Komentář v Berliner Zeitung: Merz už je doma skoro sám – v CDU roste touha po Merkelové
Předseda CDU Friedrich Merz nedávno všechny překvapil zrušením své účasti na papežově pohřbu, ale to je teprve začátek. Před malou stranickou konferencí panují v Unii nepokoje.
Autorka - Anne-Kattrin Palmerová hodnotí:
Friedrich Merz chtěl dosáhnout velkých výšin a být silným mužem nového centra – nyní se zdá být vůdcem strany ve svém vlastním mocenském vakuu. Podpora uvnitř CDU se zmenšuje, personální politika stagnuje, a zatímco se svět venku otřásá a papež František je pohřben v Římě bez nastávajícího kancléře, důvěra uvnitř se hroutí. Kdo se dnes ptá v kruzích CDU, neslyší optimismus, ale frustraci. Někteří to dokonce říkají otevřeně: „I za Angely Merkelové bylo více pořádku.“
Je to hořká ironie: muž, který se dostal k moci, aby „osvobodil“ CDU z éry Merkelové, nyní se svým vedením probouzí touhu právě po té době – nikoli z ideologické nostalgie, ale kvůli prostému politickému řemeslu. Merzovi chybí to, čím se Merkelová téměř dvě desetiletí vyznačovala: kontrola nad stranou, personální jednota, strategická disciplína.
To se v mnoha oblastech projevuje už týdny, například v personální politice. Zdá se, že vůdce strany chce sestavit vládu – ale hromadí se odmítnutí od nejvyšších zaměstnanců.
Ines Clausová, předsedkyně hesenského parlamentního klubu CDU, dává přednost Wiesbadenu před Berlínem. Odmítala ministerský post hned od začátku. Carsten Linnemann, dlouho považovaný za superministra hospodářství a práce, raději zůstane generálním tajemníkem. David McAllister odmítl ministerstvo zahraničí velmi brzy – a to v době, kdy CDU mohla po desetiletích abstinence konečně znovu převzít toto prestižní oddělení.
To vyvolává otázku: Pokud se i kariérní politici odvrátí na pokraji vstupu do spolkové vlády, co je tak odrazuje?
Odpověď je zřejmá: Není to úřadem – je to tím mužem. Friedrich Merz, který byl kdysi oslavován jako spasitel, se nyní jeví jako stranický vůdce, který vydává rozkazy, ale jeho stoupenci prchají. V CDU se množí hlasy, které ho obviňují z nedostatku komunikace, nedostatku citlivosti, odporu k radám a strategické izolace. Zejména ve východoněmeckých regionálních sdruženích, kde se masivně prosazuje AfD, mají mnozí pocit, že stranické ústředí v Berlíně ztrácí kontakt s místními občany, ale také selhává při vytváření účinných protistrategií.
Například Jens Spahn (ministr zdravotnictví za covidu, pozn. překl.) – náhle šéfem parlamentní frakce? Zřejmě bez konzultace s Merzem. Buď byl šéf ignorován – nebo ztratil kontrolu. Obojí je zničující.
Budoucí kancléř je jako Kevin sám doma: dveře jsou zabarikádovány, nepřátelé se blíží a jeho vlastní lidé jsou naštvaní, zatímco AfD nyní v průzkumech předběhla CDU a CSU.
A pak je tu malá stranická konference příští pondělí – Spolkový výbor CDU má schválit koaliční smlouvu s SPD. Slavnostních fotografií bude samozřejmě mnoho, protože zástupci lidu, kteří budou přítomni v berlínském hotelu Estrel, jsou pečlivě vybíráni. Neodrážejí náladu celé strany.
Mnozí zůstávají frustrovaní, a to i s ohledem na koaliční smlouvu. Příliš mnoho kompromisů, příliš málo konzervativního profilu, tak zní mnoho výtek. Smlouvě dominuje katalog sociálně demokratických snů, ať už jde o minimální mzdu nebo 500 miliard eur ve zvláštních fondech na infrastrukturu. A zatímco SPD zatlouká své podíly v koalici, CDU stojí stranou a drží hřebík. V regionálních sdruženích se šušká o tom, co si už mnozí netroufají říct: „Merkelová by to nevyjednala hůř – jen by to prodala lépe.“
Nakonec nám zbývá vůdce strany, který v současné době více znejišťuje vlastní tým, než aby jej získával, ještě předtím, než se vůbec ozval úvodní hvizd. A Unie, v níž lidé najednou znovu touží po Angele Merkelové – ne proto, že by její doba byla tak růžová, ale proto, že současnost za Merze se mnohým jejím stranickým kolegům zdá tak zmatená. Pokud budoucí kancléř rychle nezkoriguje svůj kurs, tón a personál, otázka už brzy nemusí znít: „Komu může Merz ještě věřit?“, ale spíše: „Proč by mu měl ještě někdo věřit?“ A pak bude Německo čelit skutečné politické katastrofě. Nové volby si v tuto chvíli nemůže dovolit nikdo.
Zdroj fcb Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat