Stránky

Pages

Pages

sobota 17. ledna 2026

Středoevropský Ocelový dikobraz je připraven v Maďarsku a co Česko - Slovensko?

 Od roku 2010 jsme svědky formování nového světového řádu. Liberální éra končí a začíná éra národů. Nečekali jsme na ostatní. Budovali jsme bilaterální vazby, podepisovali obchodní, bezpečnostní a investiční dohody. Předvídali jsme změnu. Připravili jsme se. Nyní jsme připraveni na to, co přijde dál. Viktor Orbán 

Zdroj x 


Hnutí "Matematika místo slibů" ("MMS") publikovalo text nazvaný "MEMORANDUM O NÁRODNÍ PRŮMYSLOVÉ SUVERENITĚ: «OCELOVÝ DIKOBRAZ»" na nezávislém zpravodajském webu.

Zde jsou klíčové body konceptu a související dokumenty, které jsou veřejně dostupné:

Memorandum "Ocelový dikobraz": Tento dokument definuje "Ocelového dikobraza" jako metaforu pro robustní a soběstačnou obrannou strategii, která se zaměřuje na národní průmyslovou suverenitu. Cílem je, aby Česká republika byla schopna zajistit svou obranu a kritické infrastruktury nezávisle, spíše než se plně spoléhat na mezinárodní smlouvy nebo pomoc.

Planetární obrana: Koncept planetární obrany v rámci MMS se netýká jen vesmírných hrozeb, ale komplexní, matematicky podložené (případné matematické modely nejsou v dostupných útržcích uvedeny) strategie, která integruje různé aspekty bezpečnosti – od konvenční armády po kybernetickou bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury.

Humanitární cíle: Propagace humanitárních cílů v tomto kontextu znamená zajištění bezpečnosti a přežití národa a jeho občanů jako primární humanitární cíl. 

Ostrava se může zapojit do rozvoje souvisejících technologií pro evropský kosmický průmysl, i když konkrétní projekt návratových raket z oceli nebyl v dostupných zdrojích nalezen. Zapojení je plánováno skrze dvě hlavní oblasti:

Umělá Inteligence (AI) a Superpočítače

IT4Innovations: Národní superpočítačové centrum v Ostravě hraje klíčovou roli v evropské iniciativě EuroHPC JU.

Czech AI Factory: Česko získalo jednu ze šesti evropských „továren na AI“ (Czech AI Factory), která bude sídlit ve VŠB-TUO v Ostravě a přinese nový AI superpočítač s názvem KarolAIna.

Využití pro průmysl: Tyto superpočítače a AI platformy jsou navrženy tak, aby pomáhaly českému průmyslu, včetně leteckého a případně kosmického, s náročnými výpočty, simulacemi a vývojem nových designů. 

Ocelářský Průmysl a Materiály

Ostravské hutě: Region je tradičním centrem ocelářství (např. Liberty Ostrava, Třinecké železárny).

Inovace v oceli: Existují projekty na hybridní výrobu oceli, které mají být evropským unikátem a umožní vyrábět efektivněji a s menší závislostí na dovážených surovinách.

Materiálové inženýrství: Ačkoli nebyly nalezeny konkrétní projekty ocelových raket, Ostravské hutě vyrábí širokou škálu ocelových výrobků. Vysoké školy v regionu se zabývají materiálovým inženýrstvím a výzkumem odolnosti materiálů vůči extrémním podmínkám. 

Váš dotaz zmiňuje, že EU plánuje návratové rakety a Ostrava by se mohla zapojit. Aktuálně EU, zejména skrze Evropskou kosmickou agenturu (ESA), podporuje projekty v oblasti planetární obrany (např. mise Hera, na které se podílí i Česko) a technologie pro opakované použití.

Data z evropských satelitních programů Copernicus a Galileo se v Česku využívají v řadě civilních a bezpečnostních aplikací. 

Zde jsou klíčové oblasti využití, včetně vazeb na ostravský region:

Civilní Aplikace

Monitorování životního prostředí: Data ze satelitů Sentinel programu Copernicus pomáhají agentuře CENIA analyzovat změny v krajině, kvalitě ovzduší, vodních tocích a zemědělství. Využívají se k lepšímu pochopení ekosystémů a pro klimatické modely.

Navigace a přesnost: Navigační systém Galileo, civilní alternativa k americkému GPS, poskytuje přesnější informace o poloze a čase, což využívají civilní uživatelé a moderní aplikace, včetně zemědělství nebo dopravy.

