Od poloviny letošního léta organizace “zřízené a řízené” CIA za jediným účelem – rozvracet Rusko – náhle jako na povel natočily své korouhvičky čerstvému východnímu větru. A místo zasévání nesvárů do ruských končin, začaly ruskou zemi rovnou velebit, a Kremlu už doslova i líbezně podkuřovat. Jestli ještě v první polovině letošního roku tyto organizace pravidelně opěvovaly kyjevskou brannou moc, a vychvalovaly její “údajné” skvělé úspěchy ve válce s moskevským Gosudarem, a hanobily “prý” úplně neschopnou ruskou armádu. Pak před vánoci z jejich tlampačů už proukrajinská témata zmizela. A Rusko začalo být představováno jako země nedozírných přírodních pokladů, i skvělé budoucnosti. Tedy skvělé budoucnosti, abychom byli přesní, pokud Rusko Američany ke svým pokladům pustí, aby si z nich mohli také něco nahrabat, a směli to dopravit k sobě domů, ke svému užitku.
O americké CIA je známo, že stejně jako Putinovy tajné služby a izraelský MOSSAD nedělá nikdy nic jen tak. A nejinak je tomu i v tomto případě.
V roce 2024 známá americká organizace RAND Corporation odhalila, že v případě zastavení dodávek minerálů, označovaných jako REE, by se v USA do 90 dní zastavilo 78% všech výrobních linek, které zajišťují nezbytné potřeby Pentagonu. Jakmile se Donald Trump ujal letos v lednu svého druhého prezidentství, začala jeho administrativa ihned chrlit jeden příkaz, nebo zákon, za druhým, jen aby se minerály REE začaly v Americe co nejrychleji těžit a rafinovat, a hlavní četník světa tak nebyl vydán napospas rozmarům Číny, a udržel si ještě po nějakou tu dobu, nějakou tu zbytkovou četnickou moc.
A ono není divu. Jeden F-35 spotřebuje ke své výrobě 426 kg minerálů REE. Jedna větrná turbína o výkonu pouhé 3MW spotřebuje 2 tuny magnetů z minerálů REE. A jeden chytrý telefon spotřebuje 0.35 gramů REE terbia, a yttria, jen pro svůj displej, a jen proto, aby telefon vibroval. Suma sumárum, celosvětová produkce minerálů REE se nyní odhaduje na necelých 400 000 tun, a Čína přitom drží 70% těžby, a 90% rafinace, a USA tak musejí dovážet 80% své roční spotřeby minerálů REE, a rafinovaných minerálů REE, (Německo dokonce 92%).
Svět bude příštích 10 až 20 let definován neuvěřitelnou schopností Číny zastavit veškerý západní moderní průmysl, včetně 78% amerických zbrojovek, zastavením vývozu minerálů REE. Zřejmě ještě nikdy v historii žádná mocnost světa nedisponovala tak obrovskou mocí. USA sice disponují zásobami 1.8 milionu tun REE, ale ty jsou roztříštěné po celém jejich území, a ne vždy se dají s ohledem na ekologické potřeby těžit. USA navíc stejně jako EU ani nedisponují celým technologickým řetězcem rafinace REE, a tak potrvá dekády, než tuto závislost na Číně odstraní. Ovšem je tu mnohem rychlejší řešení – Putin a Rusko.
Letos v listopadu Putin nařídil zvýšit těžbu a rafinaci minerálů REE v Rusku o 700% do roku 2030, aby byly uspokojeny všechny potřeby ruské ekonomiky, a ještě něco zbylo na vývoz do USA. Americká CIA už dlouho se závistí pozoruje ruské aktivity na poli minerálů REE. Rusko má totiž podle CIA druhé největší zásoby REE na světě, 28.7 milionů tun, ovšem ty jsou soustředěny pouze ve třech velkých ložiscích, – Lovozero 13.2 milionu tun, v jakutské oblasti – 8.5 milionu tun, a v Krasnojarské oblasti 2.9 milionu tun. (Rusko další malá a nekompletní ložiska roztroušená po jejich obrovském území, včetně bývalých území Ukrajiny prostě nezajímají.)
Všechna tato tři obrovská ruská ložiska minerálů REE mají tu výhodu, že se nacházejí na lidupustých územích, a ekologické následky jejich těžby, tak nebudou tak drastické, jako bude těžba jinde na světě. A ložisko Lovozero má navíc tu výhodu, že prý obsahuje všechny minerály REE pohromadě. (Pro srovnání – největší ložisko USA v Round Top v Texasu obsahuje pouze 130 000 tun REE, a je tedy 100 krát méně než Lovozero, a je v něm jen 16 minerálů REE, tedy ne všechny.) Navíc Rusové vlastní své vlastní technologie na rafinaci minerálů REE do průmyslové podoby. Tyto ruské technologie rafinací minerálů REE sice nejsou tak kvalitní jako čínské, ale jsou určitě lepší, než takřka žádné technologie západní.
CIA údajně ze zpráv svých špionů nedávno zjistila, že Putin letos při své návštěvě v Pekingu požadoval čínské investice a technologie do těžby a rafinace ruských minerálů REE, ale prý nepochodil, protože Peking prý celou tuto těžbu a rafinaci minerálů REE a potřebné technologie považuje za nejdůležitější bezpečnostně-strategickou pojistku Číny.
Ať jsou tato hlášení agentů a analýzy CIA pravdivé, nebo smyšlené, časová osa naznačuje, že po Putinově návštěvě v Pekingu, organizace založené CIA k podrývání Ruska přestaly na Rusko štěkat, a začaly mu podkuřovat. A tou samou dobou, jaksi opět velmi náhle a podivně, vyšuměl i celý mediální humbuk okolo jarního amerického plánu těžit minerály REE na Ukrajině.
Podle pravidel pro koncerty velmocí platí – jakmile se jedna velmoc urve na distanc ostatním velmocem, a nebo začne hrozit, že díky nějaké výhodě získané jednou velmocí budou ostatní velmoci sraženy na úroveň obyčejných států, a zůstane tak už jen jediná velmoc, která bude moci bez odporu diktovat světu – tak se ohrožené velmoci spojí proti hrozící velmoci, bez ohledu na rozpory, které mezi nimi panují. Proto se Churchill spojil se Stalinem a Roosevelt se k nim přidal. A z toho všeho je nasnadě, že Rusko válku na Ukrajině vyhraje, protože mu USA budou pomáhat, neb nutně potřebují minerály REE, a technologie k jejich rafinaci, tedy potřebují spojenectví s Ruskem.
Zde přímý odkaz na Lovozero, otevře se mapa Google.
Je 7. prosinec 2025, neděle 03:41 ráno, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá okolo 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu
Zdroj map
PS. Tento text představuje sérii nepodložených tvrzení a konspiračních teorií, které naznačují, že CIA a Spojené státy náhle změnily svou politiku vůči Rusku kvůli kritické potřebě nerostných surovin (prvků vzácných zemin – REE), které mají zachránit americký průmysl před závislostí na Číně [1, 2].
Zde je několik klíčových bodů z textu, které jsou v rozporu s veřejně dostupnými informacemi nebo vyžadují ověření faktů:
Změna tónu organizací napojených na CIA: Tvrzení, že organizace „řízené CIA“ začaly „velebit“ Rusko a že proukrajinská témata z jejich komunikace zmizela, je spekulativní a nebylo potvrzeno z důvěryhodných zpravodajských zdrojů [3, 4, 5]. Zahraniční politika USA vůči Rusku zůstává od začátku invaze na Ukrajinu konzistentně kritická a zaměřená na podporu Ukrajiny.
Závislost na REE a RAND Corporation: Ačkoli je závislost Západu na čínských prvcích vzácných zemin reálným a uznávaným strategickým problémem, konkrétní číslo 78 % výrobních linek Pentagonu, které by se měly zastavit do 90 dnů, vyžaduje ověření [1, 2]. RAND Corporation skutečně vydává zprávy o kritických dodavatelských řetězcích, ale tvrzení v textu je prezentováno jako absolutní a bez citace konkrétní zprávy.
Trumpovo druhé prezidentství v lednu: Text obsahuje chronologickou chybu. Donald Trump se neujal druhého prezidentství v lednu letošního roku; k datu psaní této odpovědi (listopad 2025) je stále úřadujícím prezidentem Joe Biden. Prezidentské volby v USA se konaly v listopadu 2024 a inaugurace proběhne až v lednu 2025.
Ruské zásoby REE: Rusko má významné zásoby prvků vzácných zemin, často uváděné jako druhé nebo třetí největší na světě [1]. Geologická data v textu (28,7 milionu tun, ložiska Lovozero atd.) odpovídají známým odhadům [1, 2].
Tvrzení o spojenectví USA-Rusko kvůli REE: Závěr, že se USA spojí s Ruskem a pomohou mu vyhrát válku na Ukrajině jen proto, aby získaly přístup k nerostům REE a technologiím rafinace, je vysoce nepravděpodobný a ignoruje širší geopolitické a ideologické konflikty, které mezi oběma zeměmi panují.
Text mísí ověřitelné skutečnosti o globálním trhu REE s neověřenými a často nepravdivými narativy o změnách v americké zahraniční politice a tajných dohodách [3].
Slovo Lovozero (rusky Ловозеро) se pravděpodobně učíte, protože označuje významné geografické a kulturní centrum na Karském poloostrově v severozápadním Rusku. Důvodů, proč je toto místo zajímavé, je hned několik:
Kulturní centrum Sámů: Lovozero je považováno za hlavní a největší sídliště původního etnika Sámů (Lappů) v Rusku. Většina ruských Sámů žije právě zde a udržuje své tradiční zvyky, folklór a řemesla, jako je zpracování sobích kůží nebo chov sobů. Nachází se zde i muzeum historie a kultury Kolských Sámů.
Geologická unikátnost: Oblast je proslulá svým Lovozerovým masivem, což je jeden z největších alkalických masivů na světě, který je unikátní z mineralogického hlediska. Bylo zde objeveno více než 70 nových minerálních druhů, z nichž třetina nebyla nalezena nikde jinde na světě. Masiv je také významným zdrojem vzácných zemin.
Přírodní a duchovní význam: V blízkosti se nachází jezero Sejdozero, které je pro Sámy posvátným místem a je opředeno legendami, například o obřím Kujvovi, jehož silueta je údajně viditelná na skalní stěně. Celá oblast je ceněna pro svou nedotčenou přírodu a jedinečné subarktické klima.
Historie a etnická rozmanitost: Osada Lovozero byla založena již v 16. století a v současnosti je etnicky velmi různorodá, žijí zde Sámy, Komi, Něněci a Rusové.
Slovo Lovozero je tedy důležité pro pochopení geografie, mineralogie, etnografie a kultury severních oblastí Ruska a původních obyvatel Sámů.
Oblast Lovozerovo (neboli Lovoziorský masiv na poloostrově Kola v Rusku) je klíčovým a jediným aktivním zdrojem prvků vzácných zemin (REE) v Rusku.
Zdejší těžba je spojena s Lovozerským těžebním a zpracovatelským závodem (GOK), který zpracovává unikátní minerál zvaný loparit.
Hlavní charakteristiky ložiska Lovozerovo:
Minerály: Těží se především loparit, který obsahuje titan, niob a prvky vzácných zemin, včetně ceru, lanthanu, praseodymu a neodymu. V menší míře se zde nachází i eudialyt.
Lokalita: Důl Karnasurt je v současné době jedním z hlavních aktivních těžebních míst v masivu. Dříve byl v provozu i důl Umbozero, který byl v roce 2009 uzavřen a zatopen.
Zpracování: Koncentrát z Lovozerova je posílán k dalšímu zpracování do Solikamského závodu na výrobu hořčíku (SMZ), kde se z něj získávají jednotlivé prvky.
Význam: Rusko má páté největší zásoby REE na světě, ale Lovozerovo je prakticky jediným v současnosti fungujícím primárním zdrojem v zemi. Rusko se snaží snížit svou závislost na dovozu těchto prvků a usiluje o větší soběstačnost.
