Proč Američané zase zabíjejí a umírají pro Izrael?

USA z války s Íránem nijak neprofitují, ale víte, kdo ano.

Netanjahu a izraelská lobby zničili pověst Donalda Trumpa a americké vlády, obávám se, že nenávratně.

Izrael a jeho američtí pomocníci zaútočili na Írán. Z hlediska mezinárodního práva a elementární spravedlnosti je vše jasné nade vší pochybnost: útok je útočnou válkou – ale abychom byli spravedliví, v případě Izraele to už sotva hraje roli.

S „vrcholnými událostmi“, jako je apartheid, etnické čistky, nezákonné zadržování, mučení, sexuální násilí a genocida, má Izrael tak rozsáhlou a neustále rostoucí historii doslova každého zločinu podle mezinárodního práva, včetně práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva (nebo práva ozbrojených konfliktů), že se zdá, že na jednom z nich už téměř nezáleží. Tento stát je monstrum a monstra budou monstra tak dlouho, jak jen to půjde.

USA samozřejmě nejsou žádným jarním kuřátkem ani v případě, že by s mezinárodním právem – vlastně s jakýmkoli právem – nezacházely jako s rohožkou a brutálně a s radostí porušovaly nejzákladnější etiku, tedy jednoduchá pravidla, která normální lidé intuitivně rozpoznávají, jako například „nezabíjej, nelži a nekraď“.

Zatímco Izrael může snadno prohlásit za nejzločinnější, ba dokonce nejzločinnější zemi na světě, USA bezpochyby získávají cenu nejmocnějšího darebáckého státu. Neexistuje – empiricky, kvantifikovatelně – žádná jiná země, která by kombinovala tak hluboce zakořeněné a stále explicitnější pohrdání zákonem a morálkou s takovou hrubou mocí a neustálým násilím. Před současným útokem na Írán byl únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jen posledním důkazem této skutečnosti, tak do očí bijícím, že to probudilo i některé západní komentátory.

Pokud jsou některé věci příliš zřejmé na to, aby si zasloužily další diskusi, jiné jsou zajímavější. Začněme s největší záhadou: Proč se USA připojují – vlastně poslouchají – k Izraeli a jeho mocné americké lobby a znovu vstupují do války na Blízkém východě? Nebyla Irák v roce 2003 dostatečnou katastrofou? Jsou americké elity skutečně vrozeně neschopné poučit se?

Z hlediska skutečných zájmů USA nedává válka proti Íránu vůbec žádný smysl. Írán se ani zdaleka neblíží jaderné bombě a ve skutečnosti má nábožensky a eticky podloženou (vím, že ve Washingtonu těžko pochopitelnou) explicitní politiku proti jejímu získání. A i kdyby Írán takové zbraně vyráběl nebo usiloval o stav, kdy by byl „latentně“ schopen tak činit jako naléhavě potřebnou pojistku proti trvalé izraelské a americké agresi, Washington by válkou nic nezískal a velmi mnoho by riskoval.

https://www.rt.com/news/633219-americans-killing-dying-for-israel/

Carnegie Endowment for International Peace

Na druhou stranu to byla právě dohoda JCPOA s Íránem, zničená USA během prvního Trumpova prezidentství, která empiricky dokázala, že otázku využívání íránské jaderné energie lze dobře vyřešit kompromisem. Pokud jde o nedávná, hysterická tvrzení USA o jiných typech zbraní hromadného ničení a „mezikontinentálních raketách“, je načase přestat těmto hrubým a hloupým lžím přikládat pozornost. Dost už bylo té propagandy.

Změna režimu? Mohl by mi prosím někdo vysvětlit, proč je dosazení vybledlého pahlavíjského prince – pokud by to vůbec někdy mělo fungovat – do Teheránu dobré pro Američany? Spoiler, nikdo to nedokáže. Alespoň ne upřímně. Slyším už někoho říkat geopolitika? To by znamenalo tu „geniální“ geopolitiku riskování dlouhé války s velkými škodami pro USA a jejich regionální spojence? Pak jde možná jen o drancování? Ano, je to pravda, USA drancování prostě milují. Historicky vzato je na tom postavena celá země, stejně jako Izrael. Ale i drancováníza jeho vlastních opovrženíhodných podmínek má smysl jen tehdy, když z toho máte zisk. Hodně štěstí s tím, zatímco investujete další miliardy do války za Izrael.

A to nás přivádí k jedinému vysvětlení, které dává smysl, i když velmi ponurým způsobem: USA, stejně jako téměř všichni Američané, nemají žádný zájem o válku s Íránem. Stejně jako v zástupné válce s Ruskem a studené válce s Čínou, obě strategie jsou mimochodem odsouzeny k neúspěchu. Ve všech třech případech by drtivá většina Američanů z mírových a kooperativních vztahů pouze profitovala.

