Prezident však nezůstal jen u myšlenky obsazení Tchaj-wanu. Podle agentury AP také konstatoval, že Čína urychlí snahu dosáhnout soběstačnosti státu v oblasti vědy, protože Spojené státy zavádějí stále přísnější kontroly přístupu k polovodičům a dalším high-tech produktům.
Čínští komunisté opravdu důrazně trvají na tom, že Tchaj-wan je jejich.
„Největší hrozbou pro mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu jsou separatistické aktivity sil ‚Tchaj-wanu za nezávislost‘ a vnější schvalování a podpora těchto aktivit,“ uvedl ve středu mluvčí ministerstva Lin Jian.
Naproti tomu tchajwanský prezident Lai Ching-te letos pronesl projev, v němž přirovnal Tchaj-wan k evropským demokraciím ve 30. letech 20. století, které čelily hrozbě ze strany nacistického Německa. Ve svém vlastním novoročním projevu ve čtvrtek ráno Lai znovu varoval před „rostoucími expanzivními ambicemi“ Číny a slíbil, že bude „neochvějně bránit národní suverenitu“.
Vyzval také opoziční strany na Tchaj-wanu – které ovládají parlament – aby přestaly blokovat zvláštní návrh zákona, který by zvýšil tchajwanský obranný rozpočet. „Tváří v tvář alarmujícím vojenským ambicím Číny nemá Tchaj-wan čas čekat a už vůbec ne čas se zabývat vnitřními spory,“ řekl Lai.
Tchajwanská vládnoucí Demokratická pokroková strana tvrdí, že ostrov je de facto nezávislým státem, ačkoli formálně nezávislost nevyhlásil. Oficiálně je ostrov uznáván jako nezávislý pouze 11 zeměmi a Vatikánem. Důležitou roli tady hrají USA. Ačkoli Spojené státy oficiálně neuznávají Tchaj-wan, Washington se v souladu se zákonem o vztazích s Tchaj-wanem z roku 1979 zavázal ostrovu pomáhat při jeho obraně.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Tchaj-wanců si přeje zachovat stávající status quo a jen menší část respondentů je nakloněna tomu vyhlásit formálně nezávislost.
Zdroj pl
Žádné komentáře:
Okomentovat