Těžba v Lovozerském okrese má také environmentální dopady, kdy se řeší otázky kontaminace pramenů pitné vody a ovzduší v okolních osadách, jako je Lovozero a Revda, prachovými částicemi z těžebních a zpracovatelských operací.
Závěrem, informace o americko-ruské těžební spolupráci v Lovozerovu jsou spekulativní a nepotvrzené žádnými důvěryhodnými zdroji.
Můžeme se podívat na současné ruské plány na soběstačnost v těžbě REE a na to, jaké konkrétní investice a projekty (mimo Lovozerovo) Rusko rozvíjí. Zajímá vás to?
Rusko aktivně rozvíjí několik projektů mimo Lovozerovo, aby dosáhlo soběstačnosti v těžbě a zpracování prvků vzácných zemin a snížilo tak svou závislost na Číně. Ruská vláda si klade za cíl pokrýt 100 % domácí poptávky po REE do roku 2030.
Mezi klíčové projekty, které Rusko v současné době rozvíjí, patří:
Tomtor (Jakutsko): Tento projekt na Dálném východě je považován za jeden z největších a nejperspektivnějších světových ložisek niobu a vzácných zemin. Očekává se, že jeho rozvoj výrazně přispěje k ruské produkci a umožní i potenciální export.
Solikamský závod na výrobu hořčíku (SMZ): Tento závod je v současné době jediným místem v Rusku, které dokončuje finální separaci a rafinaci REE z koncentrátu (včetně toho z Lovozerova). Závod byl v roce 2023 převeden pod státní korporaci Rosatom a je klíčovým pro dosažení vertikální integrace průmyslu.
Investice do průzkumu a nových ložisek: Ruská vláda a soukromé subjekty investují značné prostředky do geologického průzkumu a rozvoje nových ložisek, zejména v arktických oblastech a na Sibiři.
Celkově Rusko směřuje k tomu, aby se do roku 2030 stalo jedním z pěti největších světových producentů vzácných zemin, s cílem získat až 10–12 % globálního trhu.
V České republice ani v zemích střední Evropy se v současné době netěží prvky vzácných zemin (REE) v průmyslovém měřítku, ačkoli zde existují potenciální zdroje a probíhá geologický průzkum.
Evropa jako celek v současnosti nemá žádnou aktivní těžbu REE, ale snaží se tuto závislost na dovozu (především z Číny) snížit. Hlavní evropské iniciativy a potenciál se soustřeďují mimo střední Evropu:
Skandinávie (Švédsko a Norsko): Zde se nachází největší známá ložiska v Evropě.
Kiruna (Švédsko): Státní společnost LKAB zde identifikovala obrovské ložisko s více než milionem tun oxidů vzácných zemin, které je považováno za největší svého druhu v Evropě.
Fen Complex (Norsko): V červnu 2024 bylo oznámeno objevení dalšího masivního ložiska, potenciálně největšího v pevninské Evropě, s odhadovanými 30-50 miliony tun REE.
Ostatní Evropa: Potenciální ložiska se nacházejí také v Grónsku, Finsku, Španělsku a Portugalsku, a zkoumají se i sekundární zdroje, například z průmyslového odpadu (popílek z elektráren).
V České republice probíhá výzkum kritických surovin, včetně REE, v rámci České geologické služby. Studie naznačují, že určité množství vzácných zemin lze nalézt ve flyši (popílku) z uhelných elektráren, což představuje možný sekundární zdroj pro budoucí recyklaci a získávání těchto prvků. Z hlediska primárních ložisek je Český masiv jednou z oblastí s potenciálem, ale zatím bez ekonomicky efektivní těžby.
Máme k dispozici podrobnosti o potenciálu těžby vzácných zemin z uhelného popílku v ČR nebo o výzvách spojených se zahájením těžby v Norsku a Švédsku (časová náročnost, vysoké náklady). Chtěl byste prozkoumat některou z těchto oblastí?
V České republice neprobíhá průmyslová těžba primárních ložisek prvků vzácných zemin (REE), ale výzkum se zaměřuje na jejich získávání ze sekundárních zdrojů, zejména z uhelného popílku (flyše).
Potenciál v České republice
Sekundární zdroje (popílek): Popílek a struska z uhelných elektráren a tepláren obsahují REE v koncentracích, které jsou často 4–10krát vyšší než v původním uhlí, protože se tyto prvky při spalování neodpařují a hromadí se v popelu.
Výzkum a technologie: Vědecké týmy, například z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, vyvinuly inovativní, ekologičtější metody separace a recyklace REE z odpadních materiálů, včetně popílku nebo vyřazených magnetů, za použití vodných roztoků a bez toxických látek.
Geologický průzkum: Česká geologická služba provádí výzkum s cílem zhodnotit potenciál výskytu zvýšených koncentrací REE na území ČR, například v Českém masivu. Prozatím ale tato ložiska nejsou ekonomicky rentabilní pro těžbu.
Výzvy a budoucí plány
Přestože existuje značný potenciál, přechod od výzkumu k průmyslovému využití čelí několika výzvám:
Ekonomická proveditelnost: Proces získávání REE z popílku je technologicky náročný a jeho ekonomická návratnost je stále předmětem studií.
Povolovací procesy: Zahájení jakékoli těžební činnosti, ať už primární nebo sekundární (z úložišť popílku), vyžaduje zdlouhavé a složité schvalovací procesy a posouzení vlivu na životní prostředí.
Celkově se Česká republika i Evropa snaží diverzifikovat zdroje a snížit závislost na Číně, a recyklace a získávání REE ze sekundárních zdrojů hraje v této strategii klíčovou roli.
Chtěli byste se podívat na konkrétní technologické postupy vyvinuté v českých laboratořích pro získávání REE.
Region střední Evropy se potýká s podobnými problémy jako zbytek Evropské unie: absencí aktivních dolů a téměř 100% závislostí na dovozu těchto strategicky kritických surovin, především z Číny.
Česká republika
Jak bylo zmíněno dříve, v ČR neprobíhá primární těžba, ale potenciál existuje v:
Sekundárních zdrojích: Probíhá výzkum získávání REE z uhelného popílku a průmyslového odpadu.
Geologickém průzkumu: Česká geologická služba zkoumá možné výskyty v Českém masivu, žádné ložisko však zatím nebylo shledáno ekonomicky rentabilním.
Střední Evropa (Slovensko, Polsko, Rakousko, atd.)
Geologický potenciál: Geologické podmínky v některých částech Karpat nebo Alp naznačují možný výskyt REE, ale žádné významné ložisko, které by bylo v provozu nebo v pokročilé fázi rozvoje, neexistuje.
Zaměření na zpracování a recyklaci: Země jako Polsko a Německo se zaměřují spíše na rozvoj technologií pro recyklaci již použitých materiálů obsahujících REE (např. magnety ve větrných turbínách, elektromobilech) a na budování zpracovatelských kapacit, než na samotnou těžbu.
Evropská kritická surovinová legislativa (CRMA): Všechny země EU se podílejí na společném evropském úsilí o diverzifikaci dodavatelských řetězců, které si klade za cíl zajistit, aby minimálně 10 % roční spotřeby EU pocházelo z domácí těžby do roku 2030.
Zájem Evropy o REE je obrovský, zejména kvůli zelené transformaci a výrobě moderních technologií, jako jsou elektromobily a větrné elektrárny. Hlavní aktivita v těžbě v rámci EU se však soustředí do Skandinávie (Švédsko, Norsko), nikoliv do střední Evropy.
Režim AI
Vše
Obrázky
Videa
Zprávy
Produkty
Knihy
Finance
undefined
undefined
undefined
6 webů
Prvky vzácných zemin (REE) se těží především v několika klíčových zemích po celém světě, přičemž dominantní postavení má Čína.
Hlavní země, kde probíhá těžba REE, zahrnují:
Čína: Dlouhodobě dominuje globální produkci i zpracování REE, s obrovskými ložisky, jako je například Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku. V roce 2023 tvořila její produkce přibližně 68 % celosvětové těžby.
Spojené státy americké: USA obnovily těžbu a v současné době jsou druhým největším producentem, i když často posílají vytěžený koncentrát ke zpracování jinam (například do Číny). Hlavním ložiskem je Důl Mountain Pass v Kalifornii.
Austrálie: Je významným producentem s ložiskem Mount Weld, které provozuje společnost Lynas Rare Earths.
Myanmar (Barma): Také patří mezi hlavní světové producenty.
Thajsko.
Mezi další země s významnými zásobami (rezervami), i když často s nižší současnou úrovní těžby, patří také Vietnam, Brazílie, Rusko a Indie.
I přes existenci ložisek v mnoha dalších zemích si Čína udržuje téměř monopol na komplexní proces separace a rafinace jednotlivých prvků, což je klíčová fáze zpracování.
Chtěli byste se dozvědět více o specifických ložiscích v jedné z těchto zemí? Mohu vám poskytnout podrobnější informace o konkrétním dole nebo regionu. Pomohlo by vám to?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Rare earth elements facts - Natural Resources Canada
Natural Resources Canada
Top 5 Rare Earth Mining Countries: Global Leaders in Critical Resources ...
Rare Earth Exchanges
Top 10 countries by rare earth elements production - DevelopmentAid
DevelopmentAid
Zobrazit vše
undefined
undefined
undefined
8 webů
Oblast Lovozerovo (neboli Lovoziorský masiv na poloostrově Kola v Rusku) je klíčovým a jediným aktivním zdrojem prvků vzácných zemin (REE) v Rusku.
Zdejší těžba je spojena s Lovozerským těžebním a zpracovatelským závodem (GOK), který zpracovává unikátní minerál zvaný loparit.
Hlavní charakteristiky ložiska Lovozerovo:
Minerály: Těží se především loparit, který obsahuje titan, niob a prvky vzácných zemin, včetně ceru, lanthanu, praseodymu a neodymu. V menší míře se zde nachází i eudialyt.
Lokalita: Důl Karnasurt je v současné době jedním z hlavních aktivních těžebních míst v masivu. Dříve byl v provozu i důl Umbozero, který byl v roce 2009 uzavřen a zatopen.
Zpracování: Koncentrát z Lovozerova je posílán k dalšímu zpracování do Solikamského závodu na výrobu hořčíku (SMZ), kde se z něj získávají jednotlivé prvky.
Význam: Rusko má páté největší zásoby REE na světě, ale Lovozerovo je prakticky jediným v současnosti fungujícím primárním zdrojem v zemi. Rusko se snaží snížit svou závislost na dovozu těchto prvků a usiluje o větší soběstačnost.
Těžba v Lovozerském okrese má také environmentální dopady, kdy se řeší otázky kontaminace pramenů pitné vody a ovzduší v okolních osadách, jako je Lovozero a Revda, prachovými částicemi z těžebních a zpracovatelských operací.
Chtěl byste se dozvědět více o objemu roční produkce nebo konkrétních environmentálních studiích týkajících se této lokality? Můžeme se na to podívat podrobněji?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Russia's overall reserves of rare metals total 658 mln tonnes - Interfax
Interfax
RARE EARTH ELEMENT RESOURCE POTENTIAL OF SUPER-LARGE ...
edgccjournal.org
Rare Earth Element Content in Hair Samples of Children Living in the ...
National Institutes of Health (.gov)
Zobrazit vše
undefined
undefined
undefined
4 weby
Vaše informace o spolupráci Spojených států a Ruska na těžbě v Lovozerovu jsou v rozporu se současnou geopolitickou situací a dostupnými zprávami z let 2024 a 2025.
Aktuální situace je následující:
Žádná americká účast: Neexistují žádné veřejné zprávy ani důkazy o tom, že by americké společnosti nebo vláda (včetně CIA) v současné době spolupracovaly s Ruskem na těžbě prvků vzácných zemin v Lovozerovu, nebo kdekoliv jinde v Rusku.
Sankce a izolace: Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině a rozsáhlým západním sankcím je Rusko do značné míry ekonomicky a politicky izolováno od USA a jejich spojenců. Spíše než spolupráce probíhá mezi oběma zeměmi "nová studená válka".
