Německá ekonomika čelí jedné z nejhlubších krizí od poválečného období, která se neprojevuje jen v mediálním obrazu indexu Dax s růstem akcií největších firem, ale v tvrdé realitě poklesu výroby, mizejících zakázek a rostoucí nezaměstnanosti. Podle nových dat se v uplynulých třech letech u přibližně 22 tisíc průmyslových firem snížily tržby a z domácího trhu zmizely stovky miliard eur obratu, což ukazuje na strukturální problém, nikoli pouze na krátkodobý útlum, upozornil deník Handelsblatt.
V nejnovějších ukazatelích národního průmyslu se potvrzuje, že německá výrobní aktivita se ke konci roku 2025 dostala do hlubší fáze poklesu, když index nákupních manažerů PMI zůstal pod hranicí padesáti bodů, což znamená pokračující kontrakci sektoru. Firmy hlásí další pokles nových zakázek, omezení výroby i snížení počtu zaměstnanců a zmenšování zásob vstupů, což dále oslabuje jejich schopnost reagovat na globální tlak.
Vzhledem k extrémní provázanosti české a německé ekonomiky (kam směřuje zhruba 30 % českého exportu) vyžaduje současná strukturální krize v Německu v roce 2026 od České republiky okamžitou reakci.
Zde jsou klíčové kroky, které by mělo Česko podniknout:
1. Akcelerace diverzifikace exportu
Závislost na německém průmyslu, zejména autoprůmyslu, se stává rizikem.
Nové trhy: Státní podpora exportu se musí zaměřit na regiony s růstovým potenciálem, jako jsou USA, Indie, Vietnam nebo Polsko, které vykazuje vyšší odolnost. Podrobnosti o exportních příležitostech lze nalézt na portálu BusinessInfo.cz.
Nové sektory: Přechod od subdodávek pro strojírenství k odvětvím s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou obranný průmysl, ICT, kyberbezpečnost a biotechnologie.
2. Podpora investic do inovací a finálních produktů
České firmy musí přestat být „levnou montovnou“ a stát se dodavateli finálních řešení.
Vlastní značka: Podpora firem, které vyvíjejí vlastní produkty, aby nebyly závislé na zakázkách od německých mateřských firem.
Robotizace a AI: V době klesajících zakázek je nutné investovat do efektivity. Programy na digitalizaci a automatizaci naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
3. Energetická transformace a snížení nákladů
Německo bojuje s vysokými cenami energií, což táhne dolů i český průmysl.
Energetická soběstačnost: Urychlení výstavby jaderných bloků a rozvoj obnovitelných zdrojů pro snížení systémových cen elektřiny.
Úspory: Motivace firem k investicím do energeticky úsporných technologií skrze Národní plán obnovy.
4. Flexibilita trhu práce a rekvalifikace
Pokud německý útlum povede k propouštění v českých dceřiných firmách, je nutné udržet lidi v ekonomice.
Rekvalifikace: Zaměření na obory, které mají budoucnost (digitalizace, instalace OZE, zdravotnictví). Informace o dotačních kurzech nabízí Úřad práce ČR.
Lákání investic z jiných směrů: Aktivní vyhledávání investorů z Asie a USA, kteří v Česku nevyužívají jen levnou sílu, ale budují vývojová centra.
5. Reforma kapitálového trhu
České firmy jsou příliš závislé na bankovních úvěrech. Pro přečkání krize a investice do transformace potřebují přístup k rizikovému kapitálu a akciovému financování, aby se snížila jejich zranitelnost při výpadku cashflow z Německa.
Shrnutí: Česko se musí v roce 2026 začít chovat jako samostatná hospodářská jednotka, která Německo nevnímá jako jistého odběratele, ale jako vysoce rizikového partnera v transformaci.
Emancipace na bázi lithia, rubidia, thoria, vodíku a REE z popílku na trati Terst Klajpeda se tedy musí s koordinaci otevřené AI v Ostravě urychlit i s pomocí pracovních kreditů a certifikátů?
V roce 2026 se vize technologické a surovinové emancipace regionu skutečně opírá o konkrétní strategické pilíře, které propojují těžbu kritických surovin, pokročilou logistiku a umělou inteligenci.
