Začal poločas rozpadu EU?

 Ekonom Lukáš Kovanda varuje před zavedením emisních povolenek EU, označuje je za skrytou daň, za klimatický trest. A že je iluzí mluvit o zastropování cen, neboť samotný princip povolenek je založen na jejich postupném zdražování a na „utahování smyčky“. Řešením je ty povolenky nezavádět a postupovat společně s Polskem.

Ekonom Lukáš Kovanda důrazně varuje před zavedením emisních povolenek EU ETS2 (pro vytápění budov a dopravu) a označuje je za skrytou daň či "klimatický trest". Podle něj je iluzorní mluvit o zastropování cen, protože princip systému je založen na postupném zdražování a "utahování smyčky", což povede k deindustrializaci a degradaci životní úrovně v EU. 

Hlavní body jeho argumentace jsou:

Skrytá daň: Povolenky zpoplatňují emise nepřímo prostřednictvím dodavatelů paliv (plynu, uhlí, benzinu, nafty), kteří náklady přenesou na spotřebitele, což povede k výraznému zdražení bydlení, potravin a pohonných hmot.

Iluze zastropování cen: Kovanda tvrdí, že sliby o zastropování cen povolenek jsou nereálné, protože systém je záměrně navržen tak, aby se cena zvyšovala a motivovala tak ke snižování emisí. Podle něj "nové povolenky musí 'bolet'".

Řešení: Navrhuje povolenky vůbec nezavádět a postupovat společně s Polskem a dalšími podobně smýšlejícími státy, které považují systém za problematický. 

Česká vláda, i když s některými výhradami, systém EU ETS2 v rámci balíčku Fit for 55 schválila. Společně s dalšími 18 členskými státy sice odeslala Evropské komisi požadavky na změnu pravidel, včetně mechanismů pro stabilizaci cen, ale Brusel zastropování odmítl a přistoupil pouze ke kosmetickým změnám. 

Peníze z prodeje povolenek plynou do rozpočtů jednotlivých členských států a mají být využity na investice do snižování energetické náročnosti, například na dotace na zateplování. Spuštění systému ETS2 je aktuálně odloženo o rok, začít by měl nejdříve v roce 2028. 

"Polská cesta", kterou Lukáš Kovanda zmiňuje jako alternativu, spočívá v odmítnutí zavedení systému emisních povolenek EU ETS2 pro dopravu a vytápění budov. [1]

Polsko patří k nejhlasitějším kritikům tohoto systému v rámci balíčku "Fit for 55". Argumentuje, že systém představuje nepřiměřenou zátěž pro občany a ekonomiku a zpochybňuje efektivitu celého mechanismu. [1]

Hlavní myšlenka "polské cesty" je:

Veto nebo neschválení: Polsko a případně další podobně smýšlející státy (jako Maďarsko, Slovensko nebo i Česká republika, pokud by se přidala) by se pokusily zablokovat, vetovat nebo alespoň zásadně změnit finální podobu legislativy na úrovni Rady EU. [1]

Společný postup: Cílem je vytvořit silnou blokační menšinu nebo většinu, která by donutila Evropskou komisi a ostatní členské státy přehodnotit zavedení systému, případně ho nahradit jinými, méně zatěžujícími opatřeními. [1]

V praxi je však prosazení této cesty velmi obtížné, neboť drtivá většina členských států EU již systém ETS2 schválila a podepsala závazky ke snižování emisí. Česká vláda sice kritizovala některé aspekty a usilovala o zmírnění dopadů, ale finální legislativu podpořila. [1]

Kovanda v podstatě navrhuje, aby se Česká republika odklonila od společné evropské politiky a raději se spojila s Polskem v otevřeném odporu proti tomuto konkrétnímu opatření, i za cenu možných politických následků v EU. [1]

Argumentace Lukáše Kovandy skutečně vychází z předpokladu, že dopady zavedení povolenek budou pro občany a ekonomiku horší než případné sankce za jejich nezavedení. Jde o komplexní ekonomický výpočet, který zahrnuje přímé náklady, inflační tlaky a dlouhodobou konkurenceschopnost. 

Zde je rozvedení jeho pohledu:

Vysoké přímé náklady: Kovanda odhaduje, že nové povolenky ETS2 by mohly pro průměrnou českou domácnost znamenat dodatečné roční náklady ve výši desítek tisíc korun (zmiňuje dokonce částky kolem 83 000 Kč ročně v některých svých prognózách), a to kvůli promítnutí nákladů do cen energií a pohonných hmot.

Inflace a dopad na životní úroveň: Tvrdí, že zavedení povolenek by zvýšilo inflaci a snížilo životní úroveň, což by v konečném důsledku poškodilo ekonomiku více než potenciální pokuty z Bruselu.

Peníze zůstanou v ČR vs. pokuty do EU: Klíčovým argumentem pro zavedení povolenek ze strany vlády je, že výnosy z jejich prodeje (miliardy korun) zůstanou v českém rozpočtu a mohou být reinvestovány do modernizace a úspor energie (např. program Nová zelená úsporám), zatímco pokuty by musely být odvedeny do rozpočtu EU bez přímé návratnosti.

Kovandův pohled na pokuty: Kovanda implicitně naznačuje, že i kdyby pokuty hrozily, jejich dopad by nebyl tak drtivý nebo by bylo možné politicky vyjednat úlevy, pokud by se státy jako Polsko a další spojily. Oficiální výše možných pokut za nesplnění klimatických cílů nejsou snadno kvantifikovatelné, protože často jde o složité právní spory u Soudního dvora EU, které by se odvíjely od konkrétních okolností a míry neplnění. 

Vláda Petra Fialy nakonec zvolila cestu přijetí ETS2 s pokusy o zmírnění dopadů, jako je odklad spuštění na rok 2028 a mechanismy pro stabilizaci cen, čímž se vyhnula riziku případných právních sporů a pokut, ale zároveň si zavázala domácnosti budoucími dodatečnými náklady. ai