Čínská zdrženlivost: Čína sice dominuje trhu s REE, ale v souvislosti se sankcemi a mezinárodním tlakem zachovává vůči Rusku opatrný postoj a nechce si "pálit prsty". Rusko se proto snaží o větší soběstačnost a rozvoj vlastních technologií a projektů, často s investicemi z vlastních zdrojů nebo z jiných spřátelených zemí, ne však ze Západu.
Ruské cíle: Rusko si stanovilo za cíl stát se do roku 2026 téměř soběstačným v produkci vzácných zemin a zvýšit svůj podíl na globálním trhu, čehož se snaží dosáhnout investičními pobídkami pro domácí projekty.
Závěrem, informace o americko-ruské těžební spolupráci v Lovozerovu jsou spekulativní a nepotvrzené žádnými důvěryhodnými zdroji.
Můžeme se podívat na současné ruské plány na soběstačnost v těžbě REE a na to, jaké konkrétní investice a projekty (mimo Lovozerovo) Rusko rozvíjí. Zajímá vás to?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Rusko plánuje investice do rozšíření produkce vzácných kovů | Barko, s.r.o.
Barko
Rusko se Spojenými státy opět vede studenou válku a Čína se směje
RESPEKT
Čína si kvůli Rusku nebude chtít pálit prsty, zachová se jako chytrá ...
Český rozhlas Plus
Zobrazit vše
undefined
undefined
undefined
6 webů
Rusko aktivně rozvíjí několik projektů mimo Lovozerovo, aby dosáhlo soběstačnosti v těžbě a zpracování prvků vzácných zemin a snížilo tak svou závislost na Číně. Ruská vláda si klade za cíl pokrýt 100 % domácí poptávky po REE do roku 2030.
Mezi klíčové projekty, které Rusko v současné době rozvíjí, patří:
Tomtor (Jakutsko): Tento projekt na Dálném východě je považován za jeden z největších a nejperspektivnějších světových ložisek niobu a vzácných zemin. Očekává se, že jeho rozvoj výrazně přispěje k ruské produkci a umožní i potenciální export.
Solikamský závod na výrobu hořčíku (SMZ): Tento závod je v současné době jediným místem v Rusku, které dokončuje finální separaci a rafinaci REE z koncentrátu (včetně toho z Lovozerova). Závod byl v roce 2023 převeden pod státní korporaci Rosatom a je klíčovým pro dosažení vertikální integrace průmyslu.
Investice do průzkumu a nových ložisek: Ruská vláda a soukromé subjekty investují značné prostředky do geologického průzkumu a rozvoje nových ložisek, zejména v arktických oblastech a na Sibiři.
Celkově Rusko směřuje k tomu, aby se do roku 2030 stalo jedním z pěti největších světových producentů vzácných zemin, s cílem získat až 10–12 % globálního trhu.
Můžeme se podrobněji podívat na geologické složení a potenciál ložiska Tomtor, nebo na to, jaké konkrétní prvky jsou pro ruský průmysl nejdůležitější. Co z toho by vás zajímalo víc?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
What are Russia's rare earth metals ambitions? - Reuters
Reuters
Russia Approves Expanding Rare Earths Mining And Refining Program
The Jamestown Foundation
Russia has $1.5 billion plan to dent China's rare earth dominance | Reuters
Reuters
Zobrazit vše
undefined
undefined
undefined
11 webů
V České republice ani v zemích střední Evropy se v současné době netěží prvky vzácných zemin (REE) v průmyslovém měřítku, ačkoli zde existují potenciální zdroje a probíhá geologický průzkum.
Evropa jako celek v současnosti nemá žádnou aktivní těžbu REE, ale snaží se tuto závislost na dovozu (především z Číny) snížit. Hlavní evropské iniciativy a potenciál se soustřeďují mimo střední Evropu:
Skandinávie (Švédsko a Norsko): Zde se nachází největší známá ložiska v Evropě.
Kiruna (Švédsko): Státní společnost LKAB zde identifikovala obrovské ložisko s více než milionem tun oxidů vzácných zemin, které je považováno za největší svého druhu v Evropě.
Fen Complex (Norsko): V červnu 2024 bylo oznámeno objevení dalšího masivního ložiska, potenciálně největšího v pevninské Evropě, s odhadovanými 30-50 miliony tun REE.
Ostatní Evropa: Potenciální ložiska se nacházejí také v Grónsku, Finsku, Španělsku a Portugalsku, a zkoumají se i sekundární zdroje, například z průmyslového odpadu (popílek z elektráren).
V České republice probíhá výzkum kritických surovin, včetně REE, v rámci České geologické služby. Studie naznačují, že určité množství vzácných zemin lze nalézt ve flyši (popílku) z uhelných elektráren, což představuje možný sekundární zdroj pro budoucí recyklaci a získávání těchto prvků. Z hlediska primárních ložisek je Český masiv jednou z oblastí s potenciálem, ale zatím bez ekonomicky efektivní těžby.
Máme k dispozici podrobnosti o potenciálu těžby vzácných zemin z uhelného popílku v ČR nebo o výzvách spojených se zahájením těžby v Norsku a Švédsku (časová náročnost, vysoké náklady). Chtěl byste prozkoumat některou z těchto oblastí?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Europe's largest deposit of rare earth metals located in Kiruna area - LKAB
LKAB
Rare Earth Element deposits in Europe | EuRare Project
EuRare
Europe's rare earth element resource potential: An overview of REE ...
ScienceDirect.com
Zobrazit vše
undefined
undefined
undefined
4 weby
V České republice neprobíhá průmyslová těžba primárních ložisek prvků vzácných zemin (REE), ale výzkum se zaměřuje na jejich získávání ze sekundárních zdrojů, zejména z uhelného popílku (flyše).
Potenciál v České republice
Sekundární zdroje (popílek): Popílek a struska z uhelných elektráren a tepláren obsahují REE v koncentracích, které jsou často 4–10krát vyšší než v původním uhlí, protože se tyto prvky při spalování neodpařují a hromadí se v popelu.