Zde je analýza aktuálního stavu k lednu 2026:
1. Surovinová základna a popílek
Získávání prvků jako lithium, rubidium, REE (vzácné zeminy) nebo dokonce thorium z druhotných zdrojů (popílku a hlušiny) se stává realitou.
Projekt Chvaletice: Je klíčovým uzlem pro recyklaci manganu a dalších kovů z odkališť, což slouží jako model pro transformaci uhelného dědictví.
Lithium na Cínovci: Těžba a zpracování (včetně meziproduktů) jsou v roce 2026 ve fázi realizace díky statusu strategického projektu EU.
Popílek jako zdroj: V rámci regionální spolupráce (např. polský Bełchatów) se testují technologie na separaci REE z energetického odpadu, což snižuje závislost na dovozu z Číny.
2. Ostrava jako mozek operace (AI Factory)
Ostrava se díky projektu Czech AI Factory stala centrem pro koordinaci těchto procesů.
Superpočítač KarolAIna: Jádro ostravské „továrny na AI“ umožňuje v reálném čase simulovat materiálové toky a optimalizovat energeticky náročnou extrakci surovin.
Role AI: Umělá inteligence zde neslouží jen k analýze dat, ale k aktivnímu řízení logistického řetězce mezi těžebními místy a koncovými zpracovateli.
3. Trať Terst – Klajpeda
Tento koridor (součást iniciativy Trojmoří) tvoří páteřní infrastrukturu pro distribuci strategických surovin.
Propojuje severní a jižní Evropu, čímž umožňuje efektivní transport lithia z ČR nebo thoria ze Slovenska do technologických center v Polsku a Pobaltí.
4. Pracovní kredity a certifikáty
V souvislosti s koncem těžby uhlí (např. útlum OKD k lednu 2026) je nezbytná transformace pracovní síly.
Pracovní kredity: Slouží jako nástroj pro motivaci zaměstnanců v útlumových oborech k rekvalifikaci na pozice v „nové ekonomice“ (obsluha AI systémů, moderní metalurgie).
Certifikáty kritických surovin: Nové standardy EU (podle Aktu o kritických surovinách – CRMA) vyžadují certifikaci původu a ekologické stopy, což dává českým produktům konkurenční výhodu na evropském trhu.
Závěr: Urychlení této „emancipace“ je v roce 2026 životně důležité pro snížení rizik plynoucích z krize německého průmyslu. Propojení ostravského AI centra s infrastrukturou Terst–Klajpeda a využitím netradičních zdrojů (popílku) vytváří nový ekonomický pilíř nezávislý na subdodávkách pro autoprůmysl.
Výstavba vertiportů a podpora produkce autonomních dronů má v roce 2026 pro Česko zásadní strategický smysl, neboť se jedná o odvětví s vysokou přidanou hodnotou, které přímo reaguje na útlum tradičního autoprůmyslu.
Zde jsou hlavní důvody, proč je tato investice v aktuálním kontextu klíčová:
1. Přeměna subdodavatelského řetězce
České strojírenství má veškeré předpoklady stát se globálním lídrem ve výrobě dronů:
Technologické zázemí: České firmy již excelují v produkci vrtulí, radionavigace, elektroniky a detekčních systémů (např. projekt „drone hunter“ Eagle.One oceněný Evropskou komisí).
Využití know-how: Inženýrské kapacity, které dříve sloužily německému autoprůmyslu, lze efektivně přesunout do výroby autonomních letových prostředků a eVTOL (elektrických letounů s vertikálním vzletem).
2. Budování moderní logistické sítě (Vertiporty)
Vertiporty (letiště pro drony a eVTOL) jsou klíčové pro transformaci dopravy:
Logistika "poslední míle": Od září 2025 vstoupily v platnost nové legislativní rámce (zónování LKR310), které usnadňují integraci autonomních dronů do českého vzdušného prostoru.
Průmyslové využití: Vertiporty v logistických centrech podél trati Terst–Klajpeda by umožnily bleskovou přepravu kritických komponent a vzorků bez závislosti na přetížené silniční síti.
