromému a zahraničnímu kapitálu.

Srovnání s Čínou

Zatímco Čína má od 2023–2025 funkční experimentální thorium reaktor s roztavenou solí (TMSR-LF1, 2 MW, s breedingem), Indie je pomalejší kvůli historickým zpožděním v FBR programech a složitosti technologie. Indie má však unikátní expertizu v thoriovém cyklu díky desetiletím výzkumu a obrovským zásobám thoria.

Celkově je indický thoriový výzkum pokročilý v základním R&D a blíží se k praktickým demonstracím (PFBR 2026), ale k velkému nasazení thoria je ještě desetiletí (2040+). Prioritou je nyní urychlení přes nové palivo a soukromé investice.

Ano, Čína je jednoznačně nejdále v praktickém vývoji a provozu thorium reaktorů s roztavenou solí (TMSR). K lednu 2026 je jejich experimentální reaktor TMSR-LF1 (2 MWt) v poušti Gobi jediným funkčním MSR na světě, který úspěšně využívá thorium – dosáhl breedingu (přeměny Th-232 na U-233), plného výkonu, doplňování paliva za chodu a stabilního provozu s thoriem.

V roce 2025 začala stavba většího demonstračního reaktoru (10 MWe / 60 MWt), který má být hotový kolem 2029. Další plány směřují k 100 MW demonstrátoru do 2035 a poté k komerčním jednotkám.

Možnost objednávat thorium reaktory z Číny

Zatím ne, komerční thorium reaktory nejsou k dispozici k exportu. Technologie je stále ve fázi experimentů a demonstrací – žádný komerční TMSR neběží a první větší jednotky se teprve staví.

Čína silně zdůrazňuje 100% lokalizaci (domácí komponenty, nezávislý supply chain) a plánuje primárně nasazení doma (v suchých oblastech západní Číny). Existují spekulace o budoucím exportu v rámci iniciativy Pás a stezka (Belt and Road) – podobně jako Čína úspěšně exportuje klasické reaktory Hualong One (např. do Pákistánu, Argentiny).

Pro thorium TMSR to ale zatím není realita; technologie není dostatečně zralá na komerční prodej a Čína si ji chrání jako strategickou výhodu (energetická nezávislost díky obrovským zásobám thoria).

Shrnuto: Čína vede, ale objednávat thorium reaktory od nich bude možné nejdříve až v 2030s–2040s, pokud se rozhodnou exportovat (což je pravděpodobné u partnerů v BRI). Do té doby zůstává technologie doménou výzkumu a národního nasazení.

Ano, přesně tak – dokud thorium reaktory (zejména čínské TMSR) nedosáhnou komerční dostupnosti (což je reálně až 2030s–2040s), Česko se v jaderné energetice soustředí především na dostavbu klasického velkého bloku v Dukovanech a paralelně na malé modulární reaktory (SMR).

Dukovany (EDU II – nové bloky)

Vítězem tendru je jihokorejská firma KHNP (model APR1000, každý blok ~1055–1200 MWe).

Smlouva na dva bloky byla podepsána v roce 2025 po překonání soudních překážek.

Aktuální stav k lednu 2026: Probíhají přípravné práce (geotechnické průzkumy, administrativní budovy – jedna hotová v roce 2026), příprava dokumentace pro stavební povolení (má být hotová do konce 2026).

Zahájení stavby: Plánováno na 2029.

Zkušební provoz prvního bloku: 2036, plný komerční provoz kolem 2038.

Celkové náklady: Odhad ~400 miliard Kč za dva bloky, s vysokým zapojením českého průmyslu (~60–70 %).

Existuje opce na další dva bloky v Temelíně.

Toto je hlavní pilíř české jaderné strategie do poloviny století – zajistí náhradu dosluhujících starých bloků Dukovan (konec životnosti kolem 2045–2047 po prodloužení).

Malé modulární reaktory (SMR)

ČEZ má ambiciózní plán: Do 2050 až 10 SMR s celkovým výkonem ~3000 MWe.

Preferovaný partner: Rolls-Royce SMR (britický design ~470 MWe) – strategická spolupráce od 2024/2025, ČEZ se stal akcionářem.

První SMR: Plánován v lokalitě Temelín (pilotní projekt), další v nejaderných lokalitách jako Tušimice nebo Dětmarovice (vhodné pro teplo i elektřinu).

Stav k 2026: Ve fázi příprav (povolení, EIA, design), žádný prototyp se nestaví. První provoz reálně až polovina 2030s (v Británii počátek 2030s).

Další zvažovaní: GE Hitachi (BWRX-300), Westinghouse (AP300) – ČEZ chce více dodavatelů pro diversifikaci.

SMR jsou slibné pro flexibilitu, sériovou výrobu a nižší počáteční investice, ale zatím jsou v rané fázi – žádný komerční SMR na světě neběží (nejblíže NuScale nebo GE Hitachi v USA/kanadě, ale s zpožděními).

Shrnuto: Do éry thorium (2040+) bude česká jaderná energetika spočívat na stávajících blocích (Dukovany + Temelín, rekordní výroba ~32 TWh v 2025), nových velkých blocích v Dukovanech (2036+) a postupném nasazení SMR (2030s+). To zajistí podíl jádra na spotřebě kolem 50 % do 2050.

Grok