Výzkum a technologie: Vědecké týmy, například z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, vyvinuly inovativní, ekologičtější metody separace a recyklace REE z odpadních materiálů, včetně popílku nebo vyřazených magnetů, za použití vodných roztoků a bez toxických látek.
Geologický průzkum: Česká geologická služba provádí výzkum s cílem zhodnotit potenciál výskytu zvýšených koncentrací REE na území ČR, například v Českém masivu. Prozatím ale tato ložiska nejsou ekonomicky rentabilní pro těžbu.
Výzvy a budoucí plány
Přestože existuje značný potenciál, přechod od výzkumu k průmyslovému využití čelí několika výzvám:
Ekonomická proveditelnost: Proces získávání REE z popílku je technologicky náročný a jeho ekonomická návratnost je stále předmětem studií.
Povolovací procesy: Zahájení jakékoli těžební činnosti, ať už primární nebo sekundární (z úložišť popílku), vyžaduje zdlouhavé a složité schvalovací procesy a posouzení vlivu na životní prostředí.
Celkově se Česká republika i Evropa snaží diverzifikovat zdroje a snížit závislost na Číně, a recyklace a získávání REE ze sekundárních zdrojů hraje v této strategii klíčovou roli.
Chtěli byste se podívat na konkrétní technologické postupy vyvinuté v českých laboratořích pro získávání REE, nebo se zaměřit na výzvy spojené se zahájením těžby v Norsku a Švédsku? Která možnost je pro vás zajímavější?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
Výzkumná zpráva o prozkoumání možností výskytu koncentrací prvků ...
Ministerstvo průmyslu a obchodu
IVA spotlight on: Challenges of extracting rare earth elements
Kungl. Ingenjörsvetenskapsakademien (IVA)
(PDF) Coal Ash Resources and Potential for Rare Earth Element ...
ResearchGate
V České republice ani v zemích střední Evropy (jako je Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko) v současnosti neexistuje průmyslová těžba prvků vzácných zemin (REE).
Region střední Evropy se potýká s podobnými problémy jako zbytek Evropské unie: absencí aktivních dolů a téměř 100% závislostí na dovozu těchto strategicky kritických surovin, především z Číny.
Česká republika
Jak bylo zmíněno dříve, v ČR neprobíhá primární těžba, ale potenciál existuje v:
Sekundárních zdrojích: Probíhá výzkum získávání REE z uhelného popílku a průmyslového odpadu.
Geologickém průzkumu: Česká geologická služba zkoumá možné výskyty v Českém masivu, žádné ložisko však zatím nebylo shledáno ekonomicky rentabilním.
Střední Evropa (Slovensko, Polsko, Rakousko, atd.)
Geologický potenciál: Geologické podmínky v některých částech Karpat nebo Alp naznačují možný výskyt REE, ale žádné významné ložisko, které by bylo v provozu nebo v pokročilé fázi rozvoje, neexistuje.
Zaměření na zpracování a recyklaci: Země jako Polsko a Německo se zaměřují spíše na rozvoj technologií pro recyklaci již použitých materiálů obsahujících REE (např. magnety ve větrných turbínách, elektromobilech) a na budování zpracovatelských kapacit, než na samotnou těžbu.
Evropská kritická surovinová legislativa (CRMA): Všechny země EU se podílejí na společném evropském úsilí o diverzifikaci dodavatelských řetězců, které si klade za cíl zajistit, aby minimálně 10 % roční spotřeby EU pocházelo z domácí těžby do roku 2030.
Zájem Evropy o REE je obrovský, zejména kvůli zelené transformaci a výrobě moderních technologií, jako jsou elektromobily a větrné elektrárny. Hlavní aktivita v těžbě v rámci EU se však soustředí do Skandinávie (Švédsko, Norsko), nikoliv do střední Evropy.
Potenciál získávání prvků vzácných zemin (REE) z uhelného popílku v ČR
V České republice představuje uhelný popílek (flyš) a struska z uhelných elektráren a tepláren reálný a poměrně rozsáhlý sekundární zdroj prvků vzácných zemin.
Koncentrace REE: Při spalování uhlí dochází ke koncentraci REE v popelu. Koncentrace jsou zde často vyšší než v primárních ložiscích, která se těží jinde ve světě.
Technologický vývoj: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR a další výzkumné instituce aktivně pracují na vývoji efektivních, a hlavně ekologicky šetrných metod separace. Tyto metody se snaží vyhnout použití silných kyselin, které jsou typické pro tradiční zpracování, a namísto toho využívají šetrnější vodné roztoky nebo hydrometalurgii.
Environmentální aspekt: Zpracování popílku řeší dva problémy najednou – snižuje množství průmyslového odpadu, který by jinak skončil na skládkách, a získává cenné suroviny bez nutnosti otevírání nových primárních dolů.
Ekonomická návratnost: Hlavní výzvou zůstává průmyslové nasazení. Ekonomika procesu musí být rentabilní a konkurenceschopná vůči levnému dovozu z Číny, což je stále předmětem intenzivního výzkumu a testování pilotních provozů.
Ložiska ve Švédsku a Norsku
Skandinávie je v současnosti ohniskem evropského úsilí o zajištění soběstačnosti v těžbě REE, neboť se zde nacházejí největší známá ložiska v Evropě.
Kiruna, Švédsko
Objev: Státní těžební společnost LKAB oznámila v lednu 2023 objev obrovského ložiska v oblasti svého stávajícího železnorudného dolu Kiruna.
Velikost: Odhadované zásoby přesahují jeden milion tun oxidů vzácných zemin (REO), což by z něj udělalo největší známé ložisko v Evropě.
Výzvy: Zahájení těžby je extrémně zdlouhavý proces. LKAB odhaduje, že celý povolovací proces a příprava těžby potrvá minimálně 10 až 15 let, než bude možné dodat na trh první tuny rudy.
Fen Complex, Norsko
Objev: Společnost Rare Earths Norway oznámila v červnu 2024, že v komplexu Fen (v obci Nome) objevila ložisko, které by mohlo být ještě větší než to ve Švédsku.