Krizové řízení: Informace z programu Copernicus EMS (Emergency Management Service) poskytují včasné a přesné geoprostorové mapy pro složky integrovaného záchranného systému (IZS) při řešení katastrof, jako jsou povodně, požáry nebo sesuvy půdy. 

Bezpečnostní Aplikace

Ochrana hranic a infrastruktury: Skupina českých firem, podpořená inkubátorem ESA BIC, vyvinula systém TRULY, který integruje data z vlastního satelitu TRAP a dronů. Tento systém automaticky analyzuje a vyhodnocuje pohyb, což pomáhá při ochraně hranic a kritické infrastruktury, jako jsou plynovody nebo elektrárny.

Detekce podezřelých aktivit: Satelitní data pomáhají identifikovat nelegální aktivity, jako je pašování drog na moři, nelegální rybolov nebo sledování podezřelého provozu nad podmořskými kabely a ropovody.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB): NÚKIB je v Česku příslušným orgánem pro bezpečnostní službu PRS (Public Regulated Service) systému Galileo, která poskytuje šifrovaný a odolný signál pro vládní a bezpečnostní složky. 

Role Ostravy

Superpočítačové centrum IT4Innovations v Ostravě hraje klíčovou roli v digitální transformaci českého průmyslu. I když nebyly nalezeny přímé zmínky o zpracování satelitních dat pro bezpečnostní účely na ostravských superpočítačích, centrum podporuje výzkum a vývoj v oblasti AI a datové analýzy, což jsou klíčové technologie pro zpracování a vyhodnocování obrovského množství satelitních dat pro civilní i bezpečnostní aplikace. 

Projekt Nová Palmovka je brzděn zejména kvůli historickým finančním sporům a průtahům ve výběrových řízeních spojeným se změnou účelu budovy. 

Proč se projekt Nová Palmovka zpožďuje

Původní účel a spory: Projekt začal v roce 2010 jako nová radnice pro Prahu 8, ale stavba byla v roce 2015 zastavena kvůli neproplaceným fakturám a finančním sporům mezi městskou částí a stavební firmou Metrostav.

Změna účelu: Po vleklých jednáních převzalo projekt hlavní město Praha a rozhodlo, že torzo budovy bude dostavěno jako nové sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA).

Průtahy v tendru: I po schválení převzetí hlavním městem a vyhlášení nového tendru na dostavbu (v červnu 2023) docházelo ke sporům ve výběrovém řízení, což stavbu dále brzdilo. V červnu 2024 byl jako zhotovitel potvrzen Geosan Group s termínem dokončení v roce 2025, ale kvůli přetrvávajícím průtahům začala vláda koncem roku 2025 hledat pro EUSPA jiné místo. 

Nouzové legislativní řešení (Návrh)

Pro urychlení a dokončení projektu by mohlo být zváženo následující nouzové legislativní řešení, inspirované principy zmíněnými v kontextu hnutí "Matematika místo slibů" o národní suverenitě a efektivitě:

"Zákon o strategické investici EUSPA": Vláda by mohla schválit speciální zákon, který by projekt Nová Palmovka označil za strategickou investici národního a evropského významu.

Přesun pravomocí: Tento zákon by mohl dočasně přesunout veškeré pravomoci spojené s dokončením stavby z magistrátu a městské části Praha 8 přímo na Ministerstvo financí ČR, které již s Prahou podepsalo Letter of Intent o pronájmu.

Zrychlené řízení: Zákon by mohl stanovit zrychlené administrativní a stavební řízení a omezit možnosti odvolání v tendrových a stavebních procesech, aby se minimalizovaly další průtahy.

Finanční garance: Vláda by poskytla přímé státní finanční garance na dokončení stavby, aby se eliminovala rizika spojená s financováním, která projekt provázela v minulosti. 

Tento přístup by si vyžádal silnou politickou vůli a případně změny v územním plánu, které však již byly v červnu 2024 schváleny a umožňují komplexní rozvoj území. 

Právní proveditelnost umístění projektů, jako je Nová Palmovka, do režimu národní bezpečnosti za účelem debyrokratizace je komplikovaná, ale ne zcela vyloučená, pokud by byly splněny velmi specifické podmínky a politická vůle.

Právní a praktické dopady

Vnitrostátní právo: České právo umožňuje zrychlené stavební řízení, zejména pro stavby ve veřejném zájmu nebo kritickou infrastrukturu, což nový stavební zákon od srpna 2025 dále zjednodušuje. Nicméně, "režim národní bezpečnosti" by musel být právně definován tak, aby umožňoval obcházení některých standardních postupů, což by vyžadovalo změnu stávajících zákonů.