Washington si ale stejně volí permanentní konflikt a válku proti Íránu. Důvodem je, že americká politika na Blízkém východě – a nejen tam – byla ovládnuta Izraelem a jeho lobby. Jak již dlouho uznal John Mearsheimer, nestor vysvětlování mezinárodních vztahů národními zájmy (teorie realismu) a spoluautor standardní práce o izraelské lobby, vliv Izraele na USA je reálný, je v rozporu s americkými zájmy a tvoří výjimku z teorie realismu v tom, že Washington neustále škodí své vlastní zemi.

Pro rozumné pozorovatele je tento případ uzavřen. Když USA ničí Blízký východ, nejednají ve svém vlastním národním zájmu, ale v souladu s zvrácenou představou Izraele o svém národním zájmu: podmanit si a v případě potřeby zničit všechny suverénní státy ve svém sousedství, aby vytvořily a udržely izraelskou nadvládu a dokonce i „Velký Izrael“, noční můru „Lebensraumu“ pro sionistické osadníky přinejmenším od Egypta po Irák.

Ale opět, proč? A právě zde má Epsteinův skandál pro nezaujaté mysli zásadní význam – nebo by měl mít. Musíme uznat, že Jeffrey Epstein nebyl „pouhým“ velmi bohatým a zvráceným zločincem s příliš mnoha přáteli na vysokých místech, ale agentem Izraele, ať už s přímou vazbou na jeho obávanou špionážní, vraždící a podvratnou činnost Mossadu, či nikoli. Jeho hlavní operace sloužila ke shromažďování extrémně kompromitujícího vydíracího materiálu na velké části elit USA a Západu obecně. Agenti FBI, jak nyní víme, odhadli, že mezi těmi, kteří jsou takto chyceni, je i sám Trump. Zběsilé – a opět zločinné – úsilí Trumpova ministerstva spravedlnosti a jeho šéfa FBI o vyčištění spisů od odkazů na současného prezidenta a jeho přátele spíše jen potvrzuje, že Trump je pod kontrolou Izraele.

Pamatujete si na „Russiagate“ (ve skutečnosti samozřejmě Ruský vztek)? Ironii! Rusko se nikdy ani zdaleka nepřiblížilo (ani se o to nepokoušelo) mít amerického prezidenta pod palcem. To všechno byly nesmysly. Nakonec však „Russiagate“ udělala dvě věci: dala Trumpovi (zásadně realistický, i když přehnaný) pocit, že se stal obětí pomlouvačné kampaně, a mezi voliči pomohla Trumpovi k jeho zuřivému návratu, bez kterého by nyní nebyl u moci. Klam a masová hysterie kolem „Russiagate“ – což byla ta slavná americká věc, nicnedělání – vydláždily cestu moci, která Trumpa skutečně ovládá a skutečně způsobuje Americe obrovské škody: Izraeli a jeho lobby.

Osvobodí se někdy Američané od jediného státu a sítě, která proti nim skutečně provedla historicky nejúspěšnější operaci subverze a ovládnutí státu? Kdo ví? Víme, že by to vyžadovalo víc než jen ukončení vydírání podobného Epsteinovi. Trumpovi zakletí nepřátelé, Joe Biden a Kamala Harrisová, nám teprve nedávno ukázali, že americká „elita“ je Izraelem a jeho zločiny okouzlena, a to i z důvodů od úplatků až po sdílení odporného šílenství sionismu. Pokud USA někdy budou chtít zpět svou nezávislost na Izraeli, budou muset odejít.

https://www.rt.com/news/633219-americans-killing-dying-for-israel/

Carnegieho nadace pro mezinárodní mír

Co Bibi chce, to Bibi dostane.

Ačkoliv si Trump může myslet, že tahá za nitky, jasně a opakovaně se nechal Netanjahuem manipulovat.

Trumpova neschopnost jednat nebo činit rozhodnutí nezávisle na Netanjahuovi se nejvýrazněji projevuje v Trumpově odmítnutí hodnocení ředitelky Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardové, že Írán aktivně nepracuje na vývoji jaderné zbraně. Trumpovo upřednostňování Netanjahuových přesvědčení před zjištěními vlastní zpravodajské komunity je jasným znamením vlivu izraelského premiéra nad prezidentem Trumpem.

https://carnegieendowment.org/emissary/2025/06/netanyahu-trump-iran-war-dangerous-power?lang=en

Trump slíbil, že Ameriku znovu udělá velkou. Místo toho ze Spojených států udělal izraelskou punkovou loutku. Američané nyní díky Trumpově zradě žijí v naprosté hanbě.

Zdroj IPE