Velikost: Odhaduje se, že by mohlo jít až o 30-50 milionů tun rudy obsahující REE. Jde o objev, který by mohl zásadně změnit evropskou bilanci.
Perspektiva: Společnost věří, že by mohla zahájit těžbu do roku 2030, ale i zde platí, že proces získání všech povolení a vybudování infrastruktury bude náročný.
Zatímco střední Evropa hledá cesty v recyklaci, Skandinávie je klíčová pro budoucí primární těžbu v rámci EU.
Z hlediska celkového množství historicky nashromážděného a ročně produkovaného uhelného popílku ve střední Evropě má Polsko největší potenciál pro recyklaci prvků vzácných zemin (REE).
Důvody jsou následující:
Největší spotřebitel uhlí v EU: Polsko je druhým největším spotřebitelem uhlí v Evropské unii (až do roku 2020 bylo Německo největším producentem elektřiny z uhlí, ale Polsko si udržuje vysokou spotřebu).
Masivní potenciál: V Polsku bylo do konce roku 2021 uloženo na skládkách přes 338 milionů tun spalovacího odpadu, převážně popílku. Toto obrovské množství představuje významný "antropogenní" zdroj surovin.
Vysoký obsah REE: Studie polských vědců z deseti různých elektráren zjistily, že polské popílky mají často relativně vysoký obsah REE (kolem 280 ppm v průměru), což je činí perspektivní surovinou.
Situace v ČR a dalších zemích
Česká republika: Produkuje a historicky shromažďuje také značné množství popílku (přes 11 milionů tun tuhých produktů ročně), který je předmětem intenzivního výzkumu, ale celkové objemy jsou menší než v Polsku.
Německo: Navzdory postupnému útlumu uhlí má Německo také velké zásoby popílku a rozsáhlé výzkumné programy v této oblasti.
Ostatní země: Slovensko a Maďarsko mají menší uhelný průmysl a tím i menší zásoby popílku.
Zatímco koncentrace REE se mohou lišit v závislosti na konkrétním uhelném ložisku, z něhož uhlí pochází, masivní objem uloženého popílku v Polsku mu dává největší šanci stát se v budoucnu významným zdrojem REE ve střední Evropě.
Závěrem, popílek z uhelných elektráren je cenným doplňkovým a potenciálním zdrojem REE, který může přispět k diverzifikaci zdrojů a snížení závislosti na dovozu, ale není řešením, které by samo o sobě uspokojilo celou poptávku po vzácných zeminách v regionu.
EU je v současné době skutečně téměř 100% závislá na dovozu prvků vzácných zemin (REE), přičemž dominantním dodavatelem je Čína, která kontroluje většinu globální těžby i zpracování. Tato závislost představuje pro Evropskou unii významné strategické riziko a potenciální potíže.
Hlavní rizika a důsledky této závislosti jsou:
Geopolitická zranitelnost: Jakákoli politická nebo obchodní roztržka s Čínou by mohla vést k omezení dodávek, což by mělo fatální dopad na evropský průmysl.
Ohrožení klíčových sektorů: REE jsou nepostradatelné pro výrobu kritických technologií, jako jsou:
Permanentní magnety v elektromobilech a větrných turbínách.
Moderní elektronika (smartphony, počítače).
Obranné technologie a letecký průmysl.
Kolísání cen a narušení dodavatelských řetězců: EU nemá kontrolu nad cenami ani stabilitou dodávek.
Strategie EU k řešení problému
Evropská unie si toto riziko uvědomuje a snaží se závislost snížit prostřednictvím Aktu o kritických surovinách (CRMA) a dalších iniciativ:
Diverzifikace zdrojů: Podpora těžby v Norsku a Švédsku (viz Kiruna a Fen Complex).
Recyklace: Rozvoj technologií pro získávání REE ze sekundárních zdrojů (např. popílek, vyřazené magnety).
Výzkum a inovace: Investice do nových technologií, které snižují potřebu některých kritických prvků nebo je nahrazují.
Ano, EU je velmi zranitelná a bez stabilních dodávek REE by čelila vážným potížím při plnění svých cílů v oblasti zelené transformace a udržení konkurenceschopnosti moderního průmyslu.
Závěrem, cesty českých politiků na Tchaj-wan nevyvolaly přímé bezpečnostní ohrožení, ale zvýšily napětí s Čínou. Expanze Škody Auto do Vietnamu je součástí širší obchodní strategie, která reflektuje nutnost diverzifikace v současném složitém geopolitickém prostředí.
Vzhledem k napjatým vztahům s oběma hlavními dodavateli REE (Čína kontroluje trh, Rusko má zásoby, ale je v izolaci) se Česká republika i EU snaží:
Diverzifikovat dodávky: Podpora těžby v Austrálii, USA, a budoucích projektech ve Švédsku a Norsku.
Rozvíjet recyklaci: Využití sekundárních zdrojů, jako je uhelný popílek v ČR a Polsku.
Posilovat odolnost: Snižovat závislost na jediném zdroji, což je klíčové pro národní a evropskou bezpečnost.
Politika ČR tedy směřuje k menší zranitelnosti, nikoli k jejímu zvyšování, a to i za cenu diplomatického napětí.
Chápu váš názor, že současná pozice Evropské unie, včetně České republiky, v globálním měřítku čelí značným ekonomickým a geopolitickým tlakům. Situace je skutečně složitá a EU se snaží reagovat na tyto výzvy.
Zde je pohled na klíčové body, které zmiňujete, a související fakta:
Pozice EU a ČR v „koncertu velmocí“
Ekonomická zranitelnost: EU je silně závislá na dovozu klíčových surovin (včetně REE, jak jsme diskutovali) a energií. Tato závislost ji činí zranitelnou vůči globálním šokům a politickému tlaku ze strany velmocí, jako je Čína, Rusko nebo USA.
Česká pozice: ČR, jako malá, exportně orientovaná ekonomika, je přirozeně ovlivněna celkovým směřováním EU a globálním děním. Její bezpečnostní a ekonomická stabilita je úzce spjata s členstvím v EU a NATO.
