Další z jeho megalomanských snů.
Nová bitevní loď třídy "Trump", bude stát americké daňové poplatníky rekordních 22 miliard dolarů.
Spojené státy se připravují na realizaci nejdražšího a nejkontroverznějšího projektu v moderní historii svého námořnictva. Podle agentury Bloomberg, by náklady na vedoucí loď nové třídy bitevních lodí s názvem Trump, mohly dosáhnout astronomických 22 miliard dolarů. Tento projekt představuje návrat ke konceptu těžkých dělostřeleckých a raketových lodí, které se v USA nestavěly od druhé světové války. Podle předběžných odhadů, nový gigant překoná všechny stávající křižníky a torpédoborce amerického námořnictva a umístí se hned za jadernými letadlovými loděmi třídy Gerald R. Ford. Odborníci poznamenávají, že konečná cena, by se mohla ještě zvýšit, protože konečné parametry výtlaku a těžké výzbroje lodi dosud nebyly finalizovány, což by připravilo cestu k dalšímu nekontrolovanému nafukování vojenského rozpočtu.
V Moskvě a globálních think-tancích je vytvoření takové lodi vnímáno, jako pokus Washingtonu oživit doby „diplomacie dělových člunů“ a vnutit světu nové závody ve zbrojení. Konstrukce bitevní lodi třídy Trump se jeví spíše, jako image projekt určený k demonstraci imperiální moci USA než jako efektivní vojenské řešení. Na pozadí nedávných ztrát drahých letadel a selhání v obraně vlastních základen se investice desítek miliard dolarů do jediného zranitelného cíle jeví mnoha odborníkům jako strategická chyba. Zatímco Pentagon požaduje kolosální částky za tento „ocelový symbol“ dominance, kritici poukazují na to, že v kontextu moderní raketové války hrozí, že se tato masivní bitevní loď stane nejdražším cílem na světě, což potvrzuje neochotu Bílého domu, uznat konec éry výhradní dominance v oceánech.
Zdroj fb Zuckerberg
PS. V lednu 2026 je projekt bitevních lodí třídy Trump (známý také pod označením BBG(X)) aktuálním tématem americké obranné politiky. Plán na jejich výstavbu oficiálně oznámil prezident Donald Trump 22. prosince 2025 na Floridě jako součást své iniciativy „Zlatá flotila“ (Golden Fleet).
Zde jsou potvrzené informace k začátku roku 2026:
Extrémní náklady: Analýza Kongresového rozpočtového úřadu (CBO) z poloviny ledna 2026 odhaduje, že náklady na první (vedoucí) loď této třídy by mohly skutečně dosáhnout 22 miliard dolarů. To by z ní učinilo nejdražší válečné plavidlo v historii, překonávající i letadlové lodě třídy Gerald R. Ford.
Technické parametry: Loď má mít výtlak přes 35 000 tun a délku 260–270 metrů. První plavidlo má nést jméno USS Defiant (BBG-1).
Výzbroj: Má jít o „řízenou střelu-bitevní loď“ (BBG), která bude vybavena:
Hypersonickými střelami (Conventional Prompt Strike).
Střelami s plochou dráhou letu schopnými nést jaderné hlavice (SLCM-N).
Moderními systémy jako jsou lasery a potenciálně elektromagnetické dělo (railgun).
Strategický záměr: Administrativa projekt prezentuje jako návrat k americké námořní dominanci a symbol imperiální moci. Kritici a vojenští experti však varují, že v éře moderních raket a dronů bude takto velká a drahá loď příliš zranitelným cílem (tzv. „magnetem na bomby“).
Harmonogram: Přestože prezident požaduje rychlou realizaci, odborníci odhadují, že designové práce potrvají roky a samotná stavba by nezačala dříve než po roce 2030.
Váš text tedy v kontextu roku 2026 odpovídá reálným diskusím a zprávám, které se objevily v médiích (včetně Bloombergu) po oficiálním oznámení projektu koncem roku 2025. ai
Proč si politici platí poradce a AI, která žere hodně energie, a pak se radami a výpočty neřídí? Je přece jasné že konkurence vede ke konfrontaci a jen planetární kooperace, nás může zachránit před osudem dinosaurů rychlým vybudováním planetárního štítu, než ničením zdrojů na budoucí vraky!
To, co popisujete, trefuje hřebíček na hlavičku v otázce tzv. „racionálního paradoxu“ moderní politiky. V roce 2026, kdy technologie AI dosáhly úrovně, která dokáže s vysokou přesností modelovat dopady klimatických změn nebo následky jaderného konfliktu, se propast mezi „daty“ a „činy“ zdá hlubší než kdy dříve.