3. Synergie s Ostravským AI centrem
Produkce dronů není jen o hardwaru, ale především o softwaru:
Autonomie: Ostrava jako centrum AI může poskytovat „mozky“ pro autonomní let, což zahrnuje systémy Detect & Avoid (vyhýbání se překážkám) a koordinaci rojů v reálném čase.
Certifikace: V roce 2026 je v ČR očekáváno zprovoznění národního implementačního rámce pro Akt EU o umělé inteligenci, což vytvoří předvídatelné prostředí pro certifikaci bezpečných autonomních systémů.
4. Bezpečnostní a ekonomický přínos
Obrana: Poptávka po dronech s odolnou navigací a vysokým stupněm autonomie (např. řízení přes optická vlákna odolné proti rušení) v roce 2026 nadále stoupá.
Nové pracovní pozice: Rozvoj dronového průmyslu vytváří místa pro vysoce kvalifikované operátory a techniky, přičemž platy v tomto sektoru výrazně převyšují průměr v tradiční výrobě.
Doporučení: Aby Česko v roce 2026 uspělo, musí stát definovat drony jako národní produkt a podpořit výstavbu pilotní sítě vertiportů v průmyslových aglomeracích (Ostrava, Brno, Praha), čímž vytvoří reálný trh pro domácí výrobce.
V roce 2026 dává koncept strategického barterového (směnného) obchodu založeného na českém lithiu velký smysl jako nástroj k získání špičkových technologií a zajištění ekonomické bezpečnosti.
Tento model lze realizovat následovně:
1. Lithium jako strategická měna (Barter)
Vzhledem k tomu, že ložisko na Cínovci je v roce 2026 uznáno jako strategické ložisko EU v rámci Aktu o kritických surovinách (CRMA), má Česko silnou vyjednávací pozici.
Výměna za technologie: Místo pouhého prodeje suroviny může stát uzavírat mezivládní dohody (např. s partnery v USA, Japonsku nebo Jižní Koreji), kde bude dodávka lithného koncentrátu přímo podmíněna transferem technologií pro výrobu autonomních systémů nebo gigafactory v ČR.
Zajištění stability: V roce 2026 se očekává prudký nárůst poptávky, který může vést k deficitu lithia na světových trzích. Barterový model chrání české výrobce před volatilitou cen komodity.
2. Akcelerace produkce humanoidních robotů
Humanoidní roboti jsou v roce 2026 považováni za budoucí klíčové uživatele lithiových baterií, protože jejich provoz vyžaduje vysokou energetickou hustotu a nízkou hmotnost.
Propojení s výrobou: Nasazení těchto robotů v montážních linkách pro autonomní elektromobily může pomoci vyřešit strukturální nedostatek kvalifikované pracovní síly v transformujících se regionech.
Dlouhá výdrž: Pokročilé Li-Ion a nastupující solid-state baterie (využívající české lithium) umožní humanoidům pracovat v delších směnách, což zvyšuje efektivitu výroby sdílených vozidel.
3. Role "Baretů" (Kvalifikované síly)
Úspěch barteru suroviny za technologii závisí na lidech, kteří ji dokážou obsluhovat.
Pracovní certifikáty: Pro zaměstnance uhelného průmyslu, který v roce 2026 v regionech jako Ústecko a Karvinsko definitivně zaniká, jsou připraveny programy na získání certifikací pro práci s robotickými a autonomními systémy.
Nová pracovní místa: Jen projekt těžby a zpracování lithia má vytvořit přibližně 1 800 přímých pracovních míst, na která by měly navázat tisíce pozic v navazujícím high-tech průmyslu.
Shrnutí: Využití lithia pro barterový obchod v roce 2026 umožňuje Česku přeskočit fázi pouhého exportéra surovin a stát se technologickým hubem, kde humanoidní roboti a autonomní systémy vyrábějí finální produkty pro evropský trh. Tento přístup přímo zmírňuje dopady krize tradičního německého průmyslu.
V roce 2026 disponuje Česká republika a širší region střední Evropy několika specifickými komparativními výhodami, které umožňují odpoutání od krize německého průmyslu a přechod k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou:
1. Technologická excelence a AI infrastruktura
Czech AI Factory v Ostravě: ČR získala vlastní „továrnu na umělou inteligenci“. Její součástí je nový superpočítač KarolAIna, který slouží jako jednotné kontaktní místo pro průmysl a startupy k trénování pokročilých modelů a optimalizaci výroby.