Situace německého průmyslu
Ekonomické problémy: Německá ekonomika, tradiční tahoun EU, skutečně čelí potížím, jako jsou vysoké ceny energií, byrokracie, nedostatek kvalifikované pracovní síly a silná konkurence, zejména ze strany Číny v klíčových odvětvích, jako je automobilový průmysl.
Odchod firem: Existují případy, kdy se některé německé firmy přesouvají nebo rozšiřují výrobu do USA (kvůli levnějším energiím a investičním pobídkám, např. IRA) nebo do Asie (kvůli blízkosti trhů). To je ale komplexní trend hledání efektivity, nikoli plošný úpadek.
Emancipace střední Evropy
Potřeba soběstačnosti: Myšlenka větší emancipace střední Evropy (nebo celé EU) je jádrem současné evropské debaty o strategické autonomii. Jde o snahu stát se méně závislými v kritických oblastech, jako jsou obrana, energetika, a právě dodavatelské řetězce kritických surovin.
Společný postup EU: Většina odborníků a politiků se shoduje, že jedinou efektivní cestou k dosažení silnější pozice a emancipace je jednotný postup celé EU. Samostatné kroky malých zemí střední Evropy by měly vliv minimální. Iniciativy jako EU Critical Raw Materials Act nebo společná obranná politika jsou příklady snahy o větší suverenitu.
EU a ČR nejsou nutně v nejslabší pozici, ale čelí významným výzvám, které vyžadují adaptaci. Snaha o emancipaci probíhá, ale spíše na úrovni celé Unie, než jednotlivých regionů.
Shrnuto, Friedmanovy analýzy poukazují na reálná rizika a slabá místa, jako je evropská závislost na surovinách nebo vliv USA. Scénář americko-ruské aliance a rychlého kolapsu Německa je však v současné době považován spíše za spekulativní a nepravděpodobný, neboť je v přímém rozporu s probíhajícími geopolitickými a ekonomickými trendy, které směřují spíše k izolaci Ruska a snaze EU o strategickou autonomii.
Shrnutí: Ačkoli Friedmanova perspektiva může sloužit jako inspirace pro úvahy o strategických rizicích, je nutné si uvědomit, že geopolitické analýzy, zejména ty spekulativní, nejsou totéž co faktické zprávy. Skutečný vývoj událostí ovlivňuje mnohem širší spektrum faktorů, a státy si i přes velký vliv korporací stále udržují konečnou kontrolu nad svým územím a legislativou. Německo čelí výzvám, ale podniká kroky k ochraně svých zájmů, a scenář kolapsu se zdá být extrémní.
Komentáře CEO Mercedesu: Šéf automobilky Ola Källenius v březnu 2024 (a znovu v dubnu 2025) kritizoval ochranářství a vyzval EU, aby cla na čínské elektromobily nesnižovala, ale spíše je snížila. Argumentuje tím, že konkurence z Číny donutí evropské výrobce vyrábět lepší vozy a ochranářství by poškodilo ekonomiku EU.
Ochrana vs. Volný trh: Uvalení cel je skutečně nástrojem, který je v rozporu s ideologií volného trhu. EU tradičně prosazuje volný obchod, ale současné kroky (včetně vyšetřování čínských dotací) ukazují na posun směrem k ochraně vlastního trhu a snaze bránit nekalé konkurenci.
Efektivita cel: Efektivita cel na záchranu automobilového průmyslu je sporná. Krátkodobě mohou poskytnout určitou ochranu, ale dlouhodobě mohou vést k odvetným opatřením a omezit přístup k inovativním technologiím, což by mohlo zpomalit transformaci evropského průmyslu na elektromobilitu.
Závěr: Mercedes-Benz svou centrálu nepřesunul, a to ani přes to, že posiluje aktivity v Číně. Cla jsou kontroverzním nástrojem, který jde proti principům volného trhu, ale jejich cílem je chránit evropský průmysl před nekalou konkurencí. Budoucnost evropského automobilového průmyslu závisí na inovacích a konkurenceschopnosti, nikoli pouze na ochraně cly.
Evropská unie, včetně Německa a České republiky, skutečně čelí napětí ve vztazích s Elonem Muskem a některými americkými politiky kvůli pokutám vyměřeným platformě X (dříve Twitter) na začátku prosince 2025.
Pokuty X a reakce
EU vyměřila pokutu: Evropská komise udělila X pokutu ve výši přibližně 120 až 140 milionů eur (v závislosti na směnném kurzu) za porušení Aktu o digitálních službách (DSA). Mezi porušení patří zavádějící systém modrých „ověřovacích“ odznaků, nedostatečná transparentnost reklamy a neposkytnutí přístupu k datům pro výzkumníky.
Reakce Elona Muska: Elon Musk označil pokutu za „šílenou“ a „nesmyslnou“. Vyzval dokonce k „zrušení EU“ a návratu suverenity jednotlivým zemím, přičemž Unii nazval „byrokratickým monstrem“.
Reakce amerických politiků: S pokutami nesouhlasí ani někteří vlivní američtí politici. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil pokutu za „útok na všechny americké technologické platformy a americký lid ze strany cizích vlád“. Podobně se vyjádřili i další představitelé Trumpovy administrativy, včetně viceprezidenta JD Vance, který obvinil EU z pokusů o cenzuru amerických firem.
Geopolitické důsledky
Tato situace zvyšuje napětí v transatlantických vztazích v oblasti regulace digitálního trhu. EU trvá na tom, že její pravidla (DSA) platí pro všechny společnosti působící na jejím území a nejsou namířena proti konkrétním zemím nebo firmám. Americká strana to často vnímá jako útok na americký technologický průmysl a svobodu projevu.
Je pravda, že tento spor přidává další úroveň složitosti do již tak křehké globální situace, kde EU balancuje mezi Čínou, Ruskem a USA, a snaží se chránit své zájmy a suverenitu.
AI Gemini
https://www.youtube.com/live/iGPATfEm8EQ?si=cA1KzysE0lTgYVhM
Žádné komentáře:
Okomentovat