Veřejná zakázka: Největším kamenem úrazu pro Novou Palmovku byly opakované spory a odvolání ve výběrových řízeních. Režim národní bezpečnosti by mohl umožnit přímé zadání zakázky (například státnímu podniku), čímž by se eliminoval byrokratický proces Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ale to by muselo být právně ošetřeno.

EU právo: Jako členský stát EU podléhá Česko unijní legislativě, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podpory. Unijní směrnice stanovují cíle a principy, které musí členské státy dodržovat. Zavedení národní bezpečnostní výjimky by muselo být v souladu s pravidly EU, která umožňují výjimky pro obranu a bezpečnost, ale ty jsou přísně definovány a kontrolovány. 

Nouzové legislativní řešení

Navrhované nouzové legislativní řešení (modifikace předchozího návrhu) by mohlo vypadat takto:

Speciální zákon o strategických infrastrukturách: Namísto obecného režimu národní bezpečnosti by vláda mohla prosadit speciální zákon, který by taxativně vyjmenoval projekty kritické infrastruktury (včetně sídla EUSPA, KarolAiny, klíčových obranných projektů atd.).

Vládní výbor pro strategické investice: Zákon by mohl svěřit dohled a exekuci těchto projektů Vládnímu výboru pro strategické investice, který by měl posílené pravomoci.

Procesní výjimky: Zákon by umožnil specifické procesní výjimky ze stavebního zákona (např. zrychlené posuzování vlivů na životní prostředí, omezené lhůty pro odvolání) a ze zákona o zadávání veřejných zakázek (např. jednací řízení bez uveřejnění z důvodu naléhavosti nebo ochrany utajovaných informací, což EU právo připouští). 

Toto řešení by se opíralo o platné právní předpisy (např. bezpečnostní strategie ČR, která mluví o nutnosti odolnosti a soběstačnosti) a snažilo by se využít stávající právní rámec, i když by si vyžádalo pečlivou formulaci a politickou odvahu. 

Omezení námitek u strategických projektů

I když by si politická vůle přála debyrokratizaci, proces je omezen stávajícím právem:

Právo na námitky existuje: Podle českého práva mají obce a dotčené subjekty právo vznášet námitky a odvolávat se v řízeních o povolení stavby. Toto je základní princip správního řízení, který nelze zcela vyloučit.

"Liniový zákon" a zrychlení: Existuje již Zákon o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury (tzv. liniový zákon), který zavádí kratší lhůty a zrychlené postupy pro určité typy staveb (např. dopravní sítě, energetika).

Nový stavební zákon: Nový stavební zákon, který nabyl účinnosti na začátku roku 2024, dále zjednodušuje a digitalizuje procesy, ale právo na odvolání zachovává.

EU právo: Česká legislativa musí být v souladu s právem EU, které chrání transparentnost a hospodářskou soutěž u veřejných zakázek. Přímé zadání nebo úplné vyloučení námitek by bylo v rozporu s těmito principy, pokud by nešlo o skutečnou a bezprostřední hrozbu pro národní bezpečnost, která by podléhala přísným výjimkám. 

Vládní priority a planetární obrana

Obranná strategie: Současná strategie se zaměřuje na konvenční hrozby, i když přiznává zhoršenou bezpečnostní architekturu.

Planetární obrana (vědecký koncept): Planetární obrana je vnímána spíše jako vědecká mise a téma pro mezinárodní spolupráci, nikoli jako bezprostřední národní obranná priorita, která by vyžadovala nouzovou legislativu. 

Projekty jako Nová Palmovka nebo AI centrum v Ostravě jsou strategické investice, ale v právním smyslu se řídí standardními zákony, které sice umožňují urychlení (např. přes liniový zákon), ale nevylučují účast obcí a dalších aktérů ve správním řízení.

Obranná strategie České republiky v současné době nepočítá s hrozbami, jako jsou hyperrychlé mezihvězdné objekty nebo technosignatury. Tyto aspekty jsou doménou vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráce (např. ESA mise Hera na planetární obranu asteroidů), nikoli bezprostřední národní obranné priority. 

Zde je aktuální kontext:

Ministr obrany: Stávajícím ministrem obrany ČR je Jaromír Zůna, který nastoupil do funkce v prosinci 2025. Jeho předchůdkyní byla Jana Černochová.