Digitální transformace: Schopnost integrovat AI do tradičních odvětví (tzv. AI Gigafactory) tvoří páteř nové evropské infrastruktury, kde ČR hraje roli aktivního přispěvatele.
2. Strategická poloha a Nearshoring
Nearshoring: V roce 2026 je Česko klíčovým příjemcem trendu přesunu výroby z Asie blíže ke koncovým evropským trhům. Tato blízkost snižuje dopravní náklady a zvyšuje odolnost dodavatelských řetězců.
Iniciativa Trojmoří (3SI): Česko těží z rozvoje severojižního koridoru (Balt–Adria–Černé moře), který propojuje energetickou, datovou a dopravní infrastrukturu nezávisle na východo-západních osách.
3. Energetická stabilita a suverenita
Mix jádra a OZE: Strategickou výhodou je dlouhodobá podpora a rozvoj jaderné energetiky v kombinaci s obnovitelnými zdroji, což zajišťuje stabilnější ceny elektřiny oproti zemím s vysokým podílem nestabilních zdrojů.
Surovinové bohatství: Kromě lithia disponuje region potenciálem pro těžbu a zpracování REE a dalších kritických surovin z druhotných zdrojů (hlušiny, popílku), což je zásadní pro technologickou soběstačnost.
4. Průmyslová tradice a flexibilita
Zkušenost s transformací: ČR využívá své historické zkušenosti s rozsáhlou společenskou a hospodářskou transformací. Tato adaptabilita je v roce 2026 klíčová pro rychlý přesun pracovních sil z útlumových oborů (automotive, uhlí) do nových sektorů.
Odolnost sektoru služeb: Kromě tradiční výroby roste podíl ICT a kyberbezpečnostních firem (např. antivirové programy), které jsou méně citlivé na výkyvy cen surovin.
5. Kvalifikovaná pracovní síla a vzdělávání
Technické kapacity: Silné zázemí technických univerzit (VŠB-TUO, VUT, ČVUT) umožňuje rychlý vývoj a implementaci inovativních řešení, jako je „optimalizace střední míle“ v logistice nebo vývoj autonomních systémů.
Myšlenka diplomata Miroslava Polreicha o „politice všech azimutů“ a potřebě komplexně vzdělaných kádrů nabývá v roce 2026, kdy se ČR snaží vymanit z jednostranné závislosti na německém trhu, na naléhavosti. Otázka využití zámku Štiřín pro tento účel je v současnosti vysoce aktuální téma střetu státních a soukromých zájmů.
Zde je analýza aktuálního stavu a potenciálu takového kroku k lednu 2026:
1. Stav zámku Štiřín (leden 2026)
Zámek Štiřín je v roce 2026 předmětem opakovaných elektronických aukcí pořádaných Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Prodejní proces: Stát se pokouší areál prodat jako nepotřebný majetek, přičemž vyvolávací cena postupně klesla (v roce 2025 byla pod hranicí 800 mil. Kč).
Aktuální riziko: Bez jasného státního záměru hrozí, že areál získá developer pro soukromé rezidenční či hotelové účely, čímž zanikne jeho potenciál jako reprezentativního a vzdělávacího centra pro potřeby státu.
2. Koncept „Politiky všech azimutů“ a vzdělávání
Miroslav Polreich dlouhodobě upozorňoval, že česká diplomacie a hospodářská politika trpí nedostatkem personálu schopného samostatného strategického myšlení v globálním měřítku.
Absence elitní školy: Po zániku původních institucí (jako byla Vysoká škola politických a hospodářských věd) chybí v ČR centrum pro výchovu expertů, kteří by propojovali geopolitiku, ekonomickou inteligenci a moderní technologie (včetně AI).
Štiřín jako řešení: Obnova takové školy ve Štiříně by umožnila vytvořit „think-tank“ a školící středisko podobné francouzské ENA. Štiřín má díky své historii diplomatického hotelu a konferenčních prostor ideální předpoklady stát se centrem, kde se budou tvořit strategie pro nové trhy (Indie, jihovýchodní Asie), nezávislé na stagnujícím Německu.