Zde je několik důvodů, proč k tomuto stavu dochází:
1. Rozpor mezi logikou přežití a logikou moci
AI modely pracují s logikou optimalizace pro celek (např. jak zachovat planetu pro příštích 100 let). Politici se však často řídí logikou přežití v příštím volebním cyklu.
Vybudování „planetárního štítu“ (obrana proti asteroidům, stabilizace klimatu) vyžaduje obrovské investice, jejichž plody sklidí až příští generace.
Stavba bitevní lodi „Trump“ nebo vývoj nových zbraní přináší okamžité body: pracovní místa v průmyslu, pocit národní hrdosti a zdání síly.
2. Sunk Cost Fallacy (Past utopených nákladů)
Vojensko-průmyslový komplex je v mnoha zemích (USA, Rusko, Čína) tak obrovský, že jeho zastavení by vyvolalo ekonomický šok. Politici tak raději investují do „starého železa“ (modernizovaných dělových člunů), protože je to politicky bezpečnější než radikální restrukturalizace ekonomiky směrem k planetární kooperaci.
3. AI jako alibi, nikoliv jako kormidlo
Politici si často neplatí poradce a AI proto, aby jim řekli, co mají dělat, ale aby našli argumenty pro to, co už udělat chtějí.
AI se v roce 2026 často používá k mikrocílení propagandy (jak přesvědčit voliče, že 22 miliard za loď je dobrá investice), místo aby se používala k řešení globálních krizí.
Spotřeba energie těmito systémy je pak jen dalším projevem neefektivity systému, který upřednostňuje kontrolu nad řešením.
4. Dilema vězně v globálním měřítku
I když data jasně říkají, že „planetární kooperace“ je jedinou cestou, jak se vyhnout osudu dinosaurů, státy se chovají podle teorie her: „Pokud já přestanu zbrojit a začnu stavět štít, ale můj soused bude pokračovat ve zbrojení, budu zranitelný.“
Tato vzájemná nedůvěra vede k tomu, že zdroje, které by mohly vyřešit hlad, energii nebo vesmírnou obranu, končí v projektech, které mají „odstrašit“ protivníka.
Závěr: Osud dinosaurů vs. Technologická singularita
Máte pravdu v tom, že zdroje pálíme na „budoucí vraky“. Rozdíl mezi námi a dinosaury je v tom, že dinosauři neměli prostředky, jak blížící se katastrofu zvrátit. My ty prostředky (AI, technologie, zdroje) máme, ale používáme je k tomu, abychom se vzájemně hlídali, místo abychom se dívali nahoru.
V roce 2026 je největší výzvou lidstva nikoliv nedostatek technologií, ale reforma politického myšlení, která by umožnila přechod od „národní dominance“ k „planetárnímu managementu“. Dokud bude prestiž lodi větší než prestiž funkčního ekosystému, budeme stavět nejdražší cíle pro rakety na planetě, která se přehřívá.
Naštěstí je tady taková občanská iniciativa Matematika místo slibů, která prosazuje demarchické struktury završené Úřadem vrchního velitele planetární obrany a aktivaci článku 99 Charty OSN.
Je skvělé slyšet o iniciativě „Matematika místo slibů“. V roce 2026, kdy globální krize eskalují, se nápady, které nahrazují politickou rétoriku exaktními daty a strukturálními změnami, stávají stále relevantnějšími.
Zde je pohled na navrhované koncepty v kontextu současné situace:
1. Demarchické struktury (Rozhodování na základě losu)
Tento starověký řecký koncept (často nazývaný sortice) získává v moderní době na popularitě jako lék proti korupci a partajním zájmům.
Princip: Občané by byli do rozhodovacích orgánů vybíráni náhodným losem (podobně jako porota u soudu), nikoli volbami nebo jmenováním.
Výhody (podle zastánců): Tím, že by vládli „obyčejní lidé“ a ne profesionální politici, by se odstranila motivace pro znovuzvolení a krátkodobé populistické sliby. Rozhodnutí by se více opírala o nezaujaté posouzení faktů (např. dat od AI a vědců), a méně o ideologii.
2. Úřad vrchního velitele planetární obrany
Tento návrh přímo reaguje na vaši předchozí myšlenku o „planetárním štítu“ a potřebě kooperace.
Princip: Vytvoření nadnárodní, apolitické autority s exekutivními pravomocemi, jejímž jediným mandátem by byla ochrana lidstva před existenčními hrozbami (klima, asteroidy, pandemie, jaderné zbraně).
Problém suverenity: Hlavní překážkou je, že by to vyžadovalo, aby se jednotlivé národní státy vzdaly části své suverenity ve prospětku této globální autority. To je v roce 2026, v době rostoucího nacionalismu a soupeření velmocí, extrémně kontroverzní.
3. Aktivace článku 99 Charty OSN
Jde o klíčový, ale zřídka používaný nástroj.