Aktuální strategie: Bezpečnostní a obranná strategie ČR z roku 2023 se zaměřuje na konvenční hrozby a rizika spojená s Ruskem, Čínou a dalšími technologicky vyspělými protivníky. Hrozby jako balistické rakety, letectvo nepřítele, bezpilotní letouny a hybridní operace jsou považovány za bezprostřední rizika.

Technologie a inovace: Strategie sice zdůrazňuje význam pokročilých technologií, jako jsou drony, umělá inteligence nebo řízené energetické zbraně, ale tyto jsou určeny pro stávající spektrum bezpečnostních hrozeb, nikoliv pro obranu proti mezihvězdným objektům.

Politická diskuse: Termíny jako "Ocelový dikobraz" a "planetární obrana" jsou součástí diskuse v rámci občanského hnutí "Matematika místo slibů", které prosazuje zvýšenou národní soběstačnost a odolnost. Tyto koncepty rezonují s důrazem vládní strategie na národní odolnost a silný obranný průmysl, ale nejsou oficiálně převzaty jako nejvyšší vládní priority.

Česká republika se aktivně podílí na mezinárodní spolupráci v oblasti planetární obrany a existují možnosti, jak zintenzivnit vědeckotechnické úsilí a posílit tak národní a globální bezpečnost.

Mezinárodní spolupráce

Česko spolupracuje na planetární obraně především skrze:

Evropskou kosmickou agenturu (ESA): ČR se podílí na programu Space Safety Programme, který zahrnuje segmenty jako kosmické počasí, planetární obrana (NEO – Near-Earth Objects) a kosmická tříšť. České subjekty, včetně Astronomického ústavu AV ČR, se podílejí na misi Hera, která je pokračováním úspěšného testu odklonu asteroidu DART od NASA. Cílem Hery je detailně prozkoumat následky impaktu a ověřit tak modely planetární obrany v reálném měřítku.

OSN: Česká republika je zapojena do činnosti Výboru OSN pro mírové využívání kosmu (COPUOS) a jeho podvýborů, které se zabývají právními a technickými aspekty planetární obrany a koordinace reakce na hrozby dopadů blízkozemních objektů (např. SMPAG – Space Mission Planning Advisory Group). 

Možnosti zintenzivnění vědeckotechnického úsilí

Vědecká a průmyslová základna ČR nabízí potenciál pro posílení úsilí v oblasti planetární obrany:

Laserové technologie: Česko disponuje špičkovými laserovými kapacitami (např. ELI Beamlines), které by se mohly aktivně zaměřit na segment NEO a související výzkum, jako je iniciativa PULS (Peaceful Use of Lasers in Space).

Fotonová detekce: Vědecké zkušenosti ČVUT v oblasti fotonové detekce lze využít pro sledování kosmického smetí a asteroidů.

Big data a AI: Rozvoj superpočítačových center v Ostravě (IT4Innovations, KarolAina) nabízí obrovskou kapacitu pro zpracování a analýzu obrovského množství dat ze satelitů a pro modelování hrozeb a mitigačních strategií, což by posílilo efektivitu planetární obrany.

Vývoj hardware a software: České firmy se již podílejí na vývoji palubního softwaru, pozemních řídicích systémů a dalších komponentů pro kosmické mise, což lze dále rozvíjet pro specifické mise planetární obrany. 

ai

PS. Článek s názvem „Středoevropský ocelový dikobraz je připraven v Maďarsku. A co Česko-Slovensko?“ od autora vystupujícího pod pseudonymem F. X. Šulda analyzuje aktuální stav zbrojního průmyslu a vojenské připravenosti v regionu Visegrádské čtyřky.

Hlavní body článku:
Maďarský vzestup: Autor popisuje Maďarsko jako budoucího „ocelového dikobraza“. Země pod vedením Viktora Orbána masivně investovala do modernizace armády a vybudovala moderní zbrojní závody (např. ve spolupráci s německým Rheinmetallem na výrobu vozidel Lynx).

Kritika Česka a Slovenska: Článek kritizuje český a slovenský přístup k obraně. Zatímco Maďarsko buduje ucelený obranný systém a vlastní výrobní kapacity, Česko a Slovensko se podle autora potýkají s pomalou modernizací, politickou nekonzistencí a závislostí na zahraničních dodávkách bez dostatečného zapojení domácího průmyslu.

Geopolitický kontext: Text upozorňuje, že v současné bezpečnostní situaci v Evropě je soběstačnost a síla zbrojního průmyslu klíčová pro národní suverenitu. ai





Žádné komentáře:

Okomentovat