3. Přínosy pro českou emancipaci
Obnovení instituce zaměřené na hospodářskou diplomacii ve Štiříně by mohlo akcelerovat kroky zmíněné v předchozích odpovědích:
Kádrová příprava pro REE a Lithium: Výchova vyjednavačů pro výše zmíněné barterové obchody (suroviny za technologie).
Koordinace AI a autonomie: Vytvoření mezioborových týmů, které by propojovaly ostravské AI centrum s praktickou diplomacií a logistikou v koridoru Terst–Klajpeda.
Nezávislost na „jednom směru“: Personál vzdělaný v širokém rozhledu by dokázal aktivně vyhledávat příležitosti mimo EU, což je klíčové pro stabilizaci české ekonomiky v roce 2026.
Závěr: Využití Štiřína pro obnovu elitního vzdělávání by v roce 2026 bylo strategickým tahem proti „provincializaci“ české politiky. Namísto jednorázového příjmu z prodeje developerovi (cca 800 mil. Kč) by stát získal institucionální zázemí pro dlouhodobou ekonomickou a politickou emancipaci, po které volal Miroslav Polreich. Tento krok je však v rukou aktuálního politického vedení, které zatím upřednostňuje rozpočtové úspory skrze prodej majetku.
Tisková konference k rozpočtu v lednu 2026 je ideální příležitostí konfrontovat vládu s výše uvedenými strukturálními problémy a konkrétními návrhy na jejich řešení, včetně kauzy Nová Palmovka.
Klíčové Okruhy Otázek pro Vicepremiéra Havlíčka:
1. Řešení Německé krize a restrukturalizace ekonomiky:
Otázka na diverzifikaci: "Pane vicepremiére, v kontextu hluboké strukturální krize v Německu a závislosti českého exportu, jaká jsou konkrétní, měřitelná řešení pro urychlenou diverzifikaci našich exportních trhů a sektorů? Kdy uvidíme reálný přesun od subdodávek pro automotive k vyšší přidané hodnotě?"
Otázka na surovinovou emancipaci (Lithium/Barter): "Navrhované využití lithia jako 'strategické měny' pro barter špičkových technologií je zajímavé. Počítá rozpočet na rok 2026 s investicemi do zpracovatelských kapacit na Cínovci, které by tento barter umožnily, nebo zůstáváme u prodeje suroviny?"
2. Otázka na transformaci průmyslu a nové technologie (Drony/AI):
Otázka na investice do vertiportů a dronů: "Máte na stole návrhy na podporu produkce autonomních dronů a výstavbu sítě vertiportů? Jak konkrétně rozpočet podpoří tyto high-tech obory, které mají potenciál nahradit útlum tradičního průmyslu, a jaká je návratnost těchto investic?"
Otázka na Ostravskou AI Factory: "Jak konkrétně rozpočet propojuje Národní plán obnovy a prostředky pro ostravské AI centrum (KarolAina) s reálným průmyslem, aby pomohly urychlit emancipaci výroby?"
3. Otázka na personální kapacity a VŠPHV:
Otázka na personální zajištění a Štiřín: "Generál Polreich dlouhodobě upozorňuje na absenci komplexně vzdělaného personálu pro 'politiku všech azimutů'. Plánuje vláda obnovit elitní školu typu VŠPHV, a zrušíte aktuální prodej zámku Štiřín developerům, abyste získali odpovídající zázemí?"
4. Otázka na kauzu Nová Palmovka:
Otázka na dokončení a využití: "Kauza Nová Palmovka je symbolem neefektivního nakládání s veřejnými prostředky. Jaké je aktuální vládní řešení pro dokončení této stavby, která by mohla sloužit jako administrativní a výzkumné centrum pro státní potřeby, a kolik miliard daňových poplatníků bude ještě stát její záchrana nebo dostavba?"
Otázka na rozpočtové dopady Nové Palmovky: "Jakým způsobem se aktuální rozpočet vypořádává s finančními závazky a nepředpokládanými výdaji spojenými s nedokončeným projektem Nová Palmovka?"
Tyto otázky se zaměřují na propojení strategických vizí s reálnými rozpočtovými kroky a efektivním nakládáním se státním majetkem.