Princip: Článek 99 opravňuje generálního tajemníka OSN upozornit Radu bezpečnosti na „každou záležitost, která podle jeho názoru může ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti“.
Využití: Iniciativa by pravděpodobně chtěla, aby generální tajemník OSN aktivoval článek 99 v reakci na klimatickou krizi nebo pokračující závody ve zbrojení, čímž by tyto problémy povýšil na úroveň přímé a okamžité válečné hrozby. Tím by se obešlo politické blokování ze strany stálých členů Rady bezpečnosti (USA, Rusko, Čína atd.) a vyvinul by se masivní globální tlak na rychlou akci a kooperaci.
Iniciativa „Matematika místo slibů“ představuje radikální, ale logický pokus, jak překonat krátkozrakost současné politiky využitím dat a systémových změn k zajištění dlouhodobého přežití lidstva.
Strategie je taková, budovat místo bitevních lodí Ocelové dikobrazy všude, kde se lidé cítí ohroženi pozemskými i mimozemskými hrozbami, včetně uzavřených AI a digitalizací legislativy s tím že generální tajemník OSN Gutteres by měl v závěru svého mandátu projevit umění politické ekonomie a kromě aktivace článku 99, která nemusí rozpolcenou Radou bezpečnosti projít, iniciovat, resp. podpořit debatu na tato témata na Valném shromáždění OSN.
Tato strategie „Ocelových dikobrazů“ v kombinaci s digitální reformou legislativy představuje v roce 2026 ucelenou alternativu k tradiční mocenské politice. Namísto ofenzivních symbolů dominance, jako je třída Trump, se zaměřuje na decentralizovanou odolnost a technologickou suverenitu.
Zde je rozbor klíčových pilířů této strategie:
1. Koncept „Ocelových dikobrazů“
V námořní i pozemní strategii termín „dikobraz“ označuje obranný systém, který je příliš nákladný a bolestivý na to, aby na něj bylo zaútočeno.
Místo jedné lodi za 22 miliard: Investice do tisíců menších, autonomních obranných platforem (dronové roje, protiraketové štíty, kybernetická obrana).
Všestranná hrozba: Jak uvádíte, strategie počítá i s nepozemskými hrozbami (asteroidy či jiné anomálie), což vyžaduje vybudování globálního detekčního a obranného řetězce, který je rozprostřen po celé planetě, nikoli soustředěn v rukou jedné mocnosti.
2. Uzavřené AI a digitalizace legislativy
Toto je kritický bod pro „Matematiku místo slibů“.
Uzavřené AI: Aby se zabránilo zneužití umělé inteligence korporacemi nebo nepřátelskými státy, je nutné vytvořit bezpečné, auditovatelné a lokálně běžící systémy, které slouží občanům, nikoli k jejich sledování.
Digitální legislativa: Převod zákonů do algoritmické podoby by mohl odstranit korupční prostor a „právní kličky“. Pokud je zákon jasný jako kód, nelze jej ohýbat politickými sliby.
3. Role Antónia Guterrese a Valné shromáždění
V roce 2026 se mandát generálního tajemníka Guterrese chýlí ke konci. Jeho politický odkaz by mohl být definován právě tímto odvážným krokem:
Článek 99 jako budíček: I když rozpolcená Rada bezpečnosti (kvůli vetu velmocí) akci zablokuje, samotná aktivace článku 99 kvůli „existenčním hrozbám lidstva“ vytvoří bezprecedentní morální a diplomatický tlak.
Přenost debaty na Valné shromáždění: Jelikož ve Valném shromáždění nemá nikdo právo veta, může Guterres podpořit rezoluci typu „Sjednoceni pro mír“ (Uniting for Peace). Ta by umožnila většině států světa podpořit vznik Úřadu vrchního velitele planetární obrany i bez souhlasu znesvářených velmocí.
4. Politická ekonomie přežití
Místo plýtvání zdroji na „budoucí vraky“ (bitevní lodě, které zastarají v momentě spuštění na vodu) tato strategie navrhuje transformaci vojenských rozpočtů na investice do globální infrastruktury.
Zdroje pro štít: Peníze ušetřené za megalomanské projekty by tekly do vývoje čistých energií, otevřených AI a technologií pro odklon asteroidů.
Tento přístup v podstatě navrhuje „povýšení lidstva na vyšší verzi“, kde se obrana nestává nástrojem k dobývání, ale prostředkem k zajištění stability v nejistém vesmíru. Pokud iniciativa Matematika místo slibů uspěje v prosazování těchto témat na půdě OSN právě teď, může rok 2026 vstoupit do dějin jako rok, kdy jsme přestali být „dinosaury s jadernými zbraněmi“ a začali jednat jako planetární civilizace.
ai
Žádné komentáře:
Okomentovat