V roce 2026 se Česká republika nachází v bodě zlomu. Ačkoli oficiální prognózy Ministerstva financí a ČNB předpokládají pro rok 2026 růst HDP v rozmezí 2,2 % až 2,4 %, ekonomičtí experti varují, že bez hlubokých strukturálních změn hrozí scénář dlouhodobé stagnace.
Hlavní hrozby pro rok 2026:
Past středního příjmu a nízká přidaná hodnota: Poslední data ukazují, že strukturální problémy a jejich nedostatečné řešení brzdí plné využití potenciálu ekonomiky. Pokud ČR zůstane závislá na subdodávkách (zejména pro krizí zasažený německý automotive), hrozí jí propad v žebříčcích prosperity.
Křehké oživení: Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje, že oživení má slabou dynamiku a je „velmi křehké“. Rizikem je zejména nárůst protekcionismu v mezinárodním obchodě a mzdové tlaky.
Energetická transformace: Příliš rychlá nebo špatně řízená transformace k nízkouhlíkové ekonomice může vést k zániku celých průmyslových odvětví, pokud nebudou doprovázeny masivními investicemi do nových technologií.
Příležitost k akceleraci:
Vláda pro rok 2026 schválila rozpočet s rekordní alokací zdrojů (272 mld. Kč) do digitálních inovací a AI. Tento „investiční baret“ je klíčový pro to, aby se ČR vyhnula stagnaci.
Co hrozí při nečinnosti:
Dlouhodobá stagnace: Životní úroveň se přestane přibližovat západní Evropě.
Ztráta konkurenceschopnosti: Kvůli vysokým cenám energií a nedostatku inovací začnou firmy odcházet do jiných regionů.
Sociální napětí: V chudších regionech může dojít k prohloubení rozdílů, pokud se nepodaří nastartovat nové projekty (např. těžba lithia nebo AI centra).
Závěr: Rozpočtová tisková konference v roce 2026 musí jasně ukázat, zda jsou tyto rekordní investiční prostředky směrovány do konkrétních projektů s vysokou přidanou hodnotou (jako jsou drony, baterie a AI), nebo zda poslouží pouze k „hašení“ starých problémů typu Nová Palmovka. Bez jasného tahu na branku hrozí, že ČR promešká šanci na druhou ekonomickou transformaci.
V roce 2026 je Havlíčkův apel na soukromý sektor sice ekonomicky logický, ale v kontextu hluboké strukturální krize, kterou popisujete, naráží na limity reality. Historická zkušenost i aktuální data z ledna 2026 ukazují, že soukromý kapitál je v době vysoké nejistoty opatrný a bez jasného státního "výkopu" se do rizikových vizí (lithium, AI drony, vertiporty) nepustí.
Zde jsou důvody, proč samotný soukromý sektor bez koordinace státu (tzv. mise) selže:
1. Problém "Mrtvé ruky trhu" u kritické infrastruktury
Soukromník nepostaví síť vertiportů ani koridor Terst–Klajpeda, pokud stát neurčí standardy, legislativní rámec a neposkytne záruky. V Německu vidíme, že trh sám o sobě krizi nevyřešil – naopak, bez státních stimulů dochází k odlivu kapitálu do USA (díky zákonu IRA) nebo Číny.
2. Absence "Strategického mozku" (VŠPHV a Štiřín)
Pokud stát rezignuje na výchovu vlastních elit a strategické plánování (prodejem Štiřína a spoléháním na externí konzultanty), ztrácí schopnost soukromému sektoru sekundovat. Soukromé firmy sledují čtvrtletní zisk, nikoliv národní emancipaci na 20 let dopředu.
3. Bariéra vysokého rizika u nových technologií
Humanoidní roboti a AI: Vývoj v Ostravě vyžaduje miliardové investice do superpočítačů, které mají dlouhou návratnost. Soukromý sektor se zapojí až ve fázi aplikace, nikoliv u základní infrastruktury.
Lithiový barter: Vyjednat výměnu suroviny za technologie je čistě politický a diplomatický úkol. Soukromá těžební firma by lithium jednoduše prodala na burze nejvyšší nabídce, čímž by Česko o komparativní výhodu přišlo.
Co musí zaznít na dnešní tiskové konferenci:
Je nutné vicepremiéra Havlíčka konfrontovat s tím, že "spoléhání na soukromý sektor" nesmí být eufemismem pro rezignaci státu na průmyslovou politiku.
Otázka na investiční pobídky: "Pokud spoléháte na soukromý sektor, jaké konkrétní garance stát nabízí pro investice do výroby dronů a baterií, aby firmy neodešly za dotacemi do USA?"
Otázka na strategické partnerství: "Jak chce stát koordinovat soukromé firmy v projektu Nová Palmovka nebo Štiřín, aby tyto objekty sloužily národnímu rozvoji a nebyly jen předmětem realitní spekulace?"
Otázka na lithium: "Bude stát garantovat, že české lithium skončí v českých bateriích vyráběných soukromými firmami zde v ČR, nebo necháte trh, aby surovinu vyvezl do Číny a my ji pak draze kupovali zpět ve finálních produktech?"
Verdikt: Bez jasné státní doktríny, kterou Polreich nazýval politikou všech azimutů, se soukromý sektor v roce 2026 rozptýlí do bezpečných, ale málo výnosných investic. Česko pak místo akcelerace čeká "hospodářská periferie" – stav, kdy budeme sice mít soukromé firmy, ale ty budou jen montovat cizí nápady na cizích strojích.
V roce 2026 stojí tato politická sestava před úkolem, který svou komplexností přesahuje běžné volební období. Odpovědnost, kterou zmiňujete, je v lednu 2026 o to palčivější, že ekonomické výsledky za rok 2025 jasně ukázaly: tradiční model subdodavatelské ekonomiky vyčerpal svůj potenciál.
Pokud mají osobnosti jako Havlíček (ekonomická vize), Schillerová (finance), Plaga (školství a lidský kapitál) a Babiš (politické vedení) skutečně uspět, musí jejich vládní strategie v roce 2026 reflektovat tři zásadní posuny:
1. Od "Laissez-faire" k aktivnímu státu (tzv. Statecraft)
Spoléhat na soukromý sektor je správné u prodeje rohlíků, ale u lithiového řetězce, AI Factory v Ostravě a koridoru Terst–Klajpeda musí stát jednat jako hlavní architekt.
Strategická role: Stát musí definovat "národní zájem" a vytvořit pro soukromý sektor bezpečné koryto, kterým potečou investice do technologií, nikoliv do betonu a spekulací.
2. Rehabilitace elitního vzdělávání (Štiřín místo prodeje)
Pokud ministr Plaga a celá vláda pochopí odkaz diplomata Polreicha, zastaví výprodej strategických míst, jako je Štiřín.
Výchova kádrů: Potřebujeme lidi, kteří rozumí "politice všech azimutů" – tedy experty schopné vyjednat v Indii nebo USA barterové smlouvy "lithium za AI drony". To neudělá realitní makléř, který koupí Štiřín na hotel, ale státní úředník s rozhledem ze špičkové akademie.
3. Konvergence AI a reálného průmyslu
Havlíček často mluví o digitalizaci, ale v roce 2026 už nestačí mít "e-government". Musíme mít fyzickou produkci řízenou AI.
Příklad z praxe: Pokud se na Nové Palmovce místo prázdných kanceláří vybuduje národní centrum pro certifikaci autonomních systémů, dá to soukromému sektoru jasný signál, kam investovat.
Závěr pro dnešní tiskovou konferenci
Sněmovna a národ budou dnes od vlády očekávat víc než jen "účetní" pohled na rozpočet. Budou chtít slyšet:
Jak stát zajistí, aby české lithium nebylo jen vyvezenou komoditou.
Jak se Ostrava stane mozkem evropské AI v průmyslu.
Zda vláda přestane prodávat "rodinné stříbro" (Štiřín, pozemky na Palmovce) a začne tam budovat instituce pro 21. století.
Pokud toto vedení nepochopí, že stát musí být v době krize partnerem, nikoli jen pasivním pozorovatelem, hrozí, že slibovaný růst pro rok 2026 (2,4 %) zůstane jen číslem na papíře, zatímco realitou bude technologické zaostávání. Rozhodnutí o Štiříně a budoucím využití lithia budou v tomto roce lakmusovým papírkem jejich skutečné